Abstrakt
Tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) jsou hlavní hormony
produkované štítnou žlázou. Vedle T4 a T3 štítná žláza produkuje reverzní
trijodtyronin (rT3). U eutyreoidních stavů okolo 80 % T3 cirkulujícího v krvi
je odvozeno z periferní konverze T4 na T3 a nikoliv z přímé tyreoidální
sekrece. Většina hormonů štítné žlázy cirkulujících v krvi je vázána na
transportní bílkoviny a tudíž je biologicky inaktivní. Biologickou aktivitu
vykazuje jen malá část hormonů, která se v krvi vyskytuje ve volné formě. Je to
jen 0,1 - 0,3 % T3. Na nosné proteiny
séra je vázáno 99,8 % hormonu. Vazba T3 na nosné bílkoviny séra je asi 10-20
krát slabší než vazba T4 na stejné nosné proteiny. Bylo však prokázáno, že
zhruba 80 % biologické hormonální tyreoidální aktivity pochází z cirkulujícího
FT3. Koncentrace TT3 v krvi jsou 100 krát nižší než hladiny TT4.
Terminologie
3,5,3'- trijodtyronin, molekulová hmotnost 649 Da
Synonyma
Tyronin
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty,
další informace
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
Trijodtyronin je aromatická aminokyselina obsahující jod
(o jeden atom méně než tyroxin). Základem trijodtyroninu je nejodovaná
sloučenina, která se nazývá tyronin s charakteristickým difenyletherovým
seskupením. Atomy jodu vstupují do poloh 3,5,3' obou fenolových jader.
Role v metabolismu
T4 a T3 jsou nezbytné pro růst a vývin organismu.
Zastavení nebo snížení funkce štítné žlázy při produkci hormonů vede k těžkým
poruchám ve vývoji a růstu (kretenismus) u vyvíjejících se organismů. V
dospělém organismu hormony štítné žlázy ovlivňují celkový metabolismus. Poruchy v produkci hormonů štítné žlázy se projevují v
bazálním metabolismu: při hyperfunkci (hypertyreóza, morbus Basedow) je
produkce hormonů štítné žlázy zvýšena, při hypofunkci (myxedém) je snížena.
Zdroj (syntéza, příjem)
Trijodtyronin je tvořen jednak ve folikulárních buňkách
štítné žlázy z tyreoglobulinu, jednak je tvořen v cílových buňkách některých
tkání speciální dejodázou z tyroxinu. Tyreoglobulin obsahuje řadu reaktivních
tyrosylových zbytků. Ty se nejprve jodují (jodidové ionty jsou přijímány z krve
proti koncentračnímu spádu, jsou oxidovány na volný jod a substituovány do tyrosylových zbytků). Při
stimulaci štítné žlázy pomocí TSH se bílkovina enzymaticky štěpí a T4
eventuálně T3 se vylučuje do krevního oběhu. Organismus dokáže vytvářet T4 nebo
T3 jen když má v potravě dostatek jodu.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
T4 i T3, který opouští štítnou žlázu, se v krvi váží na
transportní bílkoviny. 40 % T3 je vázáno na TBG (Thyroxine binding globulin),
27 % na prealbumin a 33 % na albumin. Jen 0,1 - 0,3 % se nachází v séru ve volné formě (FT3) a je biologicky
aktivní. Funkci štítné žlázy můžeme spolehlivě mapovat jak stanovením T3, tak
FT3. Stanovení FT3 má oproti TT3 jen nepatrné výhody. Koncentrace TT3 a FT3
jsou závislé kromě tyreoidální sekrece a vazby na transportní bílkoviny též na
periferní konverzi T4 na T3. Pokud je tato konverze snížena, snižují se též
hladiny TT3 a FT3. Příčinou může být těžké celkové onemocnění, užívání
některých léků (glukokortikoidy) nebo vysoký věk pacienta. Při nedostatku jodu
v potravě zaznamenáváme kompenzační zvýšení hladin TT3 a FT3.
