Abstrakt
Význam stanovení protoporfyrinu celkového
v erytrocytech, referenční hodnoty, interpretace.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Vyšetřovací postupy u porfyrií -
základní
Vyšetřovací postupy u porfyrií -
speciální
Poruchy biosyntézy hemu a
porfyrie
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Ke hromadění protoporfyrinu v erytrocytech vedou otrava
olovem, erytropoetická protoporfyrie a porfyrie z deficitu dehydratázy kyseliny
5-aminolevulové. U otravy olovem a u porfyrie z deficitu dehydratázy kyseliny
5-aminolevulové se v erytrocytech hromadí především nefluoreskující zinečnatý
komplex protoporfyrinu, u erytropoetická protoporfyrie především volný
protoporfyrin.
Přímé následky abnormálních
koncentrací
U erytropoetická protoporfyrie je dominantním projevem
hromadění protoporfyrinu v erytrocytech fotosenzitivita kůže projevující se
jako tzv. urticaria solaris. Projevy fotosenzitivity u erytropoetická
protoporfyrie a u porfyria cutanea tarda provázené hromaděním především
uroporfyrinu jsou odlišné, příčina odlišnosti však není zcela vysvětlena.
Společným mechanismem je fototoxicita porfyrinů, které při ozáření generují
singletní kyslík. V současné době je přijímána teorie, podle které nepolární
lipofilní protoporfyrin poškozuje především membránové struktury, zatímco
uroporfyrin působí na jiné struktury. U otravy olovem a u porfyrie z deficitu
dehydratázy kyseliny 5-aminolevulové je v erytrocytech zvýšen především Zn komplex
protoporfyrinu, který není fototoxický, proto u těchto onemocnění nejsou
obdobné příznaky jako u erytropoetická protoporfyrie.
Referenční intervaly
Pro spektrofluorometrické
stanovení:
celkový protoporfyrin 450 - 650 µg/l
volný protoporfyrin do 50 µg/l
Zn-protoporfyrin 400
- 600 µg/l
Omezení stanovení
Spektrofluorometrické stanovení nestačí k důkazu, že
stanovovaný porfyrin je protoporfyrin. Je-li vyšetření správně indikováno,
nemělo by dojít k záměně s uroporfyrinem, která teoreticky přichází v úvahu u
porfyrie cutanea tarda. Byly vypracovány specifické chromatografické metody
umožňující současné stanovení volného protoporfyrinu a jeho Zn komplexu, avšak
při racionální indikaci fluorometrického stanovení není jejich použití
opodstatněno.
Znaky analytické metody
Princip spektrofluorometrického stanovení: směs volného
protoporfyrinu a jeho zinkového komplexu se po hemolýze erytrocytů a
deproteinaci extrahuje směsí etanolu a acetonu. Po změření fluorescence volného
protoporfyrinu v extrakční směsi se roztok okyselí, čímž se uvolní zinek z
komplexu s protoporfyrinem, a fluorometricky se stanoví celkový protoporfyrin.
Použití pro klinické účely
Racionální indikace jsou:
- podezření na otravu olovem či porfyrie z deficitu
dehydratázy kyseliny 5-aminolevulové
- kožní příznaky budící podezření na erytropoetická
protoporfyrie, možno též v kombinaci s nejasným onemocněním jater
Autorské poznámky
Milan Jirsa
.