------------------------------------------------------------
ASPI - Server aspi.mzcr.cz:6665
- stav k 5.8.2003 do částky 84/2003 Sb. a 42/2003 Sb.m.s. -
Obsah a text 260/2001 Sb. -
poslední stav textu
------------------------------------------------------------
260/2001 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. června 2001,
kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
ve znění
pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
V zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění
zákona č.
210/1990 Sb., zákona
č. 425/1990 Sb.,
zákona č.
548/1991 Sb., zákona
č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992
Sb.,
zákona č. 15/1993 Sb.,
zákona č. 161/1993 Sb., zákona č.
307/1993
Sb., zákona č. 60/1995
Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č.
14/1997 Sb., zákona č. 79/1997
Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona
č. 83/1998 Sb., zákona
č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,
zákona č.
123/2000 Sb., zákona
č. 132/2000 Sb.,
zákona č.
149/2000 Sb., zákona č.
258/2000 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb.,
se
za čtvrtou část vkládá
nová pátá část,
která včetně nadpisu
a poznámek pod čarou č. 11b) až
11i) zní:
"PÁTÁ ČÁST
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ SOUVISEJÍCÍCH
SE ZAJIŠŤOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE
§ 67a
Zpracováním osobních
údajů11b) podle tohoto zákona se rozumí
zpracování osobních
údajů při vedení
zdravotnické dokumentace
a další nakládání s
ní a zpracování osobních údajů v
Národním
zdravotnickém informačním
systému (dále jen "NZIS").
§ 67b
Zdravotnická dokumentace
(1) Zdravotnická zařízení
jsou povinna vést zdravotnickou
dokumentaci.
(2) Zdravotnická dokumentace obsahuje
a) osobní údaje
pacienta v rozsahu
nezbytném pro identifikaci
pacienta a zjištění anamnézy,
b) informace o
onemocnění pacienta, o
průběhu a výsledku
vyšetření, léčení a
o dalších významných
okolnostech
souvisejících se
zdravotním stavem pacienta a s
postupem při
poskytování zdravotní péče.
(3) Každá samostatná
část zdravotnické dokumentace
musí
obsahovat osobní
údaje pacienta v
rozsahu nezbytném pro jeho
identifikaci a
označení zdravotnického zařízení,
které ji
vyhotovilo.
(4) Zápis ve
zdravotnické dokumentaci musí
být veden
průkazně, pravdivě a
čitelně; je průběžně
doplňován a musí být
opatřen datem zápisu, identifikací a podpisem osoby, která zápis
provedla. Opravy
ve zdravotnické dokumentaci
se provádí novým
zápisem s uvedením
dne opravy, identifikací a podpisem osoby,
která opravu provedla. Původní
záznam musí zůstat čitelný.
(5) Zdravotnická
dokumentace může být vedena na záznamovém
nosiči ve
formě textové, grafické
nebo audiovizuální. Údaje
obsažené ve zdravotnické dokumentaci musí být vedeny v listinné
formě nebo elektronické formě. Údaje ze zdravotnické dokumentace
lze z listinné formy
přepsat do elektronické formy pouze za
podmínky, že bude zároveň
uchována listinná forma.
(6) Zápis zdravotnické dokumentace na paměťové
médium
výpočetní techniky, který
neobsahuje zaručený elektronický podpis,
se převede na papírový nosič (tiskovou sestavu), opatří se datem
a podpisem osoby,
která zápis provedla,
a zařadí se
do
zdravotnické dokumentace
pacienta. Přitom jednotlivé
tiskové
sestavy se považují za
samostatné části zdravotnické dokumentace.
(7) Pokud se
vede zdravotnická dokumentace pouze na
paměťových médiích
výpočetní techniky, lze
zápis zdravotnické
dokumentace provádět jen za
těchto podmínek:
a) všechny samostatné
části zdravotnické dokumentace
obsahují
zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle
zvláštního právního předpisu,11c)
b) bezpečnostní kopie
datových souborů jsou
prováděny nejméně
jednou za pracovní den,
c) po uplynutí doby
životnosti zápisu je zajištěn opis
archivních
kopií,
d) uložení archivních
kopií, které jsou
vytvářeny nejméně
jedenkrát za rok, je provedeno
způsobem znemožňujícím do nich
provádět dodatečné zásahy.
(8) Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích
výpočetní techniky musí být zajištěn přístup
k datům a jejich
čitelnost (použitelnost)
nejméně po dobu, která je předepsána
pro
archivaci zdravotnické
dokumentace.
(9) Práva a
povinnosti při zpracování
osobních údajů
souvisejících se zajišťováním zdravotní péče se
řídí zvláštním
zákonem.11b)
(10) Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet,
a to
v rozsahu nezbytně nutném
pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu
své kompetence
a) lékaři, zdravotní
sestry, rehabilitační pracovníci,
lékárníci,
kliničtí
psychologové a kliničtí
logopedové v souvislosti
s poskytováním zdravotní péče,
b) pověření členové
příslušné komory10) při
šetření případů
podléhajících disciplinární pravomoci příslušné komory,
c) revizní lékaři
zdravotních pojišťoven v
rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem,11d)
d) soudní znalci v
oboru zdravotnictví v
rozsahu nezbytném pro
vypracování
znaleckého posudku zadaného
orgány činnými
v trestním řízení nebo soudy,
e) lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření
vyřizováním
konkrétních
stížností, návrhů na přezkoumání a
podnětů ve
správním řízení, a to
v rozsahu vyplývajícím ze stížnosti,
návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení,
f) lékaři Státního
úřadu pro jadernou
bezpečnost v rozsahu
stanoveném zvláštním právním předpisem,11e)
g) členové znaleckých komisí,
h) pověření zdravotničtí pracovníci orgánu ochrany
veřejného
zdraví,
i) lékaři orgánů sociálního
zabezpečení při posuzování zdravotního
stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního
zabezpečení, důchodového
pojištění, státní sociální podpory,
lékaři úřadů práce pro
účely zaměstnanosti a lékaři okresních
úřadů pro účely
odvodního řízení a civilní služby;
povinnosti
zdravotnických zařízení vůči
orgánům sociálního zabezpečení ve
věcech
zdravotnické dokumentace stanoví
zvláštní právní
předpis,11f)
j) zaměstnanci státu
ve zdravotnických zařízeních, zaměstnanci
příspěvkových organizací, které jsou zdravotnickými zařízeními,
a zaměstnanci
provozovatelů dalších zdravotnických zařízení
zabezpečující pro tato
zařízení zpracování osobních údajů11b)
při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací,
k) zaměstnanci státu v organizační složce státu (§ 67c odst. 3),
která zajišťuje plnění úkolů NZIS, kteří zabezpečují zpracování
osobních údajů11b) a informací o zdravotním stavu obyvatelstva,
a zaměstnanci
pověřeného (§ 67c
odst. 3) nebo stanoveného
(§ 67d odst. 2)
zpracovatele, kteří zabezpečují zpracování
osobních údajů11b) a informací o zdravotním stavu obyvatelstva.
(11) Osoby
získávající způsobilost k výkonu zdravotnického
povolání (§ 53 odst. 1) mohou
nahlížet do zdravotnické dokumentace
pouze v rozsahu nezbytně nutném
a u pacientů stanovených pověřeným
zdravotnickým pracovníkem zdravotnického
zařízení, které
zabezpečuje praktickou
výuku osob získávajících způsobilost
k výkonu zdravotnického povolání; k nahlížení
do zdravotnické
dokumentace takových pacientů
je třeba jejich písemného souhlasu,
případně souhlasu
jejich zákonných zástupců. Souhlasu pacienta
není třeba, není-li možné jej
získat vzhledem ke zdravotnímu stavu
pacienta. Osoby
získávající způsobilost podle
věty prvé jsou
povinny o skutečnostech, o nichž se ze zdravotnické dokumentace
dozvěděly, zachovávat
mlčenlivost.
(12) Pacient má
právo na poskytnutí
veškerých informací
shromážděných ve
zdravotnické dokumentaci vedené
o jeho osobě
a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu;
pacient se z informací, které jsou mu sděleny o jeho
zdravotním
stavu, nesmí dozvědět informace
o třetí osobě. Za osoby mladší 18
let nebo osoby zbavené
způsobilosti k právním úkonům mají právo na
informace podle věty prvé
jejich zákonní zástupci.
(13) V případě změny
ošetřujícího lékaře je dosavadní lékař
povinen předat nově
zvolenému lékaři všechny
informace potřebné
pro zajištění návaznosti
poskytování zdravotní péče.
(14) Uchovávání a
skartace zdravotnické dokumentace se
řídí
zvláštním právním
předpisem.11g) Dobu archivace
zdravotní
dokumentace stanoví
Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
Za
uchovávání zdravotnické dokumentace a její
skartaci odpovídá
zdravotnické zařízení.
§ 67c
Národní zdravotnický informační systém
(1) NZIS je jednotný celostátní informační systém určený
a) ke sběru a zpracování informací o zdravotním
stavu
obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních, jejich činnosti
a ekonomice, za účelem
usměrňování poskytování zdravotní péče,
stanovení koncepce státní
zdravotní politiky, pro
řízení
zdravotnictví a pro státní statistiku,
b) k vedení národních
zdravotních registrů,
c) k poskytování informací v
rozsahu určeném právními předpisy při
respektování
podmínek ochrany osobních
dat občanů, včetně
poskytování informací pro mezinárodní instituce,
d) k využití informací v rámci
zdravotnického výzkumu.
