Abstrakt
Metody odměrné analýzy založené na tvorbě komplexních
sloučenin jsou souhrnně nazývány komplexometrické titrace. Produktem
komplexometrické titrace je termodynamicky stálá, ale kineticky labilní sloučenina.
Reakce chelatonů s kovovými ionty jsou základem odměrného stanovení kovů ve
vodných roztocích, tzv. chelatometrie. Naproti tomu merkurimetrie je zvláštním
případem komplexotvorných reakcí, kdy
jde o stanovení ligandu titrací odměrným roztokem kovového iontu.
Související informace
·
Základní laboratorní techniky
·
Titrace
odměrná analýza, KEY-Skomplexotvorná titrace , KEY-Schelatometrie , indikátory
Text
Komplexotvorná, chelatometrická titrace
Metody odměrné analýzy založené na tvorbě komplexních
sloučenin jsou souhrnně nazývány komplexometrické titrace. Produktem
komplexometrické titrace je termodynamicky stálá, ale kineticky labilní
sloučenina. Komplexy vytvářejí s mnoha kovy některá organická polydonorová
činidla, nazývaná chelatony, např. kyselina ethylenaminotetraoctová (EDTA).
Reakce chelatonů s kovovými ionty jsou základem odměrného stanovení kovů ve
vodných roztocích, tzv. chelatometrie. Naproti tomu merkurimetrie je zvláštním
případem komplexotvorných reakcí, kdy jde o stanovení ligandu titrací odměrným
roztokem kovového iontu, takže na rozdíl od chelatometrických metod koncentrace
volného kovového iontu při určování stoupá. Nadbytek kovu se zjišťuje pomocí
indikátorů, které s volným iontem reagují za vzniku sraženin nebo rozpustných
barevných sloučenin.
Chelatometrie
Nejpoužívanějším chelatometrickým činidlem je dvojsodná
sůl kyseliny ethylendiaminotetraoctové (Na2H2Y). Anion (H2Y)2-
reaguje s kovovými ionty podle obecného schématu:
(H2Y)2- + Mm+ ↔
(MY)(m - 4)+ + 2 H+ , m = 1 až 4.
Je zřejmé, že komplexotvorné rovnováhy jsou ovlivňovány koncentrací
vodíkových iontů (je regulována prostředím pufru). Při stanovení troj- a
čtyřmocných iontů, které snadno hydrolyzují se někdy přidávají maskovací
činidla, která zabraňují vyloučení sraženin.
Indikace bodu ekvivalence:
1.Kovové indikátory - vizuelní:
1-a) jednobarevné - samy nejsou zbarveny, ale
reagují s volnými kovovými ionty za vzniku barevných sloučenin (např.
thiokyanatan jako indikátor při stanovení železitých iontů)
1-b) metalochromní - organická barviva, ve vodném
roztoku disociují a v závislosti na pH poskytují zbarvené ionty schopné
vytvářet s volnými kovovými ionty v roztoku barevné komplexy (např. murexid,
eriochromová čerň T, xylenová oranž).
2.Potenciometrická indikace s použitím rtuťové elektrody
druhého druhu (do roztoku, do kterého zasahuje rtuťová elektroda, se přidá malé
množství chelatonátu rtuťnatého).
Autorské poznámky
Jaroslava Vávrová