------------------------------------------------------------

ASPI - Server aspi.mzcr.cz:6665 - stav k 5.8.2003 do částky 84/2003 Sb. a 42/2003 Sb.m.s. -

Obsah a text 101/2000 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2004

------------------------------------------------------------

101/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 4. dubna 2000

o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Změna: 227/2000 Sb.

Změna: 177/2001 Sb.

Změna: 450/2001 Sb.

Změna: 107/2002 Sb.

Změna: 310/2002 Sb.

Změna: 517/2002 Sb.

Změna: 309/2002 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických osobách,

práva a povinnosti při zpracování těchto údajů a stanoví podmínky,

za nichž se uskutečňuje jejich předávání do jiných států.

§ 2

(1) Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem

v Praze (dále jen "Úřad").

(2) Úřadu jsou svěřeny kompetence ústředního správního úřadu

pro oblast ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto

zákonem.

§ 3

Působnost zákona

(1) Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají

státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci,

jakož i fyzické a právnické osoby, pokud tento zákon nebo zvláštní

zákon nestanoví jinak.

(2) Zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů,

ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.

(3) Zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které

provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

(4) Zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních

údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány. Dále se zákon

nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů v rozsahu

nezbytném pro výkon nezávislého povolání, které není živností ani

jiným podnikáním podle zvláštních zákonů,1a) které stanoví

povinnost mlčenlivosti.

(5) Zpracování osobních údajů pro účely statistické

a archivnictví stanoví zvláštní zákony.2), 3)

(6) Ustanovení § 5, 9, 11, 16 a 27 tohoto zákona se nepoužijí

pro zpracování osobních údajů

a) zpravodajskými službami,4)

b) Policií České republiky, včetně její Národní ústředny

Interpolu, při odhalování trestné činnosti,5)

c) Ministerstvem financí v rámci finančně-analytické činnosti

podle zvláštního právního předpisu,6)

d) Národním bezpečnostním úřadem při provádění bezpečnostních

prověrek a ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob

podle zvláštního právního předpisu,7)

e) Ministerstvem vnitra při vydávání osvědčení podle zvláštního

právního předpisu,8) při vydávání krycích dokladů9) a při

činnosti útvaru inspekce ministra vnitra,10)

f) orgány příslušnými ke zpřístupňování svazků vzniklých činností

bývalé Státní bezpečnosti podle zvláštního zákona,10a) pokud

tento zvláštní zákon nestanoví jinak.

------------------------------------------------------------------

1a) Například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích

a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č.

14/1993 Sb., zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství

a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 254/2000

Sb., o auditorech, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích

a tlumočnících.

2) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce

2001.

3) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona

č. 343/1992 Sb.

4) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České

republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

5) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění

pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci

výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících

zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb.

7) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další

předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech

a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České

republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro

výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo

jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků

Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

9) § 34a zákona č. 283/1991 Sb.

10) § 2 odst. 4 zákona č. 283/1991 Sb.

10a) Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých

činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č.

107/2002 Sb.

§ 4

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo

určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený

nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více

osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní

údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu

údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních

prostředků,

b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním,

rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství

v odborových organizacích, náboženství a filozofickém

přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním

životě subjektu údajů,

c) anonymním údajem takový údaj, který buď v původním tvaru nebo

po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo

určitelnému subjektu údajů,

d) subjektem údajů fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,

e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava

operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí

s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky.

Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování,

ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo

pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření,

zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování,

blokování a likvidace,

f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor

postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich

dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo

pozdější zpracování,

g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě,

která je umožňuje dále zpracovávat,

h) blokováním osobních údajů vytvoření takového stavu, při kterém

je osobní údaj určitou dobu nepřístupný a nelze jej jinak

zpracovávat,

i) likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich

nosiče, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vyloučení

z dalších zpracování,

j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky

zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za

něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo

pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona

nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto

zákona,

l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména

hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo

jako součást veřejného seznamu.

HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

§ 5

(1) Správce je povinen

a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,

b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,

c) zpracovávat pouze pravdivé a přesné osobní údaje, které získal

v souladu s tímto zákonem. Je povinen ověřovat, zda jsou osobní

údaje pravdivé a přesné. Zjistí-li správce, že jím zpracovávané

údaje nejsou s ohledem na stanovený účel pravdivé a přesné,

zejména k námitce subjektu údajů, je povinen je blokovat a bez

zbytečného odkladu opravit nebo doplnit. Nelze-li je opravit

nebo doplnit, musí je bez zbytečného odkladu zlikvidovat.

