Abstrakt
ALP (alkalická fosfatáza) je membránově vázaný enzym, který katalyzuje hydrolytické štěpení monoesterů kyseliny fosforečné při alkalickém pH. Existuje několik izoenzymů a izoforem, za fyziologických podmínek se v séru nachází převážně jaterní a kostní izoforma. Aktivita ALP v séru vzrůstá hlavně u hepatobiliárních onemocnění (zvláště při cholestáze a metastázách do jater) a při onemocněních kostí.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
ALP
ALP kostní
ALP kostní v plazmě
Fyziologická variabilita
Celková aktivita ALP v séru individuálně kolísá dle
aktivity osteoblastů (kostní izoenzym). Děti mají vyšší hodnoty než dospělí,
zvýšení v pubertě odpovídá růstu kostí. V dospělosti mají muži slabě
vyšší hodnoty než ženy. Během menopauzy aktivita ALP u žen roste, hodnoty mohou
být vyšší než u mužů. U osob nad 65 let souvisí vyšší aktivita ALP s častějším
výskytem osteoporózy a zejména Pagetovy choroby. Obecně je aktivita enzymů
o 10 ‑ 15 %
nižší vleže (dlouhodobě ležící pacient).
Celková aktivita ALP roste během těhotenství (o 12 ‑
50 %), zvýšení odpovídá placentárnímu izoenzymu, ve 3. trimestru
tvoří asi třetinu celkové aktivity. Větší zvýšení je ukazatelem poškození
placenty.
Aktivita ALP roste 2 ‑ 4 hodiny po
tučném jídle, zvláště u lidí s krevní skupinou 0 nebo B Lewis pozitivní.
Byly pozorovány sezónní variace vlivem UV záření,
v zimních měsících jsou hodnoty ALP slabě vyšší než v létě. Aktivita
ALP vykazuje cirkadiánní variace s vysokými hodnotami mezi 6. ‑ 15.
hodinou. Byla také popsána rasová závislost, dospívající jedinci černé
populace mají aktivitu ALP vyšší.
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Zvýšené hodnoty aktivity ALP v séru
1) onemocnění jater a žlučových cest (zvýšení jaterní
izoformy, případně střevního izoenzymu)
·
extra
a intrahepatální cholestáza (a1 frakce = rychlá
jaterní nebo biliární frakce, není u zdravých jedinců, její přítomnost je dána
navozením syntézy cholestázou) - zvýšení až 5krát; při obstrukcích se ALP
zvyšuje až za 24 hodin po kolice, při obstrukci nádorem bývá větší zvýšení než
u obstrukce kamenem; současné zvýšení aminotransferáz je jen malé
·
cholangitida
·
cirhóza
- zvýšena je biliární izoforma i střevní izoenzym (za normálních podmínek se
odbourává v játrech)
·
metastázy
do jater, hepatom - ke zvýšení ALP dochází většinou mnohem dříve než k
hyperbilirubinemii (často zvýšené i AST a GMT); v některých případech je
produkován placenta‑like izoenzym
·
akutní
alkoholová toxická hepatitida (3 ‑ 5krát)
·
virová
hepatitida - při běžném průběhu je zvýšení jen malé, vyšší hodnoty nacházíme u
cholestatické formy
·
idiopatická
hyperfosfatázemie - u dětí bez známek jakéhokoli onemocnění, zvýšení až 20krát
(hlavně rychlá jaterní frakce a kostní izoenzym); přechodný stav
2) onemocnění kostí
·
rachitida ‑ vzestup
aktivity kostní izoformy už 6 týdnů před klinickými
příznaky, při účinné terapii vitaminem D rychlá normalizace
·
osteomalacie
- zvýšení aktivity je časnou známkou onemocnění (u osteoporózy nalézáme
většinou normální hodnoty)
·
primární
nádory kostí (osteosarkom)
·
sekundární
nádory kostí (hlavně osteoplastické, např. metastázy karcinomu prostaty)
