Přepracuje
Mgr. Kvasnicová, termín červen 2004
Zdroje bilirubinu:
Denně vzniká u dospělého
jedince 4,3 - 5,1 mmol (250 - 300 mg) bilirubinu. Na každý 1 mol
katabolizovaného hemu připadá 1 mol bilirubinu, 1 mol CO a 1 mol Fe.
Bilirubin je látka ve vodě
nerozpustná, rozpouští se však dobře v lipoidních substancích (kupř. ve
fosfolipidech). V buňkách působí toxicky, pravděpodobným mechanizmem je
rozpojení oxidativní fosforylace.
Eliminace z organizmu:
Fyziologické
rozmezí:(v mmol/l)
Novorozenci: |
nedonošení |
Donošení |
do 24 h |
17 - 137 |
34 – 102 |
do 48 h |
103 - 205 |
102 – 171 |
3 - 5 dní |
171 - 238 |
68 – 137 |
Kojenci,děti,dospělí |
mmol/l |
celkový bilirubin |
3,4 - 17,1 |
nekonjugovaný |
3,4 - 13,7 |
konjugovaný |
0 - 3,4 |
Patologické
změny
Onemocnění |
Zvýšení (mmol/l) |
Patofyziologické poznámky |
Virová
hepatitida |
až
340 (v 2.týdnu) |
U nekomplikovaného průběhu
po 1. - 2. týdnu ústup, poměr nekonjugovaný k celkovému ~ 0,5 U cholestatického průběhu
bilirubin vždy >170 mmol/l, trvá 5 - 6
týdnů. Asi 50 % virových hepatitid probíhá aniktericky. |
Cholestáza
|
~170 (max.až 510) 35
- 140 |
Poměr přímý/celkový: > 0,7 zároveň vysoké ALP, GMT. Hodnoty bilirubinémie
vyšší než 350-400 mmol/l
svědčí pro současné snížení glomerulární filtrace nebo zvýšený rozpad
erytrocytů nebo obojí. Po podávání
antikoncepčních steroidů; též u některých novorozenců kojených (v mateř-ském
mléce je pregnan-3b,20a-diol, což je inhibitor glukuronosyltransferázy). |
Jaterní
cirhóza |
25
i více |
Poměr přímý/celkový = 0,3
- 0,6. U inaktivních forem kolem 25 mmol/l, u aktivních je to měnlivé, někdy nepřímý
vyšší než přímý. |
Primární
biliární cirhóza:
|
~17 ~170 |
Zvýšení bilirubinu je mnohem
pozdější než zvýšení enzymů (ALP) nebo pozitivita mitochondriálních
protilátek. |
Nádory
jater, metastázy Jaterní
absces |
17
a více |
Hyperbilirubinémie je
obvykle pozdní, až po zvýšení enzymů indikujících cholestázu. |
Steatóza
jater |
<26 |
U 20 % případů zvýšení.
Vzácně přes 26 mmol/l.
|
Geneticky
podmíněné hyperbilirubinémie: - icterus juvenilis intermitens
(Gilbertův-Meulengrachtův syndrom) |
<100 (častěji pod 50) |
Zvýšení pouze nepřímého bilirubinu
pro defekt v transportu ze sinusoidů do hepatocytu nebo defekt
glukuronyltransferázy (30 % aktivity). |
syndrom
Criglerův- Najjarův typ
1 syndrom
Luceův-Driscollův typ
2 Dubinův-Johnsonův
syndrom syndrom
Rotorův |
přes
340 100
- 370 34
- 85 (až 340) pod
85 |
Defekt
glykosiduronáttransferázy (0 % aktivity), zvýšení nepřímého
bilirubinu, klinická forma u novorozenců, kernikterus nereaguje na
fenobarbital. Defekt jako předcházející
(5 % aktivity) mírnější průběh,reaguje na fenobarbital, nástup někdy až
v pubertě. Zvýšení konjugovaného i
nekonjugovaného bilirubinu, nástup mezi 10. - 25. rokem. Žlučové kyseliny v
séru nejsou zvýšeny (selektivní porucha exkrece konjugovaného bilirubinu).
BSP retence je pod 45 minut normální, ale stoupne po 90 minutách. Chronické familiární
nehemolytické hyperbilirubinémie, zvýšení konjugovaného i nekonjugovaného
bilirubinu. |
Idiopatická intrahepatální
rekurentní cholestáza |
150 - 750 |
Zvýšení převážně
nekonjugovaného bilirubinu i žlučových kyselin a alkalické fosfatázy
v krvi, event. i cholesterolu (intrahepatální lymfostáza). |