Nepravdivé, nepřesné nebo neověřené osobní údaje lze

zpracovávat pouze v případě, stanoví-li tak zvláštní zákon.11)

Tyto údaje se musí náležitě označit a vést odděleně od

ostatních osobních údajů,

d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu

a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,

e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu

jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje

uchovávány pouze pro účely statistické, vědecké a pro účely

archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na

ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního

života subjektu údajů,

f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly

shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat

k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt

údajů souhlas,

g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno

shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné

činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným

účelům, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem

subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,

a) jestliže provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem nebo

nutné pro plnění povinností stanovených zvláštním zákonem,12)

b) jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do

jednání o smluvním vztahu nebo aby plnil ujednání smlouvy

uzavřené se správcem,

c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu

údajů. V tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat

jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukončit

zpracování a údaje zlikvidovat,

d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se

zvláštním právním předpisem.13) Tím však není dotčeno právo na

ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů,

e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv správce; takové

zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem

subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,

nebo

f) pokud je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti politických

stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových

organizací, církví nebo náboženských společností.

(3) Provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě

zvláštního zákona,12) je povinen dbát práva na ochranu soukromého

a osobního života subjektu údajů.

(4) Bez souhlasu subjektu údajů lze osobní údaje zpracovávat

pro účely statistické nebo vědecké. Pro tyto účely zpracování je

nutno osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné. Při

zpracování osobních údajů pro tyto účely je však nutno zajistit

požadovanou úroveň jejich zabezpečení podle § 13.

(5) Souhlasem podle odstavce 2 však nemohou být dotčeny

povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a g). Ze souhlasu musí

být patrné, v jakém rozsahu je poskytován, komu a k jakému účelu,

na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas může být kdykoliv

odvolán, pokud se subjekt údajů se správcem výslovně nedohodne

jinak. Tento souhlas musí správce prokázat po dobu zpracování

osobních údajů, k jejichž zpracování byl dán souhlas.

(6) Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních

údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze

pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů,

pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo

v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele.

Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje dále

zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas.

Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez souhlasu

subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní

údaje.

(7) Správce, který zpracovává osobní údaje podle odstavce 6,

může tyto údaje předat jinému správci pouze za splnění těchto

podmínek:

a) údaje subjektu údajů byly získány v souvislosti s činností

správce nebo se jedná o zveřejněné osobní údaje,

b) údaje budou využívány pouze za účelem nabízení obchodu

a služeb,

c) subjekt údajů byl o tomto postupu správce předem informován

a nevyslovil s tímto postupem nesouhlas.

(8) Jiný správce, kterému byly předány údaje podle odstavce

7, nesmí tyto údaje předávat jiné osobě.

(9) Nesouhlas se zpracováním podle odstavce 7 písm. c) musí

subjekt údajů učinit písemně. Správce je povinen informovat

každého správce, kterému předal jméno, příjmení a adresu subjektu

údajů, o tom, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas se zpracováním.

(10) Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení

a adresa subjektu údajů budou opakovaně použity k nabídce obchodu

a služeb, je správce oprávněn dále zpracovávat pro svoji vlastní

potřebu jméno, příjmení a adresu subjektu údajů přesto, že subjekt

údajů vyslovil nesouhlas podle odstavce 6.

------------------------------------------------------------------

11) Například zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 153/1994 Sb., ve

znění zákona č. 118/1995 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve

znění pozdějších předpisů.

12) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně

a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), zákon

č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění

zákona č. 118/1995 Sb., a zákon č. 61/1996 Sb., ve znění

zákona č. 15/1998 Sb.

13) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních

hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 6

Pokud zmocnění nevyplývá z právního předpisu, může správce se

zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva

musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Musí v ní být zejména

výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu

se uzavírá. Jestliže zpracovatel ve smlouvě neposkytne dostatečné

záruky o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních

údajů, je taková smlouva neplatná.

§ 7

Povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně také pro

zpracovatele.

§ 8

Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti

stanovené tímto zákonem, je povinen jej na to neprodleně upozornit

a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá

za škodu, která subjektu údajů vznikla, společně a nerozdílně se

správcem údajů. Tím není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto

zákona.

§ 9

Citlivé údaje

Citlivé údaje je možné zpracovávat, jen jestliže

a) subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Souhlas musí

být dán písemně, podepsán subjektem údajů a musí z něho být

zřejmé, k jakým údajům je dáván, jakému správci údajů, k jakému

účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas může subjekt

údajů kdykoliv odvolat. Správce je povinen předem subjekt údajů

o jeho právech poučit. Tento souhlas musí správce uschovat po

dobu zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování byl

souhlas dán,

b) je to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu

údajů nebo jiné osoby nebo odvrácení bezprostředního závažného

nebezpečí hrozícího jejich majetku, pokud není možno jeho

souhlas získat zejména z důvodů fyzické, duševní či právní

nezpůsobilosti, v případě, že je nezvěstný nebo z jiných

podobných důvodů. Správce musí ukončit zpracování údajů,

jakmile pominou uvedené důvody, a údaje musí zlikvidovat,

ledaže by subjekt údajů dal k dalšímu zpracování souhlas,

c) se jedná o poskytování zdravotní péče,14) jakož i jiné

posuzování zdravotního stavu podle zvláštního právního

předpisu, zejména pro účely sociálního zabezpečení,15) nebo

d) je tak stanoveno zvláštním zákonem.16)

------------------------------------------------------------------

14) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění

pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění

sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

16) Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb.,

o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních

pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České

republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

č. 158/1999 Sb.

§ 10

Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby

subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na

zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před

neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu

údajů.

§ 11

(1) Správce je před zahájením zpracování osobních údajů

povinen subjekt údajů řádně a včas písemně informovat o tom,

v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovávány,

kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou

být osobní údaje zpřístupněny či komu jsou určeny, nejsou-li

subjektu údajů tyto informace již známy.

(2) Správce musí dále subjekt údajů poučit o tom, zda je

podle zákona povinen pro zpracování osobní údaje poskytnout, jaké

důsledky budou vyvozeny, pokud tak neučiní, a kdy je oprávněn

odmítnout poskytnutí osobních údajů nebo zda poskytnutí osobních

údajů je dobrovolné.

(3) Správce musí subjekt údajů informovat o jeho právu

k přístupu k osobním údajům, jakož i o dalších právech stanovených

v § 21 tohoto zákona.

(4) Jestliže správce nezískal osobní údaje od subjektu údajů,

je povinen bezodkladně poskytnout subjektu údajů na základě

písemné žádosti informace o tom, kdo správci osobní údaje poskytl

(zdroj osobních údajů).

(5) Informace podle odstavců 1 až 4 není povinen správce

poskytovat, pokud

a) zpracovává osobní údaje výlučně pro účely statistické, vědecké

nebo archivnictví,

b) zpracování osobních údajů mu ukládá zákon nebo je takových

údajů třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících ze

zvláštních zákonů,

c) zvláštní zákon17) stanoví, že není povinen osobní údaje

poskytovat,

d) zpracovává výlučně zveřejněné osobní údaje, nebo

e) zpracovává osobní údaje se souhlasem subjektu údajů podle § 5

odst. 5 a § 9 písm. a).

(6) Rozhodnutí orgánu veřejné moci ani jiný úkon nelze bez

ověření vydat nebo učinit na základě výlučně automatizovaného

zpracování osobních údajů. To neplatí v případě, že takové

rozhodnutí nebo úkon byly učiněny ve prospěch subjektu údajů.

(7) Předchozími ustanoveními nejsou dotčena práva subjektu

údajů požadovat informace podle zvláštních zákonů.18)

(8) Při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e)

je správce povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat

o tomto postupu.

------------------------------------------------------------------

17) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona

č. 118/1995 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona

č. 15/1998 Sb., a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.

18) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace

o životním prostředí, zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní

zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb.,

o svobodném přístupu k informacím.

§ 12

(1) Správce nemusí splnit informační povinnost podle § 11

odst. 1 v případě, že tyto informace jsou součástí poučení podle

právního předpisu.

(2) Správce je povinen jednou za kalendářní rok bezplatně,

jinak kdykoli za přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné

na poskytnutí informace, subjektu údajů na základě písemné žádosti

poskytnout informace o osobních údajích o něm zpracovávaných,

pokud zákon nestanoví jinak.

Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů

§ 13

Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření,

aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu

k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným

přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož

i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po

ukončení zpracování osobních údajů.

§ 14

Zaměstnanci správce nebo zpracovatele a jiné osoby, které

zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo

zpracovatelem, mohou zpracovávat osobní údaje pouze za podmínek

a v rozsahu správcem nebo zpracovatelem stanoveném.

§ 15

(1) Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné fyzické

osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se

správcem nebo zpracovatelem, a další osoby, které v rámci plnění

zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku

s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni

zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních

opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních

údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo

příslušných prací.

(2) Ustanovením předchozího odstavce není dotčena povinnost

zachovávat mlčenlivost podle zvláštních zákonů.19)

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na

informační povinnost podle zvláštních zákonů.20)

------------------------------------------------------------------

19) Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné

papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.

20) Například § 167 a 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

§ 16

Oznamovací povinnost

(1) Ten, kdo hodlá zpracovávat osobní údaje, je povinen tuto

skutečnost oznámit Úřadu před započetím zpracovávání osobních

údajů. Oznámení je povinen učinit i správce, jestliže hodlá změnit

zpracování osobních údajů. Oznámení musí být učiněno písemně.

(2) Oznámení musí obsahovat následující informace:

a) název správce, adresu jeho sídla a identifikační číslo, pokud

bylo přiděleno,

b) účel nebo účely zpracování,

c) kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto

subjektů týkají,

d) zdroje osobních údajů,

e) popis způsobu zpracování osobních údajů,

f) místo nebo místa zpracování osobních údajů, jsou-li odlišná od

adresy sídla správce,

g) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým uvedené osobní údaje

mohou být zpřístupněny či sdělovány,

h) předpokládané přenosy osobních údajů do jiných států,

i) popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů

podle § 13,

j) propojení na jiné správce nebo zpracovatele.

(3) Úřad je povinen do 30 dnů od doručení oznámení Úřadu

oznamovateli sdělit, že jeho oznámení registruje, nebo vydat

rozhodnutí podle § 17.

