Hmotnostní spektrometrie
Technika hmotnostní spektrometrie (MS) je spojována s přívlastky "vysoce specifická", "velmi citlivá", "technicky komplexní", její historie se datuje k začátku dvacátého století a objevu Josepha Johna Thomsona dokazujícímu existenci elektronů a "pozitivního záření". Thomson společně s F.W.Astonem navrhli techniku měření, která ovšem pro rutinní využívání zůstala ještě několík desetiletí v ústraní.
Hmotnostní spektrometrie (MS) je analytická metoda sloužící k převedení molekul na ionty, rozlišení těchto iontů podle poměru hmotnosti a náboje (m/z) a následnému záznamu relativních intenzit jednotlivých iontů. MS je řazena mezi spektrální techniky, i když podle definice by tam patřit neměla, protože spektrální techniky měří rozdíly energií mezi dvěma stavy molekuly a sledují pravděpodobnost přechodu (IČ, UV, NMR, atd.), MS je mezi tyto techniky řazena pro formální podobnost získaných záznamů (hmotnostních spekter) s jinými spektry a podobné využití (strukturní analýza)
Tato metoda je vhodná především pro:
Hlavní procesy v MS
Hlavní součásti hmotnostních spektrometrů jsou
další části přístroje
Spojení hmotnostní spektrometrie a separačních technik poskytuje možnost v jedné analýze zároveň separovat i identifikovat složitou směs látek, kombinuje výhody obou technik. Alternativní způsob spočívající v izolaci látek po jejich chromatografické separaci a následném změření hmotnostních spekter pro jednotlivé látky off-line technikou je velmi pracný, obtížný a pro složité směsi látek nebo látky ve stopové koncentraci ve směsi zcela nevhodný.
Technické řešení spojení GC-MS a zejména LC-MS bylo složité zejména z důvodů:
Další informace:
Pozn.
Texty kapitoly věnované hmotové spektrometrii jsou na řadě míst inspirovány prezentacemi přednášek předmětu „Hmotnostní spektrometrie v organické analýze“ zveřejněnými na webových stránkách Univerzity Pardubice http://user.upce.cz/~holcapek/. S laskavým svolením autora Doc. Ing. Michala Holčapka, Ph.D.
.