(2) Zdravotnická zařízení
poskytují informace podle odstavce
1 písm. a),
pokud je neposkytují podle zvláštního právního
předpisu,11h) v
rozsahu a způsobem
stanoveným Ministerstvem
zdravotnictví v
opatření publikovaném ve
Sbírce zákonů.
Ministerstvo zdravotnictví
rozsah požadovaných informací a způsob
jejich poskytování projedná se zástupci profesních organizací,3)
zástupci odborných
společností a se
zástupci zdravotnických
zařízení, kteří prokáží,
že zastupují alespoň 20 %
zdravotnických
zařízení příslušného druhu
poskytujících odpovídající formu a typ
zdravotní péče.
Ministerstvo zdravotnictví jednání
podle
předcházející věty svolává oznámením ve
Zdravotnických novinách
a na svých internetových
stránkách, a to nejméně 30 dnů před
jeho
uskutečněním.
(3) Plnění úkolů
NZIS zajišťuje Ústav
zdravotnických
informací a
statistiky České republiky
(dále jen "Statistický
ústav") zřízený Ministerstvem
zdravotnictví. Statistický ústav při
nakládání s osobními údaji plní úkoly správce a zpracovatele,11i)
pokud tento zákon nestanoví
jinak nebo pokud Statistický ústav
zpracováním osobních
údajů nepověří podle
zvláštního právního
předpisu11b) jiného
zpracovatele.
§ 67d
Národní zdravotní registry
(1) Zřizují se
národní zdravotní registry
(dále jen
"registry") jako
součást NZIS určené
zejména pro evidenci
a sledování
a) pacientů s
vybranými společensky závažnými
onemocněními
a chorobnými stavy,
sloužící pro diagnostické a
léčebné účely
a sledování vývoje, příčin
a důsledků těchto
onemocnění
a stavů,
b) vybraných skupin dárců krve.
(2) Jednotlivé registry
zřizuje a zrušuje
Ministerstvo
zdravotnictví, které současně stanoví věcné a technické podmínky
pro jejich provozování, včetně
výčtu sbíraných údajů, výši a zdroj
financování a
dále stanoví pro
jednotlivé registry jejich
zpracovatele.11i) Informace o
zřízení registrů obsahující údaje ve
větě prvé se uveřejňuje ve
Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
(3) Při zpracování osobních
údajů obsažených v registrech se
postupuje podle zvláštních
právních předpisů.11b)
------------------------------------------------------------------
11b) Zákon č. 101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
11c) Zákon č. 227/2000
Sb., o elektronickém
podpisu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
11d) Zákon č.
48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
11e) § 3 odst.
2 písm. h)
zákona č. 18/1997
Sb., o mírovém
využívání jaderné energie
a ionizujícího záření (atomový
zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
11f) § 16 odst. 1 zákona č.
582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
11g) Zákon č. 97/1974
Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších
předpisů.
11h) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
11i) § 4 písm. j) a k) zákona
č. 101/2000 Sb.".
Dosavadní pátá část
a šestá část se označují jako šestá část
a sedmá část.
Čl.II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího
po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
(dále
následuje 20/1966)
------------------------------------------------------------
ASPI
- Server aspi.mzcr.cz:6665 - stav k 3.4.2002 do částky 50/2002 Sb. a 15/2002
Sb.m.s. -
Obsah
a text 20/1966 Sb. - poslední stav textu
------------------------------------------------------------
20/1966 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. března 1966
o péči o zdraví lidu
Změna:
210/1990 Sb.
Změna:
425/1990 Sb.
Změna:
548/1991 Sb.
Změna:
548/1991 Sb., § 40
Změna:
550/1991 Sb.
Změna:
590/1992 Sb.
Změna:
15/1993 Sb.
Změna:
161/1993 Sb.
Změna:
307/1993 Sb.
Změna:
60/1995 Sb.
Změna:
14/1997 Sb.
Změna:
206/1996 Sb.
Změna:
79/1997 Sb.
Změna:
110/1997 Sb.
Změna:
83/1998 Sb.
Změna:
167/1998 Sb.
Změna:
71/2000 Sb.
Změna:
123/2000 Sb.
Změna:
149/2000 Sb.
Změna:
258/2000 Sb. (část)
Změna:
132/2000 Sb., 258/2000 Sb.
Změna:
164/2001 Sb.
Změna:
260/2001 Sb.
preambule zrušena
Hlavní zásady péče o zdraví
lidu
Čl.I
zrušen
Čl.II
Péči společnosti o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého
jednotlivce
žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na
jeho zdraví.
Zároveň má každý
občan napomáhat dobrému vývoji
zdraví
svých spoluobčanů, a proto aktivně přispívat k vytváření
zdravých
podmínek a zdravého způsobu života a
práce.
Čl.III
K hlavním předpokladům péče o zdraví lidu patří stálý rozvoj
vědy
a techniky a pohotové uplatňování výsledků
vědeckého výzkumu
v
praxi. Věda proto musí v
předstihu zajišťovat dostatek
potřebných poznatků a
uplatňovat je na všech úsecích národního
hospodářství,
jejichž činnost má vliv na zdraví lidu.
Čl.IV
Péče o zdraví
lidu se zaměřuje
především preventivně
k
ochraně a soustavnému
upevňování a rozvíjení
tělesného
i
duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom věnována
péči
o novou generaci a ochraně zdraví pracujících.
Čl.V
zrušen
Čl.VI
K provedení těchto zásad péče o
zdraví lidu upravuje zákon
zabezpečování
zdravotnických služeb.
První část
zrušena
§ 1
zrušen
§ 2
zrušen
§ 3
zrušen
§ 4
zrušen
§ 5
zrušen
§ 6
zrušen
§ 7
zrušen
Druhá část
Účast občanů, profesních organizací,
profesních a jiných
občanských sdružení v péči o
zdraví
Hlava první
Účast občanů
§ 8
Občané
se aktivně podílejí na zabezpečování péče o zdraví
lidu
zejména tím, že
a)
uplatňují při své činnosti hygienické
zásady a spolupracují na
opatřeních k ozdravění životních podmínek,
b)
dávají podněty ke zlepšení péče o zdraví lidu, upozorňují na
hygienické
závady a projednávají opatření k rozvoji zdraví
lidu,
c) zrušeno
d)
účastní se na zdravotnických akcích;
své vysoké občanské
uvědomění projevují též dárcovstvím krve.
§ 9
(1) Občané mají právo na
poskytování zdravotní péče podle
ustanovení
tohoto zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů
vydaných
k jejich provedení a zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2) Občanům s výjimkou osob
ve vazbě a ve výkonu trestu
odnětí
svobody se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a
zdravotnického zařízení.
Možnost volby se
netýká závodní
preventivní péče
podle § 18a
a zdravotnických zařízení
v
případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem
ochrany
veřejného
zdraví stanovena k provedení epidemiologických opatření.
(3) Volbu lékaře u vojáků v
činné službě a žáků vojenských
škol, kteří se
připravují na službu vojáka z povolání a nejsou
vojáky
v činné službě, upravují zvláštní předpisy.15)
(4) V
zájmu svého zdraví
a zdraví spoluobčanů
je každý
povinen
a)
podrobit se v případech
stanovených obecně závaznými předpisy
zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení
nemocí
společensky zvlášť závažných,
asanačním, dezinfekčním
a jiným opatřením na ochranu před nákazou,
b)
poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou
pomoc osobě, která je
v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné
poruchy zdraví,
c)
účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu
obecného zájmu.
------------------------------------------------------------------
15)
§ 10 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991
Sb., ve znění zákona ČNR
č. 592/1992 Sb., zákona ČNR č,
10/1993 Sb. a zákona ČNR č.
15/1993 Sb.
Hlava druhá
Účast profesních organizací,
profesních
a jiných občanských sdružení
§ 10
(1) Příslušné odborové orgány
a)
podílejí se na kontrole péče o zdraví,
b)
účastní se na tvorbě obecně
závazných právních předpisů z
oblasti zdravotnictví,
c)
účastní se výběrových řízení na
obsazování vedoucích funkcí ve
zdravotnictví.
(2) Československý červený kříž
vychovává občany k účasti na
plnění zdravotnických úkolů a jeho
složky úzce spolupracují se
zdravotnickými
zařízeními.
(3) Úkoly týkající se zdraví
lidu plní občanská sdružení
podle zásad
dohodnutých s ministerstvem zdravotnictví České
republiky.
§ 10a
(1) Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále
jen
"ministerstvo zdravotnictví") spolupracuje s profesními
organizacemi
a s profesními občanskými sdruženími,1)
a to zejména
při
a)
zabezpečení odbornosti jejich členů k výkonu povolání,
b)
tvorbě sazebníků, které
souvisejí s výkony zdravotní péče,
tvorbě
cen léčiv a
zdravotnických prostředků,
c)
tvorbě obecně závazných
právních předpisů z
oblasti
zdravotnictví,
d)
udělování oprávnění k
provozování nestátních
zdravotnických
zařízení,
e)
výběrových řízeních na
obsazování vedoucích funkcí
ve
zdravotnictví.
(2) Na plnění úkolů uvedených v odstavci
1 písm. c) se podílí
organizace zdravotně postižených občanů prostřednictvím vládního
výboru.
------------------------------------------------------------------
1)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů, ve znění zákona č.
300/1990 Sb.
Zákon České národní rady č.