Stanovení TT3 nebo FT3 používáme při: - diferenciální
diagnostice T3 hypertyreóz (10 % všech hypertyreóz), - v počátečním stadiu
hyperfunkcí, - při diagnostice recidivujících hypertyreóz, - při hypertyreóze
léčené supresivně tyroxinem.
U starších lidí nalézáme hladiny asi o 10 - 50 % nižší
než u mladší populace. Snížené hladiny jsou důsledkem snížené periferní
konverze T4 na T3 (u mužů nad 60 let, u žen nad 70 let). Během těhotenství může
docházet ke zvýšení hladin T3 v průběhu třetího trimestru asi na 1,5násobek
normálních hodnot. V prvním týdnu po porodu klesají hladiny k normálu.
Referenční hodnoty:
Věk |
TT3 |
|
FT3 |
|
|
mg/l |
nmol/l |
ng/l |
pmol/l |
1-2
dny |
0,8
- 2,6 |
1,2
- 4,0 |
|
|
3-30
dnů |
0,7
- 2,0 |
1,1
- 3,1 |
|
|
1-12
měs. |
1,1
- 2,3 |
1,7
- 3,5 |
|
|
1-7 let |
1,2
- 2,0 |
1,8
- 3,1 |
|
|
7-13 let |
1,1
- 2,0 |
1,7
- 3,1 |
|
|
13-18
let |
1,0
- 1,8 |
1,5
- 2,8 |
|
|
Dospělí |
0,9 - 1,8 |
1,4 - 2,8 |
1,6 - 3,8 |
2,5 - 5,8 |
Normální TT3 a FT3 - zdravá štítná žláza, eutyreóza, -
latentní funkční porucha, - hypotyreóza kompenzovaná zvýšenou periferní
konverzí T4 na T3.
Zvýšené TT3 a FT3 - hypertyreóza (neproporcionální
vzestup k T4), - v 5 - 10 % případů je výhradně zvýšen T3 (T3 hypertyreóza), -
narušena vazebná kapacita proteinů (FT3 normální), - premedikace preparátů s
trijodtyroninem.
Snížené hladiny TT3 a FT3 -hypotyreóza, při latentních formách
kompenzační vzestup T3, -tyreostatická léčba dlouhodobá, -chronické těžké
onemocnění, starší pacienti se sníženou konverzí T4 na T3 tzv. "low T3
syndrom", současně zvýšený rT3.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
V látkové přeměně je T3 deaminován jako všechny
aminokyseliny (oxidačně nebo transaminací), jodovaná kyselina tyreopyrohroznová
je odbourána na kyselinu tyreooctovou. Mimoto se T3 a jeho štěpné produkty vážou v játrech na
kyselinu glukoronovou a dostávají se do žluči. Pro hospodaření s jodem je
důležité, že se z jodovaných metabolitů uvolňuje jod specifickou dejodázou a
jako jodid se vrací do štítné žlázy.
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Hypotalamus velmi citlivě reaguje na množství hormonů
štítné žlázy přítomných v krvi. Když hladina hormonů T4 a T3 v krvi klesne pod
určitou úroveň uvolní hypotalamus neurosekret tyreoliberin (TRH), který
stimuluje adenohypofýzu. Z adenohypofýzy se uvolňuje do krevního oběhu
tyreotropin (TSH), který stimuluje štítnou žlázu k syntéze a produkci většího
množství hormonů. Když je hladina T4 a T3 dostatečná, sníží hypofýza sekreci
TSH a štítná žláza redukuje množství vylučovaných hormonů. Vylučování TSH je
pulzativní a podléhá cirkadiánnímu rytmu s mírně vyššími nočními koncentracemi.
Hladiny hormonů štítné žlázy jsou řízeny typickou zpětnovazební reakcí s
regulačním účinkem na dvou úrovních (hypotalamické a hypofyzární).
Literatura
Poznámky
Přepočítávací koeficienty:
mg/l *1,54 = nmol/l
ng/l *1,54 = pmol/l
Appendixy
Autorské poznámky
Autor: Šafarčík Kristian
Poslední revize: 26. 11. 1998