OSN-SAbstraktOSN-E

Chemický průkaz a semikvantitativní stanovení ketolátek v moči diagnostickým proužkem. Popsány analytické parametry metody. Stručně pojednáno o příčinách ketoacidúrie.

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Ketokyseliny jsou vzhledem k pK silnými organickými kyselinami a jejich kumulace vede k zpravidla závažné metabolické acidóze se všemi důsledky.

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Fyziologická ketonurie je udávána do 0.19 mmol/l (20 mg/l)

OSN-SInterference in-vivoOSN-E

Nesprávně pozitivní reakci s nitroprussidem dává z léků především levodopa a analogické preparáty.

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Analytická citlivost

Principem testu je známá Legalova reakce. Kyselina acetoctová a (výrazně méně aceton) reagují s nitroprusidem sodným a glycinem v alkalickém prostředí za vzniku fialového zabarvení. Nitroprusid nereaguje s kyselinou beta-hydroxymáselnou.

Pokud není uvedeno jinak, platí pro COMBUR 10 TEST M (Roche)

Mez stanovitelnosti

Vizuální škála udává hodnoty negativní, 100, 500 a 1500 mg/l (neg, bledě krémová barva - 1,0 - 5,0 a 15,0 mmol/l, fialové zbarvení), fotometrická detekce má nastavené hodnoty cut-off na neg - 50 - 150 - 500 a 1500 mg/l (0,5 - 0,15 - 5,0 - 15,0 mmol/l), tedy zjemňuje zvláště počátek škály. Počátek hodnot % rem je zde nižší: od 44 % níže, cut-off první positivity je 37 % rem.

KETOPHAN ( a další multifukční proužky) Lachema :

Vizuální škála udává hodnoty neg - 1,5 - 3 - 7,5 a nad 15 mmol/l při principu stejném jako u proužků Combur.

Mez detekce, diskriminační mez

Praktický dolní limit detekce je pro acetoctovou kyselinu kolem 50 mg/l (0,5 mmol/l) a pro aceton 400 - 700 mg/l (7-12 mmol/l).

Specifita

Je nejvyšší pro kyselinu acetoctovou, asi 10x menší pro aceton, detekční zóna nereaguje na beta-hydroxybutyrát, což je v krvi nejvíce zmnožená ketolátka při diabetické ketoacidóze. Fenylketony dávají oranžovočervené zbarvení, odlišitelné od zmíněné fialové barvy. Interferují látky obsahující ftalein, které jsou užívány jako testovací farmaka pro funkční vyšetření jater a ledvin.

Analytická spolehlivost

Fotometrické vizuální hodnocení v multicentrické studii (10) při stejných středních hodnotách detekčních polí mělo při hodnocení hlavní resp. i vedlejších diagonál vždy shodu nad 90 %.

Fotometrické nastavení Miditronu má rozdělení reflektometrické stupnice do 5 pásem, počínaje relativně nízkou hodnotou 44 % rem s cut-off hodnotou první pozitivity 36% rem.

Poznámka: reagencie pro ketolátky v detekční zóně jsou nejcitlivější ze všech stanovení na multifunkčním proužku na vzdušnou vlhkost.

Biologický rozptyl

Slabou pozitivitu je možné nalézt i nalačno (úměrně délce předchozího hladovění), výraznější při delším hladovění nebo absenci sacharidů v dietě. Nejvýznamnější je výrazná pozitivita u diabetické ketoacidózy (zvl. u diabetes mellitus I. typu).

Vzhledem k poměrně dobré citlivosti proužků jich lze použít i k orientačnímu stanovení kyseliny acetoctové a acetonu v plazmě. Provádí se vyšetřením v nativním a geometricky ředěném séru.

Vyšetření hlavně pro necitlivost na majoritní beta-hydroxy- máselnou kyselinu pochopitelně nenahrazuje kvantitativní enzymatickou reakci, je však proveditelné v případě pochyb (laktátová acidóza) i bed-side způsobem.