220/1991 Sb., o České lékařské
komoře, České stomatologické komoře a České
lékárnické komoře.
Třetí část
Zdravotnictví
Hlava první
Zdravotní péče
Oddíl 1
Poskytování zdravotní péče
§ 11
(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu,
obcí, fyzických
a právnických osob
v souladu se
současnými
dostupnými
poznatky lékařské vědy. Podmínky
poskytování zdravotní
péče
ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.
(2) Zdravotní péče se poskytuje
a)
bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění v
rozsahu
stanoveném zvláštními předpisy2)
nebo na základě
smluvního zdravotního pojištění,
b)
bez přímé úhrady z prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky u občanů Slovenské republiky,
kteří nemají na
území
České republiky trvalý
pobyt, nejsou na území České
republiky
v pracovním nebo
obdobném poměru ani samostatně
výdělečně
činní; nárok na
úhradu těchto nákladů
uplatní
Všeobecná
zdravotní pojišťovna České
republiky u příslušného
orgánu Slovenské republiky,
c)
bez přímé úhrady z prostředků
státního rozpočtu České
republiky, charitativních, církevních a dalších právnických a
fyzických osob,
d)
za plnou nebo částečnou finanční úhradu.
(3) Za plnou nebo částečnou finanční
úhradu jsou poskytovány
a)
zdravotní péče přesahující rámec stanovený zvláštními
předpisy,2)
b)
vyšetření, prohlídky a jiné výkony prováděné v osobním zájmu
fyzických osob nebo v zájmu právnických
osob, které nesledují
léčebný účel,
c)
léčiva a zdravotnické prostředky nad
rámec stanovený zvláštním
předpisem,2)
d)
zaopatření v zařízeních ústavní péče,
v dětských domovech,
kojeneckých ústavech a jeslích,
e)
hygienické služby objednané fyzickými nebo právnickými osobami,
f)
pobyt v zařízeních ústavní péče
z jiných než zdravotních
důvodů, nejde-li o péči, která se podle
zvláštního zákona 16)
považuje
za sociální péči,
nebo o pobyt průvodce podle
zvláštního předpisu.17)
------------------------------------------------------------------
2) Zákon
České národní rady
č. 550/1991 Sb.,
o všeobecném
zdravotním pojištění.
16)
§ 73b zákona č. 100/1988
Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 307/1993 Sb.
17)
§ 24 odst. 1 a 3 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., ve znění
nařízení vlády ČR č. 50/1993 Sb.
§ 12
(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na
základě spolupráce a účelné dělby práce při
zachování jednoty
odborné péče
o zdraví člověka
a osobní odpovědnosti za
poskytovanou
péči. V těchto zařízeních mohou vyšetřovací a léčebné
výkony
provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.
(2)
zrušen
Oddíl 2
Zdravotní výchova obyvatelstva
§ 13
Zdravotnická zařízení a jejich zdravotničtí pracovníci mají
rozhodující úlohu při
zdravotní výchově obyvatelstva,
která se
provádí
v těsném sepětí s ostatní výchovnou činností.
§ 14
Úkoly
ve zdravotní výchově
obyvatelstva plní všechna
zdravotnická zařízení a
jejich zdravotničtí pracovníci
v těsné
spolupráci s
rodinou, školou, hospodářskými organizacemi
a
občanskými sdruženími jako
nedílnou součást své
každodenní
činnosti.
Oddíl 3
Činnost na úseku hygieny a boje proti
infekčním onemocněním
§ 15
(1) Zdravotnická zařízení odborně vedou
orgány a organizace i
jednotlivé občany
při vytváření a
ochraně zdravých životních
podmínek, napomáhají jim při plnění jejich úkolů a kontrolují
jejich
soustavné a jednotné provádění.
(2) Zdravotnická zařízení provádějí také zvláštní ochranná
opatření
proti infekčním onemocněním.
§ 16
(1) Úkoly zdravotnických zařízení
uvedené v § 15 plní jejich
zdravotničtí pracovníci
jako nedílnou součást
své každodenní
činnosti
v rozsahu odpovídajícím jejich pracovní náplni.
(2) Zvláštní odborné úkoly v oblasti
ochrany veřejného zdraví
plní
podle zvláštního právního předpisu
zařízení a orgány ochrany
veřejného
zdraví.2a)
------------------------------------------------------------------
2a)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.
Oddíl 4
Léčebně preventivní péče
Obsah léčebně preventivní
péče
§ 17
(1) Léčebně preventivní péče spočívá
v péči o ochranu,
navrácení a
upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů; je
poskytována
obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci,
v mateřství a při
jiných
stavech vyžadujících lékařskou pomoc.
(2) Léčebně preventivní péče zahrnuje
veškerou ambulantní
i
ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče,
přednemocniční
neodkladné péče a léčebné výživy,
poskytování léků
s
výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných
prodejci těchto
léčiv,17a) léčebných
a ortopedických pomůcek
a jiných
zdravotnických
potřeb a dopravu nemocných.
------------------------------------------------------------------
17a)
§ 4 odst. 2 písm. f)
zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech
a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů.
§ 18
(1) Ambulantní péči, jejíž součástí
je i návštěvní služba,
zajišťují praktičtí
a jiní odborní
lékaři v jednotlivých
ordinacích
a sdružených ambulantních zařízeních.
(2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout
ambulantně, poskytne
se mu péče ústavní, a
to zpravidla v
nemocnici,
popřípadě v odborném léčebném ústavu.
§ 18a
Závodní preventivní péče
Závodní
preventivní péče4) zabezpečuje
ve spolupráci se
zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví
zaměstnanců před
nemocemi
z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci
úrazů.
------------------------------------------------------------------
4)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o
závodních zdravotních službách (č. 161).
§ 18b
Záchranná služba
Záchranná služba poskytuje odbornou
přednemocniční
neodkladnou
péči. Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy
zařízení a
pracovišť záchranné služby
stanoví ministerstvo
zdravotnictví
vyhláškou.
§ 19
Lázeňská péče
(1) Lázeňská péče se poskytuje
výběrově osobám, jejichž
zdravotní stav ji
vyžaduje. Seznam nemocí,
při nichž může být
poskytnuta lázeňská
péče, a délku
léčebné doby stanoví
ministerstvo zdravotnictví po projednání s ministerstvem práce
a
sociálních věcí České
republiky. Další podmínky
a způsob
poskytování lázeňské
péče pracovníkům a
jejich rodinným
příslušníkům určí
ministerstvo zdravotnictví v
dohodě s
ministerstvem
práce a sociálních věcí České republiky.
(2) Lázeňskou péči povolují příslušné
správy sociálního
zabezpečení,
popřípadě jiné orgány a organizace k
tomu oprávněné,
a
to na základě lékařských návrhů a za součinnosti
zdravotnických
zařízení a orgánů.
Lázeňskou péči o děti do 15
let a o osoby
stižené nemocemi, jejichž seznam vydává
ministerstvo
zdravotnictví,
povolují zdravotnické orgány a zařízení.
§ 20
Poskytování léků a prostředků zdravotnické techniky
Pokud
nebyly nemocnému poskytnuty potřebné léky
a
zdravotnické prostředky přímo
při výkonu léčebně preventivní
péče,
vydá mu je na lékařský předpis lékárna
nebo jiné zařízení
k
tomu určené.
§ 21
Posudková činnost
(1) Nedílnou součástí léčebně
preventivní péče je lékařská
posudková činnost,
jejímž předním úkolem
je posuzování
způsobilosti
k práci. Tuto činnost vykonávají zpravidla ošetřující
lékaři podle
zvláštních předpisů vydaných
ministerstvem
zdravotnictví v dohodě
s ministerstvem práce a sociálních věcí
České
republiky.
(2) Pro
jiné účely, než
jsou uvedeny v
odstavci 1, se
vykonává
posudková činnost a vydávají
osvědčení v rozsahu, který
stanoví
ministerstvo zdravotnictví.
(3) Posuzování způsobilosti k práci
pro účely sociálního
zabezpečení
je upraveno zvláštními předpisy.
§ 22
Aktivní péče o zdraví
obyvatelstva
(1) Zdravotnická zařízení
pečují aktivně o
zdraví
obyvatelstva
zejména prevencí nemocí, jejich včasným rozpoznáváním
a
účinným léčením; používají dispenzární
metody práce, kterou se
zabezpečuje aktivní péče především o děti a dorost, o
ženy v
souvislosti s mateřstvím, o osoby, které jsou vystaveny zvlášť
nepříznivým vlivům
pracovního prostředí, o
osoby vykonávající
činnosti, při nichž
je nebezpečí šíření infekčních onemocnění,
a
postupně o další skupiny obyvatelstva stanovené ministerstvem
zdravotnictví.
(2) Každý je povinen podrobit
se v rámci dispenzární péče
nebo obecně
prováděných preventivních akcí
podle směrnic
ministerstva zdravotnictví na vyzvání příslušných zdravotnických
zařízení preventivním prohlídkám,
vyšetřením a diagnostickým
zkouškám,
které nejsou spojeny s nebezpečím pro zdraví.
§ 23
Poučení a souhlas nemocného
(1) Lékař je povinen poučit
vhodným způsobem nemocného,
popřípadě členy jeho
rodiny o povaze onemocnění a o potřebných
výkonech tak, aby
se mohli stát aktivními spolupracovníky při
poskytování
léčebně preventivní péče.
