Abstrakt
Amperometrie je technika založená na měření proudu v
elektrochemické cele, kde je na elektrody vložen konstantní potenciál.
Amperometrická titrace je titrace s polarizovatelnými elektrodami,je to jeden z
možných postupů indikace bodu ekvivalence srážecích, oxido-redukčních nebo
neutralizačních reakcí. Měří se změny proudu mezi indikační (polarizovatelnou)
a referenční (nepolarizovatelnou) elektrodou při stálém napětí v závislosti na
objemu odměrného činidla. Bod ekvivalence lze graficky znázornit jako průsečík
přímek spojujících hodnotu procházejícího proudu před a po dosažení
ekvivalence.
Související informace
· Základní laboratorní techniky
· Titrace
amperometrie, KEY-Stitrace , bod
ekvivalence , polarizovatelná elektroda
Text
Text je členěn dle osnovy:
1. Amperometrie
1.-1. Biamperometrická titrace
1.-2. Stanovení chloridů s
amperometrickou indikací
1.-3. Amperometrická detekce
2. pO2 elektroda
(Clarkova elektroda)
1.
Amperometrie
Amperometrie měří změny proudu mezi indikační
(polarizovatelnou) a referenční (nepolarizovatelnou) elektrodou při konstantním
vloženém napětí. Amperometrická titrace je jeden z možných postupů indikace
bodu ekvivalence srážecích, oxido-redukčních nebo neutralizačních reakcí.
Titrovaná látka nebo použité činidlo musí tvořit redoxní systém, který je při
určitém vloženém napětí schopen depolarizovat elektrody. Bod ekvivalence lze
graficky znázornit jako průsečík přímek spojujících hodnotu procházejícího
proudu před a po dosažení ekvivalence.
1.-1. Biamperometrická titrace:
Při amperometrické titraci se měří proud mezi dvěma
polarizovatelnými elektrodami, na které se vkládá konstantní napětí.
Biamperometrické titrace vychází historicky ze Salamonových pokusů (titroval
chloridové ionty roztokem stříbrné soli, bod ekvivalence určoval měřením proudu
mezi dvěma stříbrnými elektrodami, na které vložil konstantní napětí 0,1 V).
1.-2. Stanovení chloridů s amperometrickou
indikací
Příkladem využití biamperometrické titrace v klinické
biochemii může být stanovení chloridových aniontů. Vzorek je okyselen
(kyselinou dusičnou nebo směsí kyseliny dusičné a octové) a Cl- jsou
poté titrovány Ag+ . Stříbrné ionty mohou být přidávány v podobě
odměrného roztoku dusičnanu stříbrného, nebo mohou být generovány ze stříbrné
elektrody prostřednictvím elektrického proudu. Během titrace koncentrace
stříbrných iontů klesá, sráží se chlorid stříbrný:
Ag+ + Cl- → AgCl.
V bodě ekvivalence skokem narůstá aktivita stříbrných
iontů v roztoku, která může být detekována potenciometricky, nebo
amperometricky.
1.-3. Amperometrická detekce:
Dvě stříbrné elektrody, na katodu je vložen negativní
potenciál 0,15 - 0,25 V. Během titrace je katoda polarizována a proud je velmi
nízký. V bodě ekvivalence nárůst koncentrace Ag+ depolarizuje katodu
reakcí:
Ag+ + e- = Ag
a probíhá proud úměrný nárůstu koncentrace stříbrných
iontů. Dosáhne-li proud předem nastavené hodnoty, titrace se automaticky
zastaví.
2. pO2 elektroda (Elektroda Clarkova):
Příkladem využití amperometrie při měření parciálního
tlaku kyslíku je kyslíková elektroda. Pt katoda a Ag/AgCl anoda ve fosfátovém
pufru s přídavkem KCl. Katoda, potažená tenkým filmem elektrolytu, je oddělena
od vzorku permeabilní membránou. Potenciál katody je adjustován na -0,65 V.
Není-li přítomen kyslík v testovaném vzorku, neprobíhá proud, protože katoda je
polarizována. V přítomnosti kyslíku je proud měřitelný. Tento proud vzniká při
difusi kyslíku ze vzorku skrze membránu ke katodě, kde je redukován. Velikost
proudu je úměrná parciálnímu tlaku kyslíku v testovaném vzorku.
Senzitivita komerčně vyráběných pO2 elektrod:
dI /dpO2 =
10-4 A/Pa.
Autorské poznámky
Jaroslava Vávrová