OSN-SEkonomické nákladyOSN-E

Materiálové náklady testačním proužkem KetoPHAN jsou ke dni 1.6.1999 0,68 Kč.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Ketonurie je odrazem systémové ketoacidózy, tj. zvýšení plazmatické koncentrace neutrálního acetonu a především dvou relativně silných organických kyselin (beta-hydroxymáselné a acetoctové). Důvodem je nemožnost utilizace glukózy (diabetes mellitus, inzulinorezistentní stavy) nebo její nedostatek (při hladovění). Ketoacidóza je podmíněna vystupňovanou lipolýzou, kde nadbytek acetyl-CoA není možno plně metabolizovat a konvertuje v nejprve v kyselinu acetoctovou.

Nadbytek kyseliny acetoctové se přeměňuje především v kyselinu beta-hydroxymáselnou a podstatně méně se dekarboxyluje na aceton a CO2.

Srdeční a kosterní sval - a po několikadenní adaptaci částečně i CNS - jsou schopny využít obě kyseliny jako zdroj energie. Při překročení této metabolické kapacity se ketolátky vylučují močí, ovšem i zde je exkreční schopnost limitována a následně dochází k vzestupu ketolátek v krvi.

Normální poměr mezi plazmatickými ketolátkami je 70 % beta-hydroxybutyrátu, 20 % kyseliny acetoctové a 2 % acetonu. V moči se tedy proužkovou analytikou deteguje hlavně kyselina acetoctová.

Vzhledem k tomu, že inhibice lipolýzy je z hlediska účinku inzulínu asi 10x citlivější než transport glukózy, vyvíjí se ketoacidóza především u diabetiků I. typu (tam někdy za ještě nevýznamně zvýšené glykémie). inzulínorezistentní diabetici II. typu, kteří mají zvýšenou, normální nebo ještě dostatečnou reziduální sekreci inzulínu, mají při dekompenzaci cukrovky tendenci k hyperglykemickým (hyperosmolárním) neketoacidotickým stavům. Nevýhodou většiny testů na ketolátky v krvi či moči je právě skutečnost, že nestanovují nejvíce zastoupený produkt ketoacidózy v cirkulaci, tj. kyselinu beta-hydroxymáselnou. I tak je ale citlivost detekčních papírků dostatečná a lze jimi kontrolovat mimo kompenzace diabetu mellitu také redukční režimy u obézních osob, především redukci úplným hladověním.

Dalšími důvody ketoacidózy mohou být vrozené metabolické poruchy (glykogenózy, defekty glukoneogenézy a ketolýzy, organické acidurie).

Obecně je nález ketonurie velmi frekventní při kterémkoliv závažnějším onemocnění. V jedné studii (cit. Ravel 1989) byla zjištěna incidence tohoto nálezu u 14 - 28 % přijímaných nemocných.

Důvodem je stresová lipolýza při onemocnění, hladovění a dehydratace. Ketonurie je také přítomna u alkoholismu, častější je v těhotenství a u dětí.

Lze uzavřít, že ze všech uvedených patologických stavů má nález ketoacidózy a ketonurie diagnostickou cenu jen u diabetes mellitus, jinak je nespecifickým metabolickým ukazatelem.

OSN-SLiteraturaOSN-E

1. Colombo, J.P., Peheim, E.: s. 53 - 85. In: Klinisch-chemische Urindiagnostik. Ed. Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.

2. Urinanalysis with test from Boehringer Mannheim. Firemní tisk.

3. Gambke, B. etal.: Miditron Multicenter Evaluation - Workshop. Klin. Lab. 40, 1994, s. 262-268

4. Masopust, J.: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření.I.část. Zdravotnické aktuality 216, Avicenum 1990.

5. Nejedlý, B., Tobiška, J., Zahradníček, L.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988

6. Friedecký, B., Kratochvíla, J., Budina, M.: Kontrolní cyklus SEKK k posuzování jakosti vyšetřování moče diagnostickými proužky. 13/96. FONS, leden 1996, s. 13 - 16

7. Ravel R.: Clinical laboratory medicine, Clinical application of laboratory data. Year Book Med.Publish. Inc., 1989. Chapter 12: Urinanalysis. s.153 - 174

OSN-SPoznámkyOSN-E

OSN-SAppendixyOSN-E

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

poslední revize 12.9.1997, Zdeněk Mašek

WIN revize 3.6.99 ,Gustav Louženský