(2) Vyšetřovací a léčebné
výkony se provádějí se souhlasem
nemocného, nebo
lze-li tento souhlas
předpokládat. Odmítá-li
nemocný přes
náležité vysvětlení potřebnou
péči, vyžádá si
ošetřující
lékař o tom písemné prohlášení (revers).
(3) Je-li neodkladné provedení
vyšetřovacího nebo léčebného
výkonu
nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby
zbavené
způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo
opatrovník souhlas,
je ošetřující lékař
oprávněn rozhodnout o
provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí,
které nemohou
vzhledem k své
rozumové vyspělosti posoudit
nezbytnost takového
výkonu.
(4) Bez
souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a
léčebné
výkony, a je-li to podle povahy
onemocnění třeba, převzít
nemocného
i do ústavní péče
a)
jde-li o nemoci stanovené
zvláštním předpisem, u nichž lze
uložit povinné léčení,
b)
jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace
ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo
c)
není-li možné vzhledem ke
zdravotnímu stavu nemocného vyžádat
si
jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně
života či zdraví,
d)
jde-li o nosiče.4a)
------------------------------------------------------------------
4a)
§ 53 zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 24
bez nadpisu
Převzetí
nemocného bez jeho
písemného souhlasu do ústavní
péče
z důvodů uvedených v § 23 odst. 4 je zdravotnické zařízení
povinno do 24
hodin oznámit soudu, v jehož obvodu má sídlo.5)
Převzetí
se soudu neoznamuje, jestliže nemocný
dodatečně ve lhůtě
24
hodin projevil souhlas s ústavní péčí.
------------------------------------------------------------------
5)
Čl. 8
odst. 6 ústavního
zákona č. 23/1991 Sb., kterým se
uvozuje
Listina základních práv a svobod jako
ústavní zákon
Federálního shromáždění České a
Slovenské Federativní
Republiky.
§ 25
Léčba prací
Léčbu prací organizují a vedou
zdravotnická zařízení, která
mohou k
tomu účelu zřizovat
vlastní dílny a
jiná zařízení,
popřípadě používat
příležitostí poskytovaných průmyslovými
a
zemědělskými závody nebo jinými
organizacemi. Výkonem práce při
léčbě prací
nevzniká pracovní poměr.
Příjmů přitom docílených
použije zdravotnické zařízení na úhradu
zvýšených nákladů,
zlepšení
kulturní péče o nemocné a na
úhradu odměn, a to podle
směrnic vydaných
ministerstvem
zdravotnictví v dohodě
s
ministerstvem
práce a sociálních věcí České republiky.
§ 26
Odběr krve a odnímání tkání a
orgánů
(1) Pro
potřeby léčebně preventivní
péče a vědeckovýzkumné
práce
organizují a provádějí
zdravotnická zařízení odběr krve a
odnímání
tkání a orgánů.
(2) Odběr krve a odnímání tkání a orgánů
živým osobám mohou
být provedeny jen se souhlasem dárce a nesmějí ohrožovat jeho
zdravotní stav.
Dárcům se zabezpečuje
zvýšená péče o jejich
zdraví.
Jiné výkony
§ 27
Sterilizace se smí provést jen se
souhlasem nebo na vlastní
žádost
osoby, u níž má být sterilizace provedena, a to za podmínek
stanovených
ministerstvem zdravotnictví.
§ 27a
(1) Lékařské zásahy do reprodukční
schopnosti jednotlivců,
kastrace, stereotaktické operace a zákroky
u transsexuálů se
provádějí
pouze na žádost osoby, u níž mají být provedeny, a po
schválení odbornou
komisí, kterou tvoří
právník, nejméně dva
lékaři se
specializací v příslušném
oboru a dva další lékaři
nezúčastnění
na provádění lékařského zásahu.
(2) Před podáním žádosti musí být osoba náležitě informována
lékařem o
povaze lékařského zásahu
s upozorněním na rizika a
případné
nepříznivé důsledky s ním spojené.
(3) Umělé přerušení těhotenství upravuje
zvláštní zákon.
§ 27b
(1) Ověřování nových poznatků na živém
člověku použitím metod
dosud
nezavedených v klinické praxi se provádí pouze s písemným
souhlasem osoby, na
níž má být ověření provedeno, a na základě
písemného souhlasu
ministerstva
zdravotnictví.6) Před udělením
souhlasu musí být
osoba náležitě informována
o povaze, způsobu
aplikace,
trvání a účelu nezavedené metody, jakož i o nebezpečí
s
ním spojeném.
(2) Ověřování poznatků podle odstavce 1 nesmí být prováděno
na
osobách ve vazbě, ve výkonu trestu
odnětí svobody, v základní
vojenské
službě, náhradní službě a civilní službě.
------------------------------------------------------------------
6)
Směrnice č. 4/1985 Věst. MZ ČSR (reg. v částce 24/1985 Sb.).
§ 27c
Každý
lékařský výkon, který
není v bezprostředním zájmu
osoby,
na které má být proveden, lze provést pouze s předchozím
písemným
souhlasem takové osoby. Před
udělením souhlasu musí být
osoba
úplně informována o povaze výkonu a jeho rizicích.
§ 28
(1) U
zemřelých osob se zpravidla provádí zdravotní pitva
podle rozhodnutí
prohlížejícího lékaře, vedoucího
zařízení,
popřípadě
orgánu ochrany veřejného zdraví.7)
(2) Soudní pitva se provádí
za podmínek stanovených
zvláštními
předpisy.
------------------------------------------------------------------
7)
Vyhláška č. 19/1988 Sb., o
postupu při úmrtí
a při
pohřebnictví.
§ 29
Léčení v cizině
zrušen
§ 30
Léčebně preventivní péče o cizí státní
příslušníky
(1) Cizincům pobývajícím na území
České republiky se
poskytuje
zdravotní péče
a)
bezplatně na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká a
Slovenská Federativní Republika vázána,
b)
bez přímé úhrady na základě
všeobecného zdravotního nebo
smluvního zdravotního pojištění anebo
c)
za přímou úhradu.
(2) Občanům České a Slovenské
Federativní Republiky
pobývajícím na
území České a
Slovenské Federativní Republiky,
kteří
nemají na území České republiky trvalý pobyt, se zdravotní
péče poskytuje
na základě všeobecného
zdravotního pojištění,
smluvního
zdravotního pojištění nebo za úhradu.
(3) Zdravotní péče uprchlíkům se poskytuje podle zvláštního
předpisu.8)
------------------------------------------------------------------
8)
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících.
Hlava druhá
Zdravotnická soustava
Oddíl 1
Soustava zdravotnických
zařízení
§ 31
(1) Úkoly zdravotnictví obstarávají
zdravotnická zařízení a
další zdravotnické organizace
uspořádané do soustavy
zdravotnických
zařízení.
(2) Soustavu zdravotnických
zařízení tvoří zdravotnická
zařízení
státu, obcí, fyzických a právnických osob.
§ 32
(1) Zdravotnické služby
obstarávají zdravotnická
zařízení,
která
se člení na
a)
zařízení ochrany veřejného zdraví2a),
b)
zařízení léčebně preventivní péče.
(2) Další zařízení a organizace
soustavy zdravotnických
zařízení
jsou
a)
zařízení pro výchovu a výuku
a pro další vzdělávání
zdravotnických pracovníků,
b)
organizace pro zdravotnickou výrobu, pro
zásobování léčivy a
jinými prostředky zdravotnické techniky a
pro jejich kontrolu,
c)
vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku
zdravotnictví.
------------------------------------------------------------------
2a)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.
§ 33
Zařízení a organizace zdravotnické soustavy zřízené
ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti nebo
obcemi
jsou řízeny svými zřizovateli.
Oddíl 2
Druhy a úkoly zdravotnických
zařízení
Zařízení hygienické služby
§ 34
zrušen
Zařízení léčebně preventivní
péče
§ 35
Zařízení ambulantní péče a
nemocnice
(1) Základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace
praktických
lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů.
(2) Sdružená ambulantní zařízení jsou
léčebná zařízení, která
jsou
umístěna mimo území nemocnic, s nimiž
nejsou organizačně ani
personálně
spojena. V jejich ordinacích se
poskytuje jednotlivcům
nebo
skupinám osob základní a specializovaná zdravotní péče.
(3) Nemocnice poskytují ambulantní a
lůžkovou základní a
specializovanou
diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou
i
nezbytná preventivní opatření.
§ 35a
Zařízení závodní preventivní
péče
Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní
činnost v otázkách
ochrany a podpory zdraví a sociální
pohody
zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují
vlivy
práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají
preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí
první pomoci
zaměstnancům, spolupracují s
příslušným orgánem
a
zařízením ochrany veřejného zdraví
a podílejí se na výcviku
a
výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.
§ 36
Odborné léčebné ústavy
(1) Léčebně preventivní péči osobám s
poruchami zdraví, které
mají
vleklý průběh a potřebují zvláštní
odbornou péči s výrazným
rehabilitačním zaměřením,
poskytují odborné léčebné
ústavy
specializované
zpravidla podle druhu nemocí. Jejich
péče navazuje
na
péči nemocnic s poliklinikami.
(2) Odbornými léčebnými ústavy jsou
léčebny tuberkulózy a
respiračních
nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy a
další
léčebny, ozdravovny a noční sanatoria.
(3) Lázeňskými léčebnami jsou odborné léčebné ústavy, které
využívají při
poskytování léčebně preventivní
péče především
přírodních léčivých
zdrojů nebo klimatických podmínek.
