Molekulární cytogenetika je věda zabývající se studiem geneticky podmíněných změn buněk a buněčných struktur. S rozvojem metod molekulární biologie přichází do laboratorních diagnostických oborů aplikace nových technik rekombinantní DNA analýzy. V molekulární cytogenetice je to hybridizace in situ nejdříve radioaktivně a posléze fluorochromy značených sond DNA, zejména flurescenční in situ hybridizace (FISH), která umožňuje i studium nedělících se buněk v interfázi.

 

V klinické cytogenetice se metody FISH používají při analýze vrozených změn chromosomů. Analýza nádorových buněk a získaných změn chromosomů je v  onkocytogenetice (viz též Onkogenetika) základním postupem přinášejícím stále nové informace o biologickém významu chromosomových změn v maligním procesu. Výzkum odchylek zjištěných na úrovni rezoluce světelného mikroskopu, se tak dostává na úroveň molekulární a umožňuje další studium genových funkcí molekulárně biologickými metodami. Pomocí FISH nacházíme nové syndromy, především deleční (např. diGeorge sy a další). Porucha nebo změna funkce genu bývá často spojena s patogenezou maligní buněčné transformace.

                                                                                                                                     

Aplikace metod rekombinantní DNA analýzy, hybridizace in situ a studium buněk v interfázi přináší nové informace o biologickém významu vrozených i získaných chromosomových změn. V současnosti je možné studovat poruchy funkce genu, zjišťovat nové genové produkty a určit jejich roli v patogenezi vrozených onemocnění, případně maligní buněčné transformace. Kombinací klasických a molekulárních cytogenetických metod (viz též Metody molekulárně genetické) se zvyšuje citlivost cytogenetických metod o několik řádů.

 

U hematologických onemocnění stejně tak jako u solidních nádorů je nález klonu s patologickým karyotypem důkazem probíhajícího maligního procesu. Pokud je v buňkách zjištěna specifická početní či strukturní přestavba, pak cytogenetický nález potvrzuje nebo upřesňuje diagnózu. Při opakovaných vyšetřeních v průběhu léčby leukémií pomáhá výsledek cytogenetického vyšetření posoudit úspěšnost léčby, potvrdit remisi choroby nebo naopak při objevení se původních nebo nových patologických klonů určit blížící se relaps. Stejně významné je monitorování nemocných, kteří se podrobili transplantaci kostní dřeně, u kterých je možné kvantitativně sledovat metodami molekulární cytogenetiky úspěch léčby.

 

Z hlediska patogeneze maligních nádorů vymezují a mapují cytogenetické studie nádorových buněk další důležité oblasti lidského genomu hrající důležitou roli při vzniku zhoubných nádorů.

 

Metody molekulární cytogenetiky

·       Hybridizace in situ

·       Hybridizace in situ fluorescenční (FISH)

·       Hybridizace komparativní genomová (CGH)

·       Hybridizace komparativní genomová: matrix CGH

·       Mnohobarevné pruhování s vysokou rozlišovací schopností (mBAND)

·       Mnohobarevné karyotypování lidských chromosomů (mFISH)

·       Hybridizace in situ s vysokým rozlišením (fiber FISH)

·       Hybridizace: mikro-FISH

·       Hybridizace: PRINS

 

Další informace

·       Klinická genetika: základní pojmy

·       Klinická genetika

·       Metody molekulárně genetické

·       Cytogenetika: klasické metody

·       Nádorové markery

 

Rejstřík

 

Kyra Michalová

.