Abstrakt
Testosteron je nejdůležitější laboratorní parametr pro monitoraci testikulárních endokrinních poruch a monitoraci testosteronové terapie. Pro potvrzení androgenní poruchy je vhodné doplnit i funkční testy. V případě testosteronové aktivity je to HCG test (HCG stimuluje tvorbu testosteronu v Leydigových buňkách) a GnRH test (při nízkém FSH a LH).
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Testosteron podléhá cirkadiánním (ranní hodnoty asi o 20% vyšší než večerní) a cyklickým změnám. Fyzická námaha vede ke zvýšení, proto jeho stanovení není jednoduché. Naopak závažné onemocnění, zejména jaterní, ledvinové, oběhové, dále stres, anestezie, drogy (heroin, metadon), medikace, především antifungicidní (jako ketokonazol), vedou k poklesu hladiny testosteronu.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Mezi běžné příčiny zvýšení hladiny testosteronu v plazmě u žen patří polycystická ovaria (syndrom Stein-Leventhal), nádory ovária, nádory a hyperplázie nadledvin. Hlavní indikační oblastí u mužů je hodnocení hypogonadálních stavů. Hlavní příčiny snížených plazmatických hladin testosteronu zahrnují hypogonadismus, stavy po orchiektomii, terapii estrogeny, Klinefelterův syndrom, hypopituitarismus, testikulární feminizaci a jaterní cirhózu. U prepubertálních mužů je stanovení testosteronu používáno k monitorování stadií puberty. Symptomy opožděné puberty a eunuchoidismu mohou být způsobeny nedostatkem androgenů.
Přímé následky abnormálních koncentrací
U žen testosteron a DHEAS (dihydroepiandrosteronsulfát) jsou markery androgenní produkce. Androstendion je další androgen, je sekretován v 90% v ovariích a kůře nadledvin u žen, jedná se o parametr, který spolu s předchozími androgeny je u žen s hirsutismem zvýšen nad normál. U pacientek s pozdním androgenitálním syndromem (AGS) je opět zvýšení nad horní hranici testosteronu a DHEAS. Defekt 21-hydroxylázy nebo 11-hydroxylázy, které stojí za příčinou onemocnění, způsobuje nedostatečnou transformaci 17-alfa-hydroxyprogesteronu na kortizol. Následně dochází k akumulaci 17-alfa-hydroxyprogesteronu ve tkáních a jeho přeměně v androgeny. Nadbytek androgenů pak vede k projevům hirsutismu a ovariálního selhání.
U mužů příčiny testikulárních poruch a s tím spojené alterace hladiny testosteronu jsou v prvé řadě centrální. Mezi hypothalomo-hypofyzární příčiny patří Kallmanův syndrom, idiopatický hypogonadotropický hypogonadismus, Prader-Labhart-Willi syndrom (kongenitální poruchy v sekreci GnRH), sekundární poruchy v sekreci GnRH (tumory, záněty, traumata, radiace, malnutrice, poruchy oběhové, systémové onemocnění), hypopituitarismus (z obdobných důvodů jako předchozí, navíc vzniklý operačně), Pasqualiniho syndrom (izolovaná FSH deficience), hyperprolaktinémie (adenomy, medikace). Mezi samotné testikulární příčiny testosteronových poruch patří kongenitální anorchie, získaná anorchie (trauma, torze, tumor, infekce, operace), maldescensus (z důvodu anatomické překážky při sestupu varlat), varikokéla, orchitida (zánět s destrukcí germinálního epitelu), syndrom Sertoliho buněk (vrozený, získaný), zástava spermatogeneze (vrozená, získaná), globozoospermie (absence akrozomální formace), Klinefelterův syndrom, 46XX muž, 47XYY muž, kongenitální Noonanův syndrom, gonadální dysgeneze, hypoplazie Leydigových buněk, strukturální chromozomální abnormality, pseudohermafroditismus (enzymatický defekt v syntéze testosteronu), hermafroditismus (genetická porucha v gonadální diferenciaci), systémové onemocnění (cystická fibróza), kongenitální bilaterální aplazie vas deferens, otravy mědí. Další příčinou androgenních poruch může být špatná vnímavost cílových orgánů k bezproblémově produkovaným testikulárním hormonům (testikulární feminizace=kompletní androgenní receptorový defekt, Reifensteinův syndrom=inkompletní androgenní receptorový defekt), bulbospinální muskulární atrofie, estrogenní rezistence. Mezi uvedenými poruchami je jen část nemocí či syndromů, které jsou spojeny s testikulární poruchou.
Referenční intervaly
u žen
Testosteron v reproduktivním věku < 0,6 µg/l (2,1 nmol/l)
Postmenopauzálně < 0,8 µg/l (2,8 nmol/l)
DHEAS v reproduktivním věku < 3000 µg/l (7700 nmol/l)
Postmenopauzálně < 1200 µg/l (3000 nmol/l)
Dívky < 100 µg/l (257 nmol/l)
Androstendion < 3 µg/l (10,5 nmol/l)
17-alfa-OH-progesteron folikulární fáze < 1 µg/l (3,5 nmol/l)
Luteální fáze < 3,5 µg/l (10,6 nmol/l)
Dívky < 1,5 µg/l (4,5 nmol/l)
testosteron µg/l x3,47 nmol/l
DHEAS µg/l x2,57 nmol/l
Androstendion µg/l x3,49 nmol/l
17-alfa-OH-progesteron µg/l x3,03 nmol/l
u mužů
Testosteron ranní bazální hodnota u dospělých mužů 3,5-8,6 µg/l 12-30 nmol/l
Prepubertální chlapci, stp. kastraci 0,3-1,2 µg/l 1-4 nmol/l
HCG test za normální se považuje 1,5-2,5 násobek bazální hladiny u mužů nad 60 let. Nižší odpověď je u primární testikulární poruchy, vyšší odpověď u sekundárních poruch. Žádná elevace u kastrace a anorchie.
SHBG dospělí muži 11-71 nmol/l
GnRH test: nejméně 3 násobek zvýšení hladiny LH v jednom ze dvou odebraných vzorků a nejméně 1,4 násobek zvýšení FSH v jednom z 2 vzorků.
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Transport krve ke stanovení androgenů by neměl probíhat při teplotě vyšší 25°C.
Pro přesné stanovení hladiny je potřeba více odběrů, nejlépe 3 vzorky odebrané po hodině, pak z nich vytvořit směsné sérum pro samotné stanovení. Hodnoty testosteronu nad 1,5 µg/l (5,2 nmol/l) a DHEAS nad 7000µg/l (18 µmol/l) jsou suspektní z probíhajícího tumorózního postižení.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Změny koncentrací vazebných proteinů mohou významně ovlivnit koncentraci cirkulujícího testosteronu. Z toho důvodu se používá index volných androgenů (FAI), vypočítaný jako poměr koncentrací celkového testosteronu a SHBG, nebo lépe stanovení koncentrace volného testosteronu.
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Stanovení hladiny testosteronu se vyšetřuje v souvislosti s androgenními poruchami u mužů, či u žen s androgenitálním syndromem.
LiteraturaOSN-E
Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany 1998
Poznámky
Veškeré informace o testosteronu v plazmě viz. text Testosteron v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin.
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Jiřina Lukášková (2008)