(4) Pokud Úřad oznámení zaregistroval, může dnem registrace

oznamovatel zahájit zpracování osobních údajů.

(5) Jestliže Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 3

oznamovateli nesdělí, že oznámení zaregistroval, ani nevydá

rozhodnutí, má se za to, že oznámení zaregistroval.

§ 17

(1) Zjistí-li Úřad, že oznamovatel nesplňuje podmínky

stanovené tímto zákonem, zpracování osobních údajů nepovolí.

(2) Jestliže oznámení neobsahuje všechny požadované

informace, vyzve Úřad oznamovatele, aby je ve stanovené lhůtě

doplnil.

(3) Vznikne-li z oznámení důvodná obava, že při zpracování

osobních údajů by mohlo dojít k porušení tohoto zákona, vyzve Úřad

oznamovatele, aby oznámení ve stanovené lhůtě doplnil, popřípadě

může sám provést šetření na místě samém.

(4) Po uplynutí lhůty stanovené podle odstavce 2 a 3 Úřad

oznámení zaregistruje nebo vydá rozhodnutí, jímž zpracování

osobních údajů nepovolí.

§ 17a

(1) Zjistí-li Úřad, že správce zpracovává osobní údaje na

základě zaregistrovaného oznámení podle § 16 a v rozporu

s podmínkami stanovenými tímto zákonem, rozhodne o zrušení

registrace.

(2) Zjistí-li Úřad, že správce, jehož oznámení bylo

zaregistrováno postupem podle § 16 odst. 3 nebo § 17 odst. 4,

porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, registraci zruší.

(3) Pomine-li účel, pro který bylo zpracování zaregistrováno,

Úřad z vlastního podnětu nebo na žádost správce registraci

zruší.

§ 18

Oznamovací povinnost podle § 16 se nevztahuje na zpracování

osobních údajů,

a) které jsou součástí evidencí veřejně přístupných,

b) jejichž zpracování je správci uloženo zákonem,21) nebo kterých

je třeba k uplatnění práv vyplývajících ze zvláštních zákonů,

nebo

c) prováděné politickými stranami, politickými hnutími, odborovými

organizacemi, církvemi, náboženskými společnostmi, občanskými

sdruženími, popřípadě jinými právnickými osobami nevýdělečné

povahy, které sledují politické, filozofické, náboženské nebo

odborové cíle, pokud zpracovávají osobní údaje o svých členech

a tyto údaje slouží pro jejich vnitřní potřebu.

------------------------------------------------------------------

21) Například zákon č. 153/1994 Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve

znění zákona č. 15/1998 Sb., zákon č. 283/1991 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 158/1999 Sb.

§ 19

Jestliže správce hodlá ukončit svoji činnost, je povinen

Úřadu neprodleně oznámit, jak naložil s osobními údaji, pokud se

na jejich zpracování vztahuje oznamovací povinnost.

§ 20

Likvidace osobních údajů

(1) Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je

povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro

který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti

subjektu údajů podle § 21.

(2) Zvláštní zákon stanoví výjimky týkající se uchovávání

osobních údajů pro účely archivnictví a uplatňování práv

v občanském soudním řízení, trestním řízení a správním řízení.

Ochrana práv subjektů údajů

§ 21

(1) Pokud subjekt údajů zjistí, že došlo k porušení

povinností správcem nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na

Úřad s žádostí o zajištění opatření k nápravě.

(2) Došlo-li k porušení povinností správcem nebo

zpracovatelem, má subjekt údajů právo požadovat

a) aby se správce či zpracovatel zdržel takového jednání,

odstranil takto vzniklý stav či poskytl na svoje náklady omluvu

nebo jiné zadostiučinění,

b) aby správce či zpracovatel provedl opravu nebo doplnění

osobních údajů tak, aby byly pravdivé a přesné,

c) aby osobní údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány,

d) zaplacení peněžité náhrady, jestliže tím bylo porušeno jeho

právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či

právo na ochranu jména.

(3) Odpovědnosti podle odstavce 2 se zprostí ten, kdo

prokáže, že porušení povinnosti nebylo možno zabránit ani při

vynaložení veškerého úsilí, které lze od něj požadovat. Přesto

však může subjekt údajů požadovat, aby se správce nebo zpracovatel

zdržel závadného jednání, odstranil závadný stav, provedl opravu,

doplnění, blokování nebo likvidaci osobních údajů.

(4) Způsobil-li správce nebo zpracovatel subjektu údajů

škodu, odpovídají za ni společně a nerozdílně podle zvláštních

právních předpisů.22)

(5) Došlo-li k porušení povinností uložených tímto zákonem

jak u správce, tak u zpracovatele, odpovídají za ně společně

a nerozdílně. Subjekt údajů se může domáhat svých nároků

u kteréhokoliv z nich.

(6) O opatřeních provedených podle odstavce 2 písm. a) až c)

je správce povinen bez zbytečného odkladu zajistit informování

každého subjektu, jemuž byly v rámci zpracování osobní údaje

poskytnuty, s výjimkou informací o poskytnutí omluvy či jiného

zadostiučinění.