K
vyšetřovacím a léčebným
účelům ambulantní lázeňské
péče
a
k poskytování některých dalších odborných
služeb může být
v
lázeňském místě zřízena lázeňská poliklinika.
(4) Ozdravovny poskytují
ústavní péči osobám
v
rekonvalescenci nebo osobám ohroženým na zdraví.
(5) Noční sanatoria
poskytují práce schopným
osobám
s
ohroženým nebo narušeným
zdravím potřebnou péči mimo jejich
pracovní
dobu.
§ 37
Lékárny
Lékárny a další zdravotnická zařízení k tomu určená vydávají
také prostředky
zdravotnické techniky; některá
z nich též
zhotovují a
opravují určité druhy
prostředků zdravotnické
techniky.
§ 38
Zvláštní dětská zařízení
K zařízením léčebně preventivní péče
se přiřazují kojenecké
ústavy,
dětské domovy a jesle, pečující o všestranný rozvoj dětí
ve
věku do tří let.
Oddíl 3
Zřizování a provoz zdravotnických
zařízení
§ 39
(1) Zdravotnická zařízení zřizují
ministerstvo zdravotnictví,
kraje
v samostatné působnosti, obce, fyzické a právnické osoby.
Podmínky pro
vznik, změnu, zánik
a kontrolní činnost
zdravotnického
zařízení stanoví zákon.
(2) Zdravotnická zařízení zřizovaná
ministerstvem
zdravotnictví,
kraji v samostatné působnosti a obcemi jsou povinna
poskytovat zdravotní
péči ve spádových
územích stanovených
vyhláškou
ministerstva zdravotnictví.9)
------------------------------------------------------------------
9)
Vyhláška č. 242/1991 Sb., o
soustavě zdravotnických zařízení
zřizovaných okresními úřady a obcemi.
Vyhláška č. 394/1991 Sb., o
postavení, organizaci a činnosti
fakultních
nemocnic a dalších
nemocnic, vybraných odborných
léčebných
ústavů a krajských
hygienických stanic v řídící
působnosti ministerstva zdravotnictví České
republiky.
§ 40
Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní
preventivní péči.4)
Bližší podmínky poskytování závodní
preventivní
péče stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
4)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o
závodních zdravotních službách (č. 161).
§ 41
Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny
a jiná pomocná
zařízení, která
doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických
zařízeních, zřizují
a provozují zpravidla
ze svých prostředků
podniky
a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat podle
směrnic, které
vydávají příslušné ústřední
orgány v dohodě
s
ministerstvem zdravotnictví.
§ 42
(1) Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a
ruší
podle jednotných celostátních zásad stanovených ministerstvem
zdravotnictví pro
uspořádání a rozvoj
sítě zdravotnických
zařízení,
pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy
a
označení, funkční náplň, členění,
normativy a standardy jejich
vybavení
(§ 70).
(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení,
stavbu
nebo provoz zdravotnického zařízení,
jež by bylo v rozporu
s
těmito zásadami.
Hlava třetí
zrušena
§ 43
zrušen
§ 44
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 45
zrušen
§ 46
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
zrušen
§ 50
zrušen
§ 51
zrušen
Hlava čtvrtá
Pracovníci ve zdravotnictví
Oddíl 1
Způsobilost a poslání
§ 52
Úkoly pracovníků ve
zdravotnictví
Úkoly
zdravotnictví plní podle
zásad účelné dělby práce
zdravotničtí
pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví.
Podmínky pro výkon zdravotnických
povolání
§ 53
(1) Zdravotnickými pracovníky
jsou osoby, které
získaly
způsobilost k
výkonu zdravotnického povolání. Tuto způsobilost
získávají
a)
lékaři na lékařské fakultě, kliničtí psychologové a kliničtí
logopedové a farmaceuti na
farmaceutické fakultě,
b)
ostatní zdravotničtí pracovníci
na zdravotnické škole nebo
odborným školením.
Zdravotnickými pracovníky jsou též
dentisté, kteří získali
způsobilost
k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona.
(2) Způsobilost zdravotnických
pracovníků k výkonu povolání,
kterou
získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena.
(3) Ministerstvo zdravotnictví na základě vyjádření
profesních
organizací3) může povolit výkon zdravotnického povolání
cizinci
nebo tomu, kdo nabyl odborné
způsobilosti v cizině, je-li
podle
svého vzdělání a praktických
zkušeností způsobilý k tomuto
povolání;
povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.
(4) Lékaři a stomatologové pro výkon
povolání v preventivní a
léčebné
péči a absolventi vysokoškolského
studia v oboru farmacie
pro
výkon povolání v lékárenském zařízení na území České republiky
musí
splňovat také požadavky stanovené zvláštním předpisem.10)
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady
č. 220/1991 Sb.,
o České
lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické
komoře.
10)
Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.
§ 54
(1) Obory zdravotnických
pracovníků v jednotlivých
kategoriích, jejich pracovní náplň a bližší
podmínky pro výkon
zdravotnického povolání
určuje ministerstvo zdravotnictví po
projednání
s profesními organizacemi3) a s
příslušnými profesními
sdruženími. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví kvalifikační
předpoklady
pro výkon funkcí ve zdravotnictví.
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou vedoucí
funkce, které se
ve zdravotnických organizacích
a zařízeních v
působnosti ministerstva zdravotnictví,
okresních úřadů a obcí
obsazují
na základě výběrového řízení,
podmínky jeho vyhlášení a
průběh.
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady
č. 220/1991 Sb.,
o České
lékařské komoře, České stomatologické
komoře a České lékárnické
komoře.
§ 55
Povinnosti pracovníků ve
zdravotnictví
(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat
zdravotnické povolání
svědomitě, poctivě, s
hluboce lidským
vztahem
k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti.
(2) Každý zdravotnický pracovník je
povinen zejména
a)
vykonávat své povolání v rozsahu
a způsobem, pro něž zásady
určuje
ministerstvo zdravotnictví ve
spolupráci s profesními
organizacemi,3)
b)
převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu
dočasně v důležitém obecném zájmu,
c)
poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této
pomoci
byl ohrožen jeho život nebo vážně
ohroženo zdraví a
není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým
způsobem, a zajistit mu
podle potřeby další odbornou péči,
d)
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
o nichž se dověděl v
souvislosti s výkonem svého povolání, s
výjimkou případů, kdy
skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl
této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem
v důležitém státním
zájmu;
povinnost oznamovat určité
skutečnosti, uložená
zdravotnickým pracovníkům
zvláštními předpisy,10a) není tím
dotčena.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se vztahují
i
na zdravotnické pracovníky,
kteří nevykonávají zdravotnické
povolání.
(4) Ostatní pracovníci ve
zdravotnictví jsou povinni kromě
dalšího vzdělávání
ve svém oboru
osvojit si i
zdravotnické
znalosti
v rozsahu potřebném pro výkon své práce.
------------------------------------------------------------------
3) Např.
zákon České národní
rady č. 220/1991 Sb., o České
lékařské komoře, České stomatologické komoře a České
lékárnické komoře.
10a)
§ 49 odst. 2 zákona č.
123/2000 Sb., o
zdravotnických
prostředcích a o změně některých
souvisejících zákonů.
§ 56
Péče okresních úřadů a obcí o
zdravotnické pracovníky
Okresní
úřady a obce
mají usnadňovat zdravotnickým
pracovníkům plnění
jejich odpovědného poslání
tím, že pro ně
vytvářejí příznivé
životní podmínky v
místech výkonu jejich
povolání;
zejména jsou povinny pečovat o zajištění jejich vhodného
ubytování.
Oddíl 2
Výchova, výuka a další
vzdělávání
§ 57
(1) Odborné a pedagogické řízení,
kontrola výchovy
a
vzdělávání na lékařských a farmaceutických fakultách přísluší
ministerstvu školství,
mládeže a tělovýchovy
České republiky,
které přitom
v otázkách výchovy
a výuky těsně
spolupracuje
s
ministerstvem zdravotnictví.
(2) Ministerstvo zdravotnictví
provádí odborné a pedagogické
řízení
zdravotnických škol a domovů mládeže
zdravotnických škol a
určuje jejich síť;
u soukromých a církevních škol tak
činí v
dohodě
s jejich zřizovateli. Inspekci na
zdravotnických školách a
v
domovech mládeže zdravotnických škol provádí ministerstvo
zdravotnictví
svými školními inspektory.
§ 58
(1) Péče
o další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví je
důležitým úkolem
všech vedoucích pracovníků
ve zdravotnických
zařízeních
a orgánech.
(2) Další vzdělávání
pracovníků ve zdravotnictví řídí
ministerstvo zdravotnictví v dohodě s
ministerstvem školství,
mládeže
a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s profesními
organizacemi3)
a dalšími profesními sdruženími. Další vzdělávání
pracovníků
ve zdravotnictví upraví zvláštní zákon.
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady
č. 220/1991 Sb.,
o České
lékařské komoře, České stomatologické komoře
a České lékárnické
komoře.
§ 59
Pro zabezpečení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
může ministerstvo zdravotnictví
zřizovat instituty, jejichž
posláním je pedagogická, metodická a vědeckovýzkumná
činnost a
které podléhají
akreditaci. Další
vzdělávání pracovníků ve
zdravotnictví
dále zajišťují zdravotnická zařízení
akreditovaná k
této
činnosti.
