Abstrakt
Alfa-1-mikroglobulin
se řadí do velké skupiny lipofilních transportních bílkovin, tzv. lipokalenů
(patří k nim např. RBP a beta-laktoglobulin).
Terminologie
Alfa-1-mikroglobulin,
alfa1mikro, alfa1-m
Synonyma
protein HC
(Human Complex – forming, Heterogenous in Charge), alfa1
mikroglykoprotein.
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Tubulární proteinurie
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura
a povaha analytu
Glykoprotein (20% sacharidů v molekule). Patří k tzv.
volně filtrovatelným plasmatickým proteinům. V plazmě je jednak ve volné
formě, jednak ekvimolárně vázaný na monomerní IgA imunoglobulin. Globální
molekulu o Stokesově poloměru 2,85 nm
tvoří 183 aminokyselinových residuí a 3 oligosacharidy; v molekule
je pevně vázán žlutohnědý chromofor, jehož struktura není dosud prostudována.
Mr: 26 700
– 31 000, tj. 26,7 - 31,0 kDa
Izoelektrický bod: 4,3 - 4,8.
Extinkční koeficient: 17,7 - 18,3 (280 nm, 1 %,
Role v metabolismu
Biologická
funkce není známa, některé poznatky poukazují na možný význam alfa1-mikroglobulinu v
imunoregulaci (inhibice stimulace lymfocytů vlivem antigenů, inhibice migrace a
chemotaxe leukocytů, mitogenní účinek na lymfocyty).
Zdroj (syntéza, příjem)
Místem syntézy je hepatocyt.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Vylučování z plazmy filtrací v ledvinách,
koncentrace v plazmě se významně neliší od koncentrace
v glomerulárním ultrafiltrátu; intenzivně reabsorbován a metabolizován
v proximálních tubulech. Při poklesu glomerulární filtrace dochází
k vzestupu plazmatické hladiny alfa1-m; při poškození tubulů se zvyšuje jeho
exkrece do moči. Dnes nejčastěji používaný parametr pro diagnostiku tubulárních proteinurií.
Biologický poločas
Není znám.
Literatura
·
EKSTRÖM
B. a spol.: Biochem. Biophys. Res. Commun. 1975, 65, 1427-33.
·
ENGLIŠ
M.: PROTEINURIE, Stapro, 1993.
Autorské poznámky
Miroslav Engliš