Abstrakt
Kultivační metoda záchytu
lidského Cytomegaloviru v biologickém materiálu. Metoda je schopna
zachytit i jiné viry (Herpes simplex, Varicella zoster, adenovirus, některé enteroviry),
proto by měla po nálezu viru následovat identifikace. Kultivace se provádí na
narostlých tkáňových kulturách lidských fibroblastů (obvykle kultura Lep –
lidské embryonální plíce). Materiál se do laboratoře dodává v transportním
mediu, očkuje ihned. Nárůst viru se zjišťuje pravidelným prohlížením
v optickém mikroskopu při zvětšení přibližně 60x, změna morfologie tkáňové
kultury značí nárůst viru (cytopatický efekt). Nárůst lze pozorovat obvykle za
5-10 dní. Kultura se ponechává 30 dní, protože malá část virů vyroste až po 20
a více dnech. Narostlý kmen je nutno dále identifikovat. Citlivost metody je
velmi dobrá, specificita vysoká. Nejčastější příčinou selhání je kontaminace
vzorku zejména kvasinkami. Metodu lze použít pro většinu systémů, nejčastěji se
provádí z moče a respiračních vzorků (bronchoalveolární laváž).
Související informace
Text
Kultivace
se provádí na narostlých tkáňových kulturách lidských fibroblastů (obvykle
kultura Lep – lidské embryonální plíce). Materiál se do laboratoře dodává
v transportním mediu, očkuje ihned. Nárůst viru se zjišťuje pravidelným
prohlížením v optickém mikroskopu při zvětšení přibližně 60x, změna
morfologie tkáňové kultury značí nárůst viru (cytopatický efekt). Nárůst lze pozorovat
obvykle za 5-10 dní. Kultura se ponechává 30 dní, protože malá část virů
vyroste až po 20 a více dnech. Narostlý kmen je nutno dále identifikovat.
Citlivost metody je velmi dobrá, specificita vysoká. Nejčastější příčinou
selhání je kontaminace vzorku zejména kvasinkami. Metodu lze použít pro většinu
systémů, nejčastěji se provádí z moče a respiračních vzorků
(bronchoalveolární laváž).
Poznámky
Appendixy
Literatura
Autorské poznámky