§ 60
Výukovými základnami lékařských a
farmaceutických fakult a
ústavů
pro další vzdělávání zdravotnických
pracovníků jsou vysoce
kvalifikovaná pracoviště
zdravotnických zařízení. Ministerstvo
zdravotnictví určuje tato
pracoviště, napomáhá jejich
rozvoji a
ustanovuje
a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště
se
označují jako kliniky. Jde-li o pracoviště sloužící výuce na
lékařských a
farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo
zdravotnictví v
dohodě s ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy
České republiky.
Hlava pátá
Materiální zabezpečení
zdravotnických služeb
§ 61
Výroba,
dovoz a vývoz
diagnostických zdravotnických
prostředků
in vitro, pokud nejsou zvláštním právním předpisem11)
určeny jako stanovené výrobky k posuzování shody, se ohlašují
Ministerstvu zdravotnictví. K hlášení musí
být přiložen návod
v
českém jazyce, způsob ověření bezpečnosti, účinnosti a vhodnosti
diagnostického
zdravotnického prostředku in vitro pro
použití při
poskytování zdravotní
péče. Splněním požadavků podle předchozí
věty není
dotčena povinnost uvádět
na trh pouze
bezpečné
výrobky.11a)
------------------------------------------------------------------
11) Nařízení
vlády vydaná podle
§ 12 odst. 1 písm. a) a b)
a odst. 4 a § 13 odst. 2, 4 a 5
zákona č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění zákona č.
71/2000 Sb.
11a)
§ 8 odst. 1, 2 a 5 zákona č.
22/1997 Sb., ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
Čtvrtá část
Úkoly vědy a výzkumu v péči o zdraví lidu
§ 64
Orgány
ustavené k podpoře
a koordinaci rozvoje
vědy a
technologií
i pracovníci všech oborů vědeckovýzkumné činnosti jsou
povinni
plnit své úkoly v souladu s dostupnými poznatky lékařské
vědy
a přispívat ke zvyšování úrovně péče o zdraví. Tyto orgány
jsou rovněž povinny dbát, aby se jejich
činnost soustřeďovala
především na řešení
naléhavých problémů
vyplývajících z rozboru
zdravotního
stavu obyvatelstva se zaměřením na prevenci a léčení
společensky
nejzávažnějších nemocí, na získávání
poznatků o vlivu
prostředí na
organismus člověka, na
rozvíjení tělesných a
duševních
schopností člověka a na prodlužování aktivního věku.
§ 65
Orgány
ustavené k podpoře
a koordinaci rozvoje
vědy a
technologií
zajišťují účelné přidělování
finančních prostředků z
hlediska jejich
přínosu pro zdravotnictví a sledují využívání
vynaložených
finančních prostředků.
§ 66
zrušen
§ 67
zrušen
Pátá část
Zpracování osobních údajů souvisejících
se zajišťováním zdravotní
péče
§ 67a
Zpracováním osobních údajů11b) podle tohoto zákona se rozumí
zpracování osobních
údajů při vedení
zdravotnické dokumentace
a
další nakládání s ní a
zpracování osobních údajů v Národním
zdravotnickém
informačním systému (dále jen "NZIS").
------------------------------------------------------------------
11b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č.
227/2000 Sb.
§ 67b
Zdravotnická dokumentace
(1)
Zdravotnická zařízení jsou
povinna vést zdravotnickou
dokumentaci.
(2) Zdravotnická dokumentace obsahuje
a)
osobní údaje pacienta v rozsahu
nezbytném pro identifikaci
pacienta a zjištění anamnézy,
b)
informace o onemocnění
pacienta, o průběhu
a výsledku
vyšetření, léčení a o
dalších významných okolnostech
souvisejících se zdravotním stavem pacienta
a s postupem při
poskytování zdravotní péče.
(3)
Každá samostatná část
zdravotnické dokumentace musí
obsahovat osobní
údaje pacienta v
rozsahu nezbytném pro jeho
identifikaci a
označení zdravotnického zařízení,
které ji
vyhotovilo.
(4)
Zápis ve zdravotnické dokumentaci musí být
veden
průkazně, pravdivě a
čitelně; je průběžně
doplňován a musí být
opatřen
datem zápisu, identifikací a
podpisem osoby, která zápis
provedla. Opravy
ve zdravotnické dokumentaci
se provádí novým
zápisem s uvedením
dne opravy, identifikací a podpisem osoby,
která
opravu provedla. Původní záznam musí zůstat čitelný.
(5)
Zdravotnická dokumentace může
být vedena na záznamovém
nosiči ve
formě textové, grafické
nebo audiovizuální. Údaje
obsažené
ve zdravotnické dokumentaci musí být vedeny v listinné
formě
nebo elektronické formě. Údaje ze zdravotnické dokumentace
lze z
listinné formy přepsat
do elektronické formy pouze za
podmínky,
že bude zároveň uchována listinná forma.
(6)
Zápis zdravotnické dokumentace
na paměťové médium
výpočetní
techniky, který neobsahuje zaručený elektronický podpis,
se
převede na papírový nosič
(tiskovou sestavu), opatří se datem
a
podpisem osoby, která
zápis provedla, a
zařadí se do
zdravotnické dokumentace
pacienta. Přitom jednotlivé
tiskové
sestavy
se považují za samostatné části zdravotnické dokumentace.
(7)
Pokud se vede
zdravotnická dokumentace pouze
na
paměťových médiích
výpočetní techniky, lze
zápis zdravotnické
dokumentace
provádět jen za těchto podmínek:
a)
všechny samostatné části
zdravotnické dokumentace obsahují
zaručený elektronický podpis osoby, která
zápis provedla, podle
zvláštního právního předpisu,11c)
b)
bezpečnostní kopie datových
souborů jsou prováděny nejméně
jednou za pracovní den,
c)
po uplynutí doby životnosti zápisu je
zajištěn opis archivních
kopií,
d)
uložení archivních kopií,
které jsou vytvářeny
nejméně
jedenkrát za rok, je provedeno způsobem
znemožňujícím do nich
provádět dodatečné zásahy.
(8) Při uchovávání archivních kopií dat
na paměťových médiích
výpočetní techniky musí být zajištěn přístup
k datům a jejich
čitelnost
(použitelnost) nejméně po dobu, která
je předepsána pro
archivaci
zdravotnické dokumentace.
(9)
Práva a povinnosti
při zpracování osobních
údajů
souvisejících se zajišťováním zdravotní péče se
řídí zvláštním
zákonem.11b)
(10)
Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to
v
rozsahu nezbytně nutném pro splnění
konkrétního úkolu v rozsahu
své
kompetence
a)
lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační
pracovníci, lékárníci,
kliničtí
psychologové a kliničtí
logopedové v souvislosti
s poskytováním zdravotní péče,
b)
pověření členové příslušné
komory10) při šetření
případů
podléhajících disciplinární pravomoci
příslušné komory,
c)
revizní lékaři zdravotních
pojišťoven v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem,11d)
d)
soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu
nezbytném pro
vypracování znaleckého posudku zadaného
orgány činnými
v trestním řízení nebo soudy,
e)
lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním
konkrétních stížností, návrhů na
přezkoumání a podnětů ve
správním
řízení, a to v
rozsahu vyplývajícím ze
stížnosti,
návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve
správním řízení,
f)
lékaři Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost
v rozsahu
stanoveném zvláštním právním předpisem,11e)
g)
členové znaleckých komisí,
h)
pověření zdravotničtí pracovníci
orgánu ochrany veřejného
zdraví,
i)
lékaři orgánů sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního
stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek
a služeb sociálního
zabezpečení, důchodového pojištění,
státní sociální podpory,
lékaři úřadů práce pro účely zaměstnanosti
a lékaři okresních
úřadů pro
účely odvodního řízení a civilní
služby; povinnosti
zdravotnických zařízení vůči orgánům sociálního zabezpečení ve
věcech
zdravotnické dokumentace stanoví
zvláštní právní
předpis,11f)
j)
zaměstnanci státu ve
zdravotnických zařízeních,
zaměstnanci
příspěvkových organizací, které jsou
zdravotnickými zařízeními,
a zaměstnanci provozovatelů
dalších zdravotnických zařízení
zabezpečující pro tato zařízení zpracování
osobních údajů11b)
při vedení a nakládání se zdravotnickou
dokumentací,
k)
zaměstnanci státu v organizační složce
státu (§ 67c odst. 3),
která zajišťuje plnění úkolů NZIS, kteří
zabezpečují zpracování
osobních údajů11b) a informací o zdravotním
stavu obyvatelstva,
a zaměstnanci pověřeného (§ 67c
odst. 3) nebo stanoveného
(§ 67d
odst. 2) zpracovatele, kteří zabezpečují
zpracování
osobních údajů11b) a informací o zdravotním
stavu obyvatelstva.
(11)
Osoby získávající způsobilost
k výkonu zdravotnického
povolání
(§ 53 odst. 1) mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace
pouze
v rozsahu nezbytně nutném a u pacientů stanovených pověřeným
zdravotnickým pracovníkem zdravotnického
zařízení, které
zabezpečuje praktickou
výuku osob získávajících způsobilost
k
výkonu zdravotnického povolání;
k nahlížení do zdravotnické
dokumentace
takových pacientů je třeba jejich
písemného souhlasu,
případně souhlasu
jejich zákonných zástupců. Souhlasu pacienta
není
třeba, není-li možné jej získat vzhledem ke zdravotnímu stavu
pacienta. Osoby
získávající způsobilost podle
věty prvé jsou
povinny
o skutečnostech, o nichž se ze zdravotnické dokumentace
dozvěděly,
zachovávat mlčenlivost.