·
ostitis
deformans (Pagetova choroba) - zvýšení narůstá s progresí onemocnění
·
primární
a sekundární hyperparatyreóza
·
primární
osteoporóza, hojení zlomenin, osteolytické metastázy, mnohočetný myelom - pouze
lehké zvýšení aktivity nebo normální hodnoty
3) ostatní
·
hypervitaminóza
D
·
zhoubné
novotvary (GIT, plic) - produkují atypickou ALP, která se svými vlastnostmi
podobá placentárnímu izoenzymu
Snížené hodnoty aktivity ALP v séru
·
nedostatek
vitaminu B12 (snížená aktivita kostního izoenzymu)
·
aktivní
hypofosfatázemie (autosomálně recesívně dědičné onemocnění se zvýšeným
vylučováním fosfoetanolaminu močí)
·
hypotyreóza
·
skorbut
·
nemoci
z ozáření
·
těžké
anemie
·
léčba
imunosupresivy
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Referenční intervaly
věk |
aktivita v séru (µkat/l) |
do 6 týdnů |
1,20
- 6,30 |
do 1 roku |
1,40
- 8,00 |
do 10 let |
1,12
- 6,20 |
do 15 let |
1,35
- 7,50 |
nad 15 let |
0,66
- 2,20 |
Omezení stanovení
Analyzovat v den odběru, případně skladovat
v lednici. Při skladování pomalu roste aktivita ALP (během 4 hodin
při
EDTA a oxaláty výrazně snižují hodnoty.
Znaky analytické metody
Stanovení aktivity se provádí v tzv.
transfosforylačních pufrech. Jako substrát slouží 4‑nitrofenylfosfát,
který je účinkem ALP hydrolyticky rozštěpen. Fosfátová skupina je přenesena na
pufr (pH 10,1 - 10,2). Měří se přírůstek absorbance při 401 až 420
nm, která je dána uvolněným žlutým 4‑nitrofenolátem. Reakci lze startovat
jak substrátem, tak sérem.
Podle typu použitého pufru se mění výsledná aktivita ALP
a tím i referenční interval.
Doporučené rutinní metody
stanovení: DGKCh 94 new (MEG pufr)/IFCC (AMP pufr) metoda pro
Certifikovaný referenční
materiál je zatím nedostupný. Metoda s DEA pufrem je nedoporučená.
Použití pro klinické účely
Za fyziologických podmínek je celková aktivita ALP
v séru tvořena převážně jaterní a kostní izoformou. Charakteristický je
růst aktivity při hepatobiliárním onemocnění, zvláště při cholestáze a
nádorových metastázách do jater. Může být dobrým ukazatelem progrese nádorového
onemocnění. Kromě poškození jater indikuje poruchy růstu a přítomnost některých
kostních nádorů (stoupá kostní izoenzym). Je markerem novotvorby kosti,
aktivita se zvyšuje při zvýšeném kostním obratu. Řadí se mezi tumormarkery.
Literatura
Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén,
Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999.
ISBN 80‑7184‑971‑5
Jacobs, D. S. (editor): Laboratory Test Handbook, 3rd
ed. with Key Word Index. Lexi‑Comp Inc., Hudson, 1994. ISBN 0‑916589‑12‑9
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení
biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3
Schneiderka, P. a kol.: Kapitoly z klinické biochemie. Karolinum,
Praha, 2000. ISBN 80‑246‑0140‑0
Chromý, V., Fischer, J.: Analytické metody
v klinické chemii. Masarykova univerzita, Brno, 2000. ISBN 80‑210‑2363‑5
Friedecký, B.; Kratochvíla, J.: Udělování certifikátu o
úspěšnosti klinické laboratoře v systému externího hodnocení kvality.
Klin. Biochem. Metab., 9 (BCB 30), 2001, č. 2, s. 73 ‑ 77. ISSN
1210‑7921
Autorské poznámky
Vladimíra
Kvasnicová
recenzoval
Jaroslav Racek