Abstrakt
Lipáza
v séru se využívá pro diagnostiku a monitorování akutní pankreatitidy a
pro diferenciální diagnostiku dalších onemocnění s možným zvýšením
aktivity alfa-amylázy.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další
informace
Lipáza
Lipáza
v plazmě
Laboratorní
metody v gastroenterologii
Makroamylázový
komplex
Omezení stanovení
Stanovení
aktivity lipázy zahrnuje různé postupy - enzymové štěpení přirozeného
substrátu, chromogenních a fluorogenních substrátů a metody imunologické
(ELISA, latex-aglutinační). Nejčastěji se používá nefelometrických a
turbidimetrických postupů postupů založených na štěpení přirozeného substrátu
triacylglycerolu, většina souprav pro enzymové stanovení lipázy obsahuje i
ko-lipázu. Turbidimetrické stanovení aktivity lipázy je založeno na vyčeření
olejové emulze působením lipolytické aktivity. Tento proces však může být
ovlivněn i dalšími složkami séra např. tzv. vyčeřovacím faktorem -
pseudolipázou. Nejčastěji se jedná o cirkulující imunokomplexy typu IgM. Pro
diferenciální stanovení sérové pankreatické lipázy vedle pseudolipázy s
použitím standardního turbidimetrického postupu je vypracován postup založený
na inaktivaci pseudoplipázy beta-merkaptoetanolem, který vede k disociaci IgM
komplexů. Novější chromogenní testy jsou založeny na enzymové kaskádě lipázy
štěpící 1,2-diacylglycerol, glycerolkináze, glycerol-3-fosfátoxidáze a
peroxidáze s chromogenním produktem. Zcela nový typ techniky stanovení
pankreatické lipázy je založen na změně vodivosti roztoku uvolněním mastných
kyselin ze substrátu - trioleinu; detekována je akustickým snímačem a měřenou
veličinou je frekvenční odpověď.
Použití pro klinické účely
Stanovení
lipázy je diagnosticky využíváno podstatně méně než stanovení alfa-amylázy.
Důvodem jsou především technické problémy, které stanovení lipázy donedávna
přinášelo. Z těchto důvodů vznikla celá řada velmi odlišných metodik k
stanovení lipázy, jejichž výsledky lze velmi obtížně vzájemně porovnávat a
standardizovat např. referenční meze. Diagnostický přínos stanovení sérové
hladiny pankreatické lipázy je však podstatně vyšší než stanovení alfa-amylázy.
Hladina lipázy v séru zůstává po atace akutní pankreatitidy zvýšena podstatně
déle než hladina amylázy (popsána je zvýšená aktivita lipázy po 14 dnech).
Vzhledem k tomu, že lipáza v séru má svůj původ především v buňkách pankreatu,
poskytuje její stanovení podstatně vyšší specificitu, srovatelnou se
specificitou pankreatického isoenzymu alfa-amylázy. V moči je lipáza běžnými
posupy nedetekovatelná a nestanovuje se, makroforma existuje u lipázy také,
diagnosticky se však opět toto stanovení nepoužívá. Vzhledem k vysoké specificitě
je pro praxi, především v oblasti akutní medicíny, navržen imunologický průkaz
lipázy jednoduchým latexovým testem.
Literatura
Steinhauer JR. - J Clin Lab Anal 2002, Medline
- link
Panteghini M. - Ann Clin Biochem 2001, Medline
- link
Treacy J. - ANZ J Surg 2001, Medline
- link
Pezzilli R. - Dig Liver Dis 2000, Medline
- link
Keim V. - Pancreas 1998, Medline
- link
Lessinger JM. - Clin Chem 1996, Medline
- link
Chase CW. - Am Surg 1996, Medline
- link
Malfertheiner P. - Ann Ital Chir 1995, Medline
- link
Autorské poznámky
recenzoval
Jaroslav Racek