Abstrakt
Hormon
hypothalamu zajišťující retenci vody v ledvinách, vazokonstrikci a ovlivňující
syntézu prostaglandinů a prostacyklinů.
Terminologie
Antidiuretický
hormon
Synonyma
Arginin
vazopresin, ADH
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další
informace
SIADH
Diabetes insipidus centralis
Diabetes insipidus hi-set
Diabetes insipidus renalis
CSWS
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura
a povaha analytu
Role v metabolismu
Hlavní
funkce ADH jsou následující:
Zdroj (syntéza, příjem)
Antidiuretický
hormon je syntetizován v hypothalamu (nucleus supraopticus a paraventricularis).
Stimulace tvorby a sekrece je podmíněna ovlivněním volumo-, baro- a
osmoreceptorů, změnami osmolality plazmy, změnami efektivního objemu krve
(včetně ortostatických), stimulačně se uplatňuje řada léků.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Sekreční
granula s ADH jsou skladována v zadním laloku hypofýzy, existuje také sekrece
do likvoru a portálních kapilár hypofýzy.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Degradace
probíhá v játrech a ledvinách.
Biologický poločas
Poločas
eliminace se udává kolem 18 minut poměrně v úzkém rozmezí (15 - 20 minut).
Kontrolní (řídící) mechanismy
Rozlišují
se receptory V1 (zejména vaskulární, ale sběrný kanálek obsahuje asi 20% V1
receptorů) a V2 (renální). V2 receptory stimulují adenylylcyklázu, V1 receptory
stimulují fosfatidylinozitolový systém s výsledným efektem zvýšení tvorby PGE2
a prostacyklinu. Existují specifičtí antagonisté proti receptorům V1 a V2.
Antagonista V1 receptoru (i.v. nebo p.o. aktivní OPC-21268) inhibuje
vazokonstrikci zprostředkovanou ADH. Antagonista V2 receptoru (orálně aktivní
OPC-31260) inhibuje funkci ADH, takže se uvažuje o jeho použití při léčbě SIADH
(Hirai, 1992).
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky