Abstrakt
Gastrin
je hormon polypeptidového charakteru (molekula je tvořena 17 aminokyselinami,
Mr = 2100), který se vyskytuje ve třech formách. Základní molekula G-17 (little
gastrin), G-34 (big gastrin) a G-13 (mini gastrin) zkrácený řetězec na 13
aminokyselin. Pentapeptid s C-terminální sekvencí gastrinu
(beta-Ala-Trp-Met-Asp-Phe-NH2) - pentagastrin se používá ke stimulaci při
vyšetření žaludeční acidity. Stanovení gastrinu je rozhodující pro diagnostiku
Zollingerova-Ellisonova syndromu.
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Laboratorní metody v gastroenterologii
Referenční
intervaly
Normální koncentrace gastrinu v plazmě
jsou pod 40 – 120 ng/l, tj. pod 20 – 100 pmol/l. Po jídle 95-140 ng/l, tj. 45 -
67 pmol/l, obvykle pod 250 ng/l tj. pod 120 pmol/l.
Omezení
stanovení
Hladinu
gastrinu v séru stanovujeme většinou RIA metodou, existují i ELISA varianty
imunochemického průkazu. Vzhledem k existenci tří forem gastrinu závisí
výsledek stanovení na typu protilátky použité v testu. Metody stanovení
gastrinu jsou standardizovány na syntetický gastrin G-17, stanovení forem G-34 a
G-13 závisí na zkřížené reaktivitě s příslušnou protilátkou. Normální poměr
forem G-13:G-17:G-34 je 8:2:1, na lačno je vyšší zastoupení formy G-34, po
jídle forem G-17 a G-13.
Použití pro
klinické účely
Stanovení
gastrinu je součástí gastrinového stimulačního testu, kdy stanovujeme 90ti
minutový profil (v 9 vzorcích séra) po stimulaci insulinem, sekretinem nebo
Ca-glukonátem. Stanovení hladiny gastrinu-17, pepsinogenu-I a protilátek k
Helicobacter pylori třídy IgG nabízí tzv. GastroPanel, který je ne-invazivním,
laboratorním parametrem k posouzení infekce Helicobacter pylori, atrofické
gastritidy a rizika karcinomu žaludku. Diskutována je dále otázka stanovení
gastrinu na lačno a po stimulaci a diagnostický význam v patologii
gastroduodenálních onemocnění, včetně karcinomu žaludku.
U gastrinomu dosahují koncentrace
gastrinu 500 – 600 ng/l i více, což odpovídá více než 238 –286 pmol/l.
Gastrinomy se často nacházejí v pankreatu nebo v duodenu. Pouze velmi
málo případů mělo primárně gastrinom v žaludku. Gastrinomy jsou v 62 %
případů maligní a 44 % pacientů má metastázy. Gastrin nad 1000 ng/l, tj. nad
475 pmol/l, spolu s hypersekrecí kyseliny solné je diagnostickou známkou
Zollinger – Ellisonova syndromu. Zollinger-Ellisonův syndrom patří mezi neuroendokrinní
tumory, které mají vysokou sekreci žaludeční kyseliny solné a závažnou vředovou
chorobu v horní části gastrointestinálního traktu. Asi čtvrtina pacientů se
Zollinger-Ellisonovým syndromem může mít toto onemocnění v rámci MEN
syndromu (Vernerův syndrom, společně s hyperparathyreoismem, inzulinomem,
tumory hypofýzy anebo Cushingovým syndromem). Není žádný pevný vztah mezi
infekcí Helicobacter pylori a sekrecí žaludeční kyseliny nebo koncentrací
gastrinu v plazmě. Hyperplazie antrálních G-buněk může zvýšit koncentraci
gastrinu nad 500 ng/l, zvyšuje i sekreci kyseliny solné a může rovněž vést k
duodenálnímu vředu.
Literatura
Langer
P. - Br J Surg 2001, Medline
- link
Bermejo F. - Gastroenterol Hepatol 2001, Medline
- link
Berger AC. - J Clin Oncol 2001, Medline
- link
Goebel SU. - Cancer 1999, Medline
- link
Oberg K. - J Intern Med 1998, Medline
- link
Autorské
poznámky
.