------------------------------------------------------------------

22) Například zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za

škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo

nesprávným úředním postupem, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích

a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších

předpisů.

§ 22

Právo na zablokování či likvidaci osobních údajů nemůže

subjekt údajů požadovat, jestliže je správce povinen osobní údaje

zpracovávat na základě zákona nebo pokud by tím mohla být

způsobena újma na právech třetích osob.

§ 23

Náprava nemajetkové újmy

(1) Jestliže osoba, která vykonává pro správce či

zpracovatele činnosti na základě smlouvy, poruší uložené

povinnosti, má subjekt údajů právo požadovat,

a) aby se zdržela takového jednání, odstranila takto vzniklý stav

či poskytla na svoje náklady omluvu nebo jiné zadostiučinění,

b) aby zlikvidovala osobní údaje, které neoprávněně zpracovává,

c) aby zaplatila peněžitou náhradu újmy, která vznikla porušením

jeho práva na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst či

práva na ochranu jména.

(2) Neposkytne-li tato osoba na svoje náklady omluvu nebo

jiné zadostiučinění nebo nezaplatí peněžitou náhradu, je povinen

za ni tuto povinnost splnit správce nebo zpracovatel.

(3) Poruší-li uložené povinnosti osoba, která je ke správci

nebo zpracovateli v pracovním poměru, řídí se její odpovědnost

zákoníkem práce.

§ 24

Osoby uvedené v § 23 se odpovědnosti zprostí, pokud prokáží,

že porušení předpisů nezavinily. Přesto však může subjekt údajů

požadovat, aby se zdržely jednání porušujícího stanovené

povinnosti, odstranily stav z takového jednání vzniklý

a zlikvidovaly osobní údaje, které neoprávněně zpracovávají.

§ 25

Náhrada škody

V otázkách neupravených tímto zákonem se použije obecná

úprava odpovědnosti za škodu.23), 24)

------------------------------------------------------------------

23) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 26

Povinnosti podle § 21 až 25 se obdobně vztahují i na osoby,

které shromáždily osobní údaje neoprávněně.

HLAVA III

PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO JINÝCH STÁTŮ

§ 27

(1) Do jiných států mohou být osobní údaje předány za

podmínky, že právní úprava státu, kde mají být zpracovány,

odpovídá požadavkům stanoveným v tomto zákoně.

(2) Není-li podmínka podle odstavce 1 splněna, může být

předávání osobních údajů uskutečněno, jestliže

a) předávání údajů se děje se souhlasem nebo na základě pokynu

subjektu údajů, který je oprávněn jej učinit,

b) je to nezbytné k ochraně práv nebo uplatňování nároků subjektu

údajů,

c) jde o osobní údaje, které jsou součástí evidencí veřejně

přístupných nebo přístupných těm, kdo prokáží právní zájem,

avšak jen pokud se týče individuálně určeného údaje nebo údajů,

d) předávání vyplývá z mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika

vázána,

e) předávání je nutné pro uzavření nebo plnění smlouvy mezi

subjektem údajů a správcem nebo smlouvy, která je uzavírána

v zájmu subjektu údajů, nebo

f) je to nezbytné pro záchranu života nebo pro poskytnutí

zdravotní péče subjektu údajů,

g) tak stanoví zvláštní zákon.24a)

(3) Předávání osobních údajů může být uskutečněno v jiných

případech, je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a pokud

z dvoustranné smlouvy mezi správcem a přijímacím subjektem

vyplývá, že přijímací strana zajistí požadovanou ochranu osobních

údajů.

(4) Správce je povinen požádat Úřad o povolení k předání nebo

předávání osobních údajů do jiných států. O žádosti Úřad rozhodne

bezodkladně, nejpozději do 7 kalendářních dnů. Pokud v této lhůtě

Úřad nerozhodne, má se za to, že s předáním osobních údajů

souhlasí, a to na dobu, která je uvedena v žádosti. Hrozí-li

nebezpečí z prodlení, vydá Úřad rozhodnutí neprodleně. Odvolání

proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(5) Vydá-li Úřad rozhodnutí o předávání osobních údajů,

stanoví také dobu, po kterou může správce předávání provádět.

Pokud správce poruší povinnosti stanovené tímto zákonem, Úřad toto

povolení odejme. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(6) Povinnosti podle odstavců 4 a 5 nemá správce v případě,

že tak stanoví zvláštní zákon25) nebo předávání vyplývá

z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

------------------------------------------------------------------

24a) Zákon č. 227/2000 Sb.

25) Například zákon č. 153/1994 Sb., ve znění zákona č. 118/1995

Sb., zákon č. 61/1996 Sb., ve znění zákona č. 15/1998 Sb.,

a zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA IV

POSTAVENÍ A PŮSOBNOST ÚŘADU

§ 28

(1) Úřad je nezávislý orgán. Ve své činnosti postupuje

nezávisle a řídí se pouze zákony a jinými právními předpisy.

(2) Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.

(3) Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního

rozpočtu České republiky.

§ 29

(1) Úřad

a) provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto

zákonem při zpracování osobních údajů,

b) vede evidenci oznámení učiněných podle § 16 a registr

povolených zpracování osobních údajů (dále jen "registr"),

c) přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení tohoto zákona,

d) zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své

činnosti,

e) vykonává další působnosti stanovené mu zákonem,

f) projednává přestupky a jiné správní delikty a uděluje pokuty

podle tohoto zákona,

g) zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv,

jimiž je Česká republika vázána,

h) poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,

i) spolupracuje s obdobnými úřady jiných států.

(2) Při výkonu dozoru ve formě kontroly se postupuje podle

zvláštního právního předpisu.26)

(3) Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí

zpravodajské služby, stanoví zvláštní právní předpis.27)

------------------------------------------------------------------

26) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.

27) § 12 zákona č. 153/1994 Sb.

HLAVA V

ORGANIZACE ÚŘADU

§ 30

(1) Zaměstnanci Úřadu jsou předseda, inspektoři a další

zaměstnanci.

(2) Kontrolní činnost Úřadu provádějí inspektoři a pověření

zaměstnanci (dále jen "kontrolující").

(3) Na zaměstnance Úřadu se vztahují ustanovení zákoníku

práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předseda Úřadu má nárok na plat, další plat, náhradu

výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního

úřadu podle zvláštního zákona.26a)

(5) Inspektoři Úřadu mají nárok na plat, další plat, náhradu

výdajů a naturální plnění jako členové Nejvyššího kontrolního

úřadu podle zvláštního zákona.26a)

------------------------------------------------------------------

26a) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech

spojených s výkonem funkce představitelů státní moci

a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 31

Kontrolní činnost Úřadu se provádí na základě kontrolního

plánu nebo na základě podnětů a stížností občanů.

§ 32

Předseda Úřadu

(1) Úřad řídí předseda, kterého jmenuje a odvolává prezident

republiky na návrh Senátu Parlamentu České republiky.

(2) Předseda Úřadu je jmenován na dobu 5 let. Může být

jmenován maximálně na 2 po sobě jdoucí období.

(3) Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České

republiky, který

a) je způsobilý k právním úkonům,

b) je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené zvláštním právním

předpisem30) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti

jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat,

c) má ukončené vysokoškolské vzdělání.

(4) Bezúhonnou je pro účel tohoto zákona fyzická osoba, která

nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo i trestný

čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních

údajů.

(5) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce

poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv

funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy

a členství v politických stranách a hnutích.

(6) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být

v dalším pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost

s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké,

pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato

činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost

a nestrannost Úřadu.

(7) Z funkce je předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat

některou z podmínek pro jeho jmenování.

(8) Z funkce může být předseda odvolán také tehdy, jestliže

nevykonává po dobu 6 měsíců svoji funkci.

------------------------------------------------------------------

30) Zákon č. 451/1991 Sb.

Inspektoři Úřadu

§ 33

(1) Inspektora jmenuje a odvolává prezident republiky na

návrh Senátu Parlamentu České republiky.

(2) Inspektor je jmenován na období 10 let. Může být jmenován

opakovaně.

(3) Inspektor vykonává kontrolu, řídí kontrolu, vypracovává

kontrolní protokol a provádí další úkony, jež souvisejí s úkoly

Úřadu.

(4) Činnosti podle odstavce 3 vykonává 7 inspektorů Úřadu.

§ 34

(1) Inspektorem může být jmenován občan České republiky,

který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, splňuje podmínky

stanovené zvláštním právním předpisem30) a má ukončené odborné

vysokoškolské vzdělání.

(2) S výkonem funkce inspektora je neslučitelná funkce

poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv

funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy

a členství v politických stranách a hnutích. Inspektor nesmí

zastávat jinou placenou funkci, být v pracovním poměru ani

vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku

a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické

a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo

neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.

(3) Z funkce je inspektor odvolán, přestal-li splňovat

některou z podmínek pro jeho jmenování.

------------------------------------------------------------------

30) Zákon č. 451/1991 Sb.

HLAVA VI

ČINNOST ÚŘADU

§ 35

Registrace

(1) Do registru povolených zpracování osobních údajů se

zapisují údaje z oznámení podle § 16 odst. 2.

(2) Registraci nebo její zrušení zveřejňuje Úřad nejdéle do

2 měsíců ve Věstníku Úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon, že se

registrace nebo její zrušení nezveřejňuje. Oznámení o registraci

nebo oznámení o zrušení registrace může Úřad zveřejnit i jiným

vhodným způsobem.

(3) Registr je veřejně přístupný s výjimkou údajů uvedených

v § 16 odst. 2 písm. e) a i).

§ 36

Výroční zpráva

(1) Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace

o provedené kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace

a zhodnocení stavu v oblasti zpracovávání a ochrany osobních údajů

v České republice a zhodnocení ostatní činnosti Úřadu.