(12)
Pacient má právo
na poskytnutí veškerých informací
shromážděných ve
zdravotnické dokumentaci vedené
o jeho osobě
a
v jiných zápisech, které se
vztahují k jeho zdravotnímu stavu;
pacient
se z informací, které jsou mu sděleny o jeho zdravotním
stavu,
nesmí dozvědět informace o třetí osobě.
Za osoby mladší 18
let
nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům mají právo na
informace
podle věty prvé jejich zákonní zástupci.
(13) V
případě změny ošetřujícího lékaře
je dosavadní lékař
povinen předat nově
zvolenému lékaři všechny
informace potřebné
pro
zajištění návaznosti poskytování zdravotní péče.
(14) Uchovávání a skartace zdravotnické
dokumentace se řídí
zvláštním právním
předpisem.11g) Dobu archivace
zdravotní
dokumentace stanoví
Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
Za
uchovávání zdravotnické dokumentace a její
skartaci odpovídá
zdravotnické
zařízení.
------------------------------------------------------------------
10) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.
11b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č.
227/2000 Sb.
11c)
Zákon č. 227/2000 Sb., o
elektronickém podpisu a o změně
některých dalších zákonů (zákon o
elektronickém podpisu).
11d)
Zákon č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
11e)
§ 3 odst. 2 písm. h)
zákona č. 18/1997
Sb., o mírovém
využívání jaderné energie a
ionizujícího záření (atomový
zákon) a o změně a doplnění některých
zákonů.
11f)
§ 16 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů.
11g)
Zákon č. 97/1974 Sb., o
archivnictví, ve znění
pozdějších
předpisů.
§ 67c
Národní zdravotnický informační
systém
(1) NZIS je jednotný celostátní
informační systém určený
a)
ke sběru a zpracování informací
o zdravotním stavu
obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních,
jejich činnosti
a ekonomice, za účelem usměrňování poskytování zdravotní péče,
stanovení
koncepce státní zdravotní
politiky, pro řízení
zdravotnictví a pro státní statistiku,
b)
k vedení národních zdravotních registrů,
c)
k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při
respektování podmínek ochrany osobních
dat občanů, včetně
poskytování informací pro mezinárodní
instituce,
d)
k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu.
(2) Zdravotnická zařízení poskytují informace podle odstavce
1
písm. a), pokud je neposkytují podle zvláštního právního
předpisu,11h) v
rozsahu a způsobem
stanoveným Ministerstvem
zdravotnictví v
opatření publikovaném ve
Sbírce zákonů.
Ministerstvo
zdravotnictví rozsah požadovaných
informací a způsob
jejich
poskytování projedná se zástupci profesních organizací,3)
zástupci odborných
společností a se
zástupci zdravotnických
zařízení,
kteří prokáží, že zastupují alespoň 20
% zdravotnických
zařízení
příslušného druhu poskytujících
odpovídající formu a typ
zdravotní péče.
Ministerstvo zdravotnictví jednání
podle
předcházející věty svolává oznámením ve
Zdravotnických novinách
a
na svých internetových stránkách, a to
nejméně 30 dnů před jeho
uskutečněním.
(3)
Plnění úkolů NZIS
zajišťuje Ústav zdravotnických
informací a
statistiky České republiky
(dále jen "Statistický
ústav")
zřízený Ministerstvem zdravotnictví. Statistický ústav při
nakládání
s osobními údaji plní úkoly správce a
zpracovatele,11i)
pokud tento zákon
nestanoví jinak nebo pokud Statistický ústav
zpracováním osobních
údajů nepověří podle
zvláštního právního
předpisu11b)
jiného zpracovatele.
------------------------------------------------------------------
3) Např.
zákon České národní
rady č. 220/1991 Sb., o České
lékařské komoře, České stomatologické komoře a České
lékárnické komoře.
11b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č.
227/2000 Sb.
11h)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
pozdějších předpisů.
11i)
§ 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb.
§ 67d
Národní zdravotní registry
(1)
Zřizují se národní
zdravotní registry (dále
jen
"registry") jako
součást NZIS určené
zejména pro evidenci
a
sledování
a)
pacientů s vybranými
společensky závažnými onemocněními
a chorobnými stavy, sloužící pro diagnostické a léčebné účely
a sledování vývoje, příčin a
důsledků těchto onemocnění
a stavů,
b)
vybraných skupin dárců krve.
(2)
Jednotlivé registry zřizuje
a zrušuje Ministerstvo
zdravotnictví,
které současně stanoví věcné a technické podmínky
pro
jejich provozování, včetně výčtu sbíraných údajů, výši a zdroj
financování a
dále stanoví pro
jednotlivé registry jejich
zpracovatele.11i)
Informace o zřízení registrů obsahující údaje ve
větě
prvé se uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
(3) Při zpracování osobních údajů obsažených v registrech se
postupuje
podle zvláštních právních předpisů.11b)
------------------------------------------------------------------
11b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o
ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č.
227/2000 Sb.
11i)
§ 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb.
Šestá část
Řízení péče o zdraví lidu
a rozhodování při výkonu
zdravotní péče
Hlava první
Řízení péče o zdraví lidu
§ 68
Ústřední orgány
(1) Ministerstva a
ostatní ústřední orgány
jsou povinny
uskutečňovat v
oboru své působnosti
opatření k upevnění
a
rozvíjení zdraví
lidu podle první
části tohoto zákona
jako
nedílnou
součást řízení hospodářství a kultury.
(2) Ústřední orgány zejména
a)
stanoví jmenovité úkoly
v péči o zdraví lidu,
rozhodují
o opatřeních v péči o
zdraví lidu, která
vyžadují úpravu
rozpočtu
přesahující možnosti organizací
jimi řízených,
pravidelně
projednávají zabezpečování této
péče a vedou
podřízené
organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření
k vytváření a ochraně zdravých životních
podmínek,
b)
kontrolují, jak organizace plní své
povinnosti při vytváření a
ochraně zdravých životních podmínek, a
volají je k odpovědnosti
pro neplnění úkolů v péči o zdraví lidu.
Ministerstvo zdravotnictví
§ 69
Ministerstvo zdravotnictví řeší v
souladu s výsledky
vědeckého poznání
a s potřebami společnosti zásadní
otázky
zdravotnické politiky, stanoví koncepci a vytyčuje
hlavní směry
rozvoje zdravotnictví a dbá o
jejich zabezpečování. Pečuje
o
rozvoj lékařské vědy
a o výzkumnou činnost v
oboru
zdravotnictví; zabezpečuje
pohotové převádění výsledků vědy do
praxe tak,
aby zdravotní péče
byla poskytována na
nejvyšší
dosažitelné
úrovni.
§ 70
(1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví
lidu i
zdravotnictví a k
řešení otázek vyžadujících
jednotné
celostátní
úpravy ministerstvo zdravotnictví zejména
a)
odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva,
b)
odborně usměrňuje péči
o zdraví lidu,
zejména o vytváření
zdravých životních podmínek ve všech
odvětvích, a za tím účelem
stanoví
závazné zdravotnické požadavky,
které mají ostatní
ústřední orgány zabezpečovat při své řídící
činnosti,
c)
jednotně řídí zdravotnictví a za
tím účelem vydává obecně
závazné právní předpisy pro organizaci a
výkon zdravotní péče
a vykonává dozor nad úrovní této péče;
přitom zajišťuje, aby
vedoucí pracovníci se opírali
o soustavné sledování a rozbor
vývoje
zdravotního stavu obyvatelstva i údajů a ukazatelů
o zdravotnické péči,
d)
řídí výchovu a výuku středních
a nižších zdravotnických
pracovníků, spolupracuje v otázkách
výchovy a výuky lékařů
a farmaceutů a řízení dalšího
vzdělávání zdravotnických
pracovníků
s ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy
České
republiky, s profesními
organizacemi3) a dalšími
profesními sdruženími,
e)
vydává stanoviska k rozvoji územních celků, zadáním a projektům
staveb
rozhodujících investičních celků
financovaných státním
rozpočtem
a staveb, u
nichž si vydání stanoviska vyhradí,
vydává
stavebně technické směrnice
pro posuzování
zdravotnických zařízení,
f)
zabezpečuje jednotné řízení
přípravy zdravotnictví k obraně
státu,
g)
pečuje o zdravotnickou spolupráci
s jinými státy.
(2) Ministerstvu zdravotnictví přísluší vrcholný odborný
dozor nad
zdravotní péčí v
jiných odvětvích a jejich
odborné
vedení.
(3) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají
při plnění jeho úkolů
vědeckovýzkumná
a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání
zdravotnických
pracovníků a odborné poradní sbory.
§ 71
zrušen
§ 72
zrušen
§ 73
zrušen
Orgány státní zdravotní
správy
Pravomoc orgánů státní zdravotní
správy
a jejich pracovníků
§ 74
(1) Pracovníci orgánů státní zdravotní správy jsou oprávněni
za účelem
zjišťování podkladů potřebných
k zabezpečení výkonu
státní
správy na úseku zdravotnictví a při tvorbě státní zdravotní
politiky
v nezbytném rozsahu
a)
vstupovat do zdravotnických
zařízení s vědomím
vedoucího
zdravotnického zařízení,
b)
vyžadovat od odborných pracovníků ve zdravotnictví potřebná
sdělení, vyjádření a vysvětlení.
(2) Nahlížet do dokumentace o
zdravotním stavu nemocného
včetně
pořizování výpisů nebo stejnopisů smějí
vybraní pracovníci
orgánů
státní zdravotní správy. Jejich výčet a
další podmínky pro
nakládání
se získanými informacemi stanoví zvláštní předpis.
§ 75
zrušen
§ 76
Zvláštní oprávnění zaměstnanců
Českého
inspektorátu lázní a zřídel
Zaměstnanci Českého
inspektorátu lázní a
zřídel jsou
oprávněni při
plnění svých úkolů
vstupovat do všech závodů,
zařízení
a objektů, odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky
pro
vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.
Hlava druhá
Rozhodování při výkonu zdravotní
péče
§ 77
(1) Lékaři nebo odborné komise
zdravotnických zařízení
ustavené
podle zvláštních předpisů rozhodují
v mezích zákona při
výkonu zdravotní
péče na základě
posouzení zdravotního stavu
o
právech a povinnostech občanů týkajících se jejich zdraví.
(2) Má-li občan za to, že
rozhodnutí nebo opatření podle
odstavce
1 učiněné při výkonu zdravotní péče je nesprávné, může
podat návrh
na přezkoumání vedoucímu
zdravotnického zařízení,
který
o něm rozhodne. Návrh na přezkoumání
může podat též okresní
správa
sociálního zabezpečení. Nevyhoví-li
vedoucí zdravotnického
zařízení
návrhu, předloží jej jako odvolání odvolacímu orgánu.
(3) O
odvolání proti rozhodnutí
nebo opatření vedoucího
zdravotnického zařízení
řízeného ministerstvem zdravotnictví
rozhoduje toto ministerstvo, v ostatních případech
okresní úřad
(obvodní úřad,
úřad města), v
jehož obvodu se
zdravotnické
zařízení
nachází.
(4) Návrh na přezkoumání podle odstavce 2
nebo 3 lze podat do
15
dnů, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do 3 dnů, ode dne,
kdy
rozhodnutí bylo občanu doručeno nebo opatření sděleno.
(5) Jinak se na rozhodování při výkonu zdravotní
péče
vztahují
obecné předpisy o správním řízení.13)
(6) Pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda
byl
při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup, popřípadě,
zda bylo
ublíženo na zdraví,
ustanovuje ministr zdravotnictví
České republiky a
orgán kraje v přenesené působnosti jako své
poradní orgány znalecké komise. Postavení a
činnosti znaleckých
komisí
stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se
nevztahují na rozhodování
o
ukončení dočasné pracovní
neschopnosti podle zvláštního
zákona.15)
------------------------------------------------------------------
13)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15)
§ 8a odst. 4 zákona ČNR č. 582/1991
Sb., ve znění zákona ČNR
č. 590/1992 Sb.
Sedmá část
Společná a závěrečná
ustanovení
§ 78
(1) Náhradu nákladů a škod
vzniklých plněním povinností
v
péči o
zdraví lidu, zejména
prováděním opatření k ochraně
přírodních léčebných
lázní a přírodních
léčivých zdrojů nebo
odběrem vzorků
k těmto účelům,
popřípadě příspěvek ke krytí
takových
nákladů nebo škod poskytuje stát, jen pokud to stanoví
předpisy
vydané podle tohoto zákona nebo jiné předpisy.*)
(2) O
náhradě škody vzniklé při poskytování zdravotnických
služeb platí
ustanovení občanského zákoníku;
i když povinnost
k
náhradě škody nevznikla, může stát
v mimořádných případech
hodných
zvláštního zřetele poskytnout poškozenému příspěvek.
(3) Předpisy vydané k provedení
tohoto zákona stanoví, kdy
škoda
na zdraví způsobená očkováním
nařízeným pro určité skupiny
pracovníků
vzhledem k povaze jejich pracovních úkolů se pokládá
za
pracovní úraz.
------------------------------------------------------------------
*)
Zákoníky: č. 40, 109/1964 Sb.,
č. 65/1965 Sb.
Zákony:
č. 27/1950 Sb., č. 54/1956 Sb., č. 103/1964
Sb. Vládní vyhláška
č. 40/1963 Sb.
§ 79
(1) Úkoly stanovené k ochraně
zdraví lidu jinými předpisy
v
souvislosti s ochranou jiných
společenských zájmů jsou povinny
orgány a organizace určené takovými předpisy
plnit podle zásad
tohoto
zákona a v těsné vzájemné spolupráci s
orgány a zařízeními
v
něm uvedenými. To se týká zejména
ochrany zdraví podle předpisů
pracovněprávních (především
k zajištění bezpečnosti
a ochrany
zdraví při
práci), předpisů o
využití nerostného bohatství,
o
vodním hospodářství, o veterinární péči
a o státní zemědělské,
potravinářské a
obchodní inspekci. Orgány
stanovené v těchto
předpisech
a zdravotnické orgány spolu úzce spolupracují. Způsob
této spolupráce
se podrobně vymezuje
dohodou zúčastněných
ústředních
orgánů.
(2) Předpisy upravující podrobněji úkoly
uvedené v odstavci 1
a
technické normy, pokud se dotýkají
péče o zdraví lidu podle
tohoto
zákona, se vydávají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(3) Pokud při rozhodování o
zájmech chráněných jinými
předpisy
řeší orgány podle nich zřízené také související otázky
péče
o zdraví lidu podle tohoto zákona, vydávají svá rozhodnutí
v
dohodě s orgány příslušnými podle tohoto zákona. Tato zásada
platí též, jestliže orgány podle tohoto zákona při opatřeních
v
péči o zdraví lidu rozhodují zároveň o ochraně souvisících zájmů
podle
jiných předpisů. K rozhodnutí je příslušný vždy orgán, do
jehož
působnosti spadá ochrana převažujícího zájmu.
(4) Působnost ministerstva
zemědělství České republiky podle
zákona o veterinární péči,14) zejména ve věcech
tlumení nákaz
a
jiných hromadných onemocnění
zvířat a při
výrobě, dovozu
a
distribuci veterinárních biopreparátů, a působnost odborně
způsobilých veterinárních pracovníků při zabezpečování zdravotní
nezávadnosti potravin
a surovin živočišného původu včetně
prohlídky
jatečných zvířat a masa je nedotčena.
------------------------------------------------------------------
14)
Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární
péči, ve znění zákona č.
239/1991 Sb.
§ 80
(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru
ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a
Sboru nápravné výchovy
České republiky upravují příslušní ministři
obdobně podle zásad
tohoto
zákona.
(2) Je-li třeba k zabezpečení
péče o zdraví lidu opatření
obecné
povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány
ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a
Sboru nápravné výchovy
České republiky
v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní
správy.
(3) Součinnost orgánů ozbrojených sil,
bezpečnostních sborů
a
Sboru nápravné výchovy České republiky a orgánů státní zdravotní
správy při
provádění tohoto zákona
upraví ministerstva
zdravotnictví,
obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky.
(4) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích
upraví federální
ministerstvo dopravy v
dohodě s ministrem
zdravotnictví.
(5) Zdravotní péče osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a
vazby
je poskytována Zdravotnickou službou
Sboru nápravné výchovy
České
republiky, v případě potřeby na základě uzavřených dohod i v
jiných
zdravotnických zařízeních.
§ 81
Organizací se pro účely tohoto zákona
rozumí fyzická osoba
podnikající
podle zvláštních předpisů a právnická osoba.
§ 82
zrušen
§ 83
(1) Zrušují se
1.
zákon č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv;
2.
zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních;
3.
zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči,
ve znění
zákonného opatření č. 64/1955
Sb., zákona č. 17/1957
Sb. a zákona č. 78/1959 Sb.;
4.
zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve
znění zákona č. 18/1957 Sb.;
5.
zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech;
6.
vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích;
7.
vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech;
8.
vládní nařízení č.
77/1951 Sb., o středních zdravotnických
pracovnících;
9.
vládní nařízení č.
14/1952 Sb., o nižších zdravotnických
pracovnících;
10.vládní
nařízení č. 44/1952 Sb., o lékárnících;
11.vládní nařízení č.
51/1952 Sb., o poskytování preventivní a
léčebné péče vojenským a válečným poškozencům a obětem války a
fašistické persekuce;
12.nařízení
ministra zdravotnictví č. 37/1950 Sb., o zabezpečení
výroby a dovozu hodnotných léčiv;
13.nařízení
ministra zdravotnictví č. 5/1952 Sb., o dobrovolných
dárcích krve;
14.nařízení ministra
zdravotnictví č. 11/1953
Sb., o
zdravotních obvodech;
15.nařízení
ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb.,
o hygienické a
protiepidemické ochraně vody;
16.nařízení
ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb.,
o hygienické a
protiepidemické ochraně vzduchu;
17.nařízení
ministra zdravotnictví č. 25/1954 Sb.,
o hygienické a
protiepidemické ochraně půdy;
18.nařízení
ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví;
19.nařízení
ministra zdravotnictví č. 40/1955 Sb., o boji
proti
přenosným nemocem;
20.nařízení ministra zdravotnictví č. 42/1956
Sb., o hygienické
ochraně práce.
(2) Zákonné opatření č. 23/1955
Sb., o jedech a látkách
škodlivých
zdraví, se zrušuje dnem, který stanoví
vláda nařízením
podle
§ 82.
§ 84
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.
července 1966.
.