Zinek v plazmě
 
Zinek je esenciální
stopový prvek. Koncentrace v plazmě se využívá pro detekci deficitu,
je však jen slabým prediktorem nedostatku Zn v organismu.
 
Fyziologická
variabilita
V krvi
je Zn vázán ze 75 % na plazmatické bílkoviny (albumin a
metallothionein), 22 % je v erytrocytech a 3 %
v leukocytech. Hodnoty Zn v séru jsou poněkud vyšší než v plazmě, protože
se Zn během koagulace uvolňuje z trombocytů. Plazmatické hladiny Zn jsou nižší
u dětí než u dospělých asi o 1 µmol/l. V období gravidity bývají
zjišťovány nižší asi o 20 %.
 
Patofyziologické
mechanismy ovlivňující koncentraci
Zinek v plazmě se snižuje o 10
– 70 % během několika hodin po zranění. Velikost tohoto poklesu je výrazně
závislá na závažnosti zranění nebo infekce. Za spuštění reakce, která vede ke
zvýšení syntézy metalothioneninu, je pravděpodobně zodpovědný cytokin IL-1.
Zvýšení metalothioneinu vede k akumulaci zinku v játrech při reakci
akutní fáze pravděpodobně následujícím mechanismem. V průběhu reakce
akutní fáze dojde k uvolnění cytokinů IL-1 z makrofágů jako reakce na
zranění, stres a infekci. Dalším krokem je uvolnění kortikosteroidů do oběhu
z nadledvin a ty pak zvýší produkci metalothioneinu a zpětnou vazbou
inhibují další uvolňování cytokinů, zejména IL-1, z makrofágů. Současně
s tím dochází ke zvýšené tvorbě cytokinů IL-6 fibroblasty. Výsledkem
celkové reakce je dostatečná dostupnost Zn v poškozených tkáních a stimulace
lokální obranné reakce. Důvodem k přesunu Zn do tkání může být usnadnění
syntézy bílkovin akutní fáze, protože Zn umožňuje expresi potřebné genetické
informace.
 
Referenční
intervaly
| 
   Sérum  | 
  
   719 - 1503  | 
  
   μg/l  | 
  
   11,0 - 23,0  | 
  
   µmol/l      | 
 
| 
   Moč  | 
  
   196 -  784  | 
  
   μg/den  | 
  
   3,0 - 12,0  | 
  
   µmol/den           | 
 
| 
   Vlasy  | 
  
   124 - 320  | 
  
   mg/kg  | 
  
   1,9 - 4,89  | 
  
   mmol/kg  | 
 
 
(WHO 1996)
| 
   Sérum  | 
  
   800 - 1100  | 
  
   μg/l  | 
  
   12,2 - 16,8  | 
  
   µmol/l  | 
 
| 
   Plná krev  | 
  
   6000 - 7000  | 
  
   μg/l  | 
  
   91,8 - 107,1  | 
  
   µmol/l  | 
 
| 
   Moč  | 
  
   400 - 600  | 
  
   μg/den  | 
  
   6,1 - 9,2  | 
  
   µmol/den  | 
 
| 
   Mléko  | 
  
   1000 - 2000  | 
  
   μg/l  | 
  
   15,3 - 30,6  | 
  
   µmol/l  | 
 
| 
   Játra  | 
  
   40 - 60  | 
  
   g/kg  | 
  
   612 - 918  | 
  
   µmol/kg  | 
 
| 
   Vlasy  | 
  
   150 - 250  | 
  
   mg/kg  | 
  
   2,29 - 3,82  | 
  
   mmol/kg  | 
 
 
Omezení
stanovení
Při odběru vzorků
je nutno využívat plastový materiál pro stopové prvky „metal free“, pro odběr
nesrážlivé krve je jako antikoagulans vhodný heparinát lithný. Při odběru by
nemělo docházet k hemostázi a hemolýze. Ke kontaminaci vzorku může dojít
při styku s gumovou zátkou. Sérum nebo plazmu je nutno oddělit do 45
minut, nesmí se použít EDTA.
Stabilita
vzorku: 
·     
20 -
25 oC:   5 dní
·     
4 -
8   oC:     7 dní 
·      -20 oC:        2 roky 
 
Ke stanovení se nejčastěji využívá FAAS (viz
též  AAS). 
 
Použití
pro klinické účely
Koncentrace zinku
v plazmě má vypovídající hodnotu vzhledem k zásobení Zn pouze u
zdravých nutričně stabilních jedinců. Během období zátěže, traumatu nebo
zánětlivé rekace klesají plazmatické hladiny na méně než 50 % a neodrážejí
skutečné zásoby zinku v organismu. 
 
Hyperzinkémie (Geigy Scientific
Tables 1984)
·        
porfyrie
·        
atrofická
cirhóza jater
·        
pneumonie
·        
tuberkulóza
·        
první
dny po AIM
·        
acrodermatitis
enteropathica
 
·     
World
Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s. 
·     
Lentner,
C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of
Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.
·     
Zadák,
Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing a.s., 2002, s.
·     
Shils
M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health
and Disease: King, C. J., Keen, C. L.:Zinc. 9th edition, Williams & Wilkins, s.223-239
·     
Biesalski,
H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart,
314 s.
·      Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999:
The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing,
642 s.
 
Další informace
·     
 Stopové prvky
- biochemické funkce
·     
 Stopové prvky
- efekt neadekvátního příjmu
·     
 Stopové prvky
- přepočty
·     
 Stopové prvky
a volné radikály
·     
 Analýzy
stopových prvků
·     
 Zn
 
Alena Pechová, Jaroslava Vávrová,
Antonín Kazda
.