(2) Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu pro informaci

Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě

České republiky do 2 měsíců po skončení rozpočtového roku

a zveřejňuje ji ve Věstníku Úřadu.

§ 37

Oprávnění kontrolujících

Kontrolující jsou při provádění kontroly oprávněni

a) vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do

jiných prostor kontrolovaných správců a zpracovatelů nebo

každého, kdo zpracovává osobní údaje, (dále jen

"kontrolovaný"), pokud to souvisí s předmětem kontroly; do

obydlí mohou vstupovat pouze v případě, že tato slouží také

k provozování podnikatelské činnosti,

b) požadovat na kontrolovaných a na jiných osobách, aby ve

stanovených lhůtách předložily originální doklady a další

písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích, výpisy

a zdrojové kódy programů, pokud je vlastní, výpisy a opisy dat

(dále jen "doklady"), pokud to souvisí s předmětem kontroly,

a provádět vlastní dokumentaci,

c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi za podmínek

stanovených zvláštním právním předpisem,31) jakož i dalšími

skutečnostmi, které jsou chráněny povinností mlčenlivosti,

d) požadovat na fyzických i právnických osobách poskytnutí

pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících

skutečnostech,

e) zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí

musí kontrolovanému písemně potvrdit a na jeho žádost mu

ponechat kopie převzatých dokladů,

f) pořídit kopie obsahu paměťových médií, obsahujících osobní

údaje, nacházejících se u kontrolovaného,

g) požadovat, aby kontrolovaní podali ve stanovené lhůtě písemnou

zprávu o odstranění zjištěných nedostatků,

h) používat telekomunikační zařízení kontrolovaných v případech,

kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

------------------------------------------------------------------

31) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 38

Povinnosti kontrolujících

(1) Kontrolu nesmějí provádět ti kontrolující, u nichž se

zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným nebo k předmětu kontroly

jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.

(2) Kontrolující je povinen bezprostředně po tom, co se dozví

o skutečnostech nasvědčujících jeho podjatosti, oznámit to

předsedovi Úřadu.

(3) O námitce podjatosti kontrolujícího rozhodne předseda

Úřadu bez zbytečného odkladu. Do rozhodnutí o námitce podjatosti

činí kontrolující pouze úkony, které nesnesou odkladu.

(4) Proti rozhodnutí o námitce podjatosti se nelze odvolat.

(5) Kontrolující jsou povinni

a) prokázat se kontrolovanému průkazem kontrolora,

b) oznámit kontrolovanému zahájení kontroly,

c) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných,

d) předat neprodleně převzaté doklady, jakož i kopie paměťových

médií kontrolovanému, pominou-li důvody jejich převzetí,

e) řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě,

zničení, poškození nebo zneužití,

f) pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,

g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných při výkonu

kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Povinností

mlčenlivosti není dotčena oznamovací povinnost podle zvláštních

zákonů. Povinnost mlčenlivosti přetrvává i po skončení

pracovněprávního vztahu k Úřadu. Povinnosti mlčenlivosti může

kontrolujícího zbavit předseda Úřadu. Povinnost mlčenlivosti se

nevztahuje na anonymizované a zobecněné informace.

(6) Kontrolní protokol obsahuje zejména popis zjištěných

skutečností s uvedením nedostatků a označení ustanovení právních

předpisů, které byly porušeny, a opatření, která byla uložena

k nápravě, a stanovení lhůt, do kdy je třeba je učinit.

V kontrolním protokolu se uvádí označení Úřadu a jména

kontrolujících na kontrole zúčastněných, označení kontrolovaného,

místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, skutečný stav,

označení dokladů a ostatních dokumentů a zjištění, o které se

protokol opírá. Kontrolní protokol podepisují kontrolující, kteří

se kontroly zúčastnili.

(7) Povinností kontrolujících je seznámit kontrolované

s obsahem kontrolního protokolu a předat jim jeho stejnopis.

Seznámení s kontrolním protokolem a jeho převzetí potvrzují

kontrolovaní podpisem kontrolního protokolu. Odmítne-li

kontrolovaný seznámit se s kontrolním protokolem nebo toto

seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v kontrolním

protokolu.

§ 39

Každý je povinen v souvislosti s výkonem kontroly poskytnout

kontrolujícím při výkonu jejich činnosti potřebnou součinnost.

Opatření k nápravě

§ 40

(1) Zjistí-li kontrolující, že došlo k porušení povinností

uložených tímto zákonem, uloží inspektor, jaká opatření je třeba

učinit, aby byly zjištěné nedostatky odstraněny, a stanoví lhůtu

pro jejich odstranění.

(2) Byla-li uložena likvidace osobních údajů, jsou osobní

údaje do likvidace blokovány. Proti uložení likvidace může správce

podat námitku k předsedovi Úřadu. Do doby, než bude o námitce

rozhodnuto, musí být osobní údaje blokovány. Proti rozhodnutí

předsedy lze podat žalobu podle předpisů o správním soudnictví. Do

doby, než bude soudem rozhodnuto, jsou údaje blokovány.

(3) Kontrolovaný je povinen ve stanovené lhůtě podat zprávu

o přijatých opatřeních.

§ 41

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje

podle správního řádu,32) pokud ustanovení tohoto zákona nestanoví

jinak.

------------------------------------------------------------------

32) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve

znění zákona č. 29/2000 Sb.

§ 42

Provozováním informačních systémů nakládajících s osobními

údaji podle dosavadních předpisů se rozumí zpracování osobních

údajů.

§ 43

Oprávnění a povinnosti při dozoru

Oprávnění a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných osob

se řídí zvláštním právním předpisem,26) pokud tento zákon

nestanoví jinak.

------------------------------------------------------------------

26) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.

HLAVA VII

SANKCE

§ 44

Přestupky

(1) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 50 000 Kč bude

potrestána osoba, která je ke správci nebo zpracovateli

v pracovním nebo jiném obdobném poměru nebo pro něj vykonává

činnosti na základě dohody, nebo osoba, která v rámci plnění

zákonem uložených oprávnění a povinností přichází do styku

s osobními údaji správce nebo zpracovatele, pokud poruší povinnost

mlčenlivosti uloženou podle tohoto zákona.

(2) Přestupku se dopustí a pokutou do výše 25 000 Kč bude

potrestána osoba uvedená v odstavci 1, pokud poruší jinou

povinnost stanovenou tímto zákonem.

(3) Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní

právní předpis.33)

(4) K projednávání přestupků je příslušný Úřad.

------------------------------------------------------------------

33) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 45

Pořádková pokuta

Osobě, která neposkytne Úřadu při výkonu kontroly potřebnou

součinnost, může být uložena pořádková pokuta do výše 25 000 Kč,

a to i opakovaně.

§ 46

Pokuty správcům a zpracovatelům

(1) Pokutou do výše 10 000 000 Kč bude potrestán správce nebo

zpracovatel, který poruší povinnost stanovenou tímto zákonem při

zpracování osobních údajů.

(2) Pokud správce nebo zpracovatel do 1 roku ode dne, kdy

nabylo rozhodnutí o uložení pokuty právní moci, porušil povinnosti

stanovené tímto zákonem při zpracování osobních údajů opakovaně,

může mu být uložena pokuta do výše 20 000 000 Kč.

(3) Správce nebo zpracovatel, který maří kontrolu prováděnou

Úřadem, může být potrestán pořádkovou pokutou do výše

1 000 000 Kč, a to i opakovaně.

(4) Porušení povinností projednává Úřad.

(5) Při ukládání pokuty podle tohoto zákona vychází Úřad

zejména z povahy, závažnosti, způsobu jednání, míře zavinění, doby

trvání a následků protiprávního jednání.

(6) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán

porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy

k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokutu vybírá Úřad. Pokutu vymáhá územní finanční orgán

podle zvláštního právního předpisu.34)

(8) Výnos pokut je příjmem rozpočtu republiky.

------------------------------------------------------------------

34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.

HLAVA VIII

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 47

Opatření pro přechodné období

(1) Každý, kdo zpracovává ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona osobní údaje a na něhož se vztahuje povinnost oznámení

podle § 16, je povinen tak učinit nejpozději do 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Zpracování osobních údajů prováděné před účinností tohoto

zákona je nutno uvést do souladu s tímto zákonem do 31. prosince

2001.

(3) V případě, že kontrolující zjistí porušení povinnosti

podle odstavce 2, ustanovení § 46 odst. 1 a 2 se v takovém případě

do 31. prosince 2002 nepoužijí.

§ 48

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů

v informačních systémech.

ČÁST DRUHÁ

§ 49

Novela trestního zákona

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona

č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1966 Sb.,

zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona

č. 43/1980 Sb., zákona č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb.,

zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona

č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb.,

zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního

soudu ČSFR ze 4. 9. 1992, zákona č. 290/1993 Sb., zákona

č. 38/1994 Sb., zákona č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb.,

zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 103/1997 Sb., zákona

č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb.,

zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona

č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb.,

zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona

č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb.

a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 178 odstavec 1 zní:

"(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní,

jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné

v souvislosti s výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím

svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým

trestem.".

2. V § 178 odst. 2 se za slovo "kdo" vkládá slovo "osobní".

ČÁST TŘETÍ

§ 50

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se

mění takto:

1. V § 2 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:

"(3) Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů

a informací podle zvláštního právního předpisu.1)

------------------------------------------------------------------

1) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

a o změně některých zákonů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na

informace o životním prostředí.".

2. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou, která včetně

poznámky pod čarou č. 3a) zní: "Na tyto subjekty se pro tento účel

nevztahuje povinnost zamezit sdružování informací podle zvláštního

právního předpisu.3a)

------------------------------------------------------------------

3a) § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně

osobních údajů a o změně některých zákonů.".

3. V § 8 se odstavce 1 a 2 včetně nadpisu a poznámky pod

čarou č. 5) zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 51

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2000, s výjimkou

ustanovení § 16, 17 a 35, která nabývají účinnosti dnem

1. prosince 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

.