Abstrakt
Lutropin je hormon předního laloku hypofýzy.
Luteinizační hormon (LH) je glykoprotein o relativní molekulové hmotnosti asi
28 kDa. Je vylučován specializovanými buňkami předního laloku hypofýzy a skládá
se ze dvou nekovalentně vázaných podjednotek alfa a beta. Podjednotka alfa se
vyskytuje i u ostatních glykoproteinových hormonů, tj. folikulostimulačního
hormonu (FSH), thyreotropinu (TSH) a choriového gonadotropinu (hCG), který je
produkován především placentou. Beta podjednotka je pro daný hormon specifická,
určuje jeho biologickou i imunologickou specifitu a umožňuje rozlišení LH od
ostatních glykoproteinových hormonů. Účinek LH se liší u mužů a u žen.
Spolu s dalším gonadotropinem (FSH) hraje zásadní roli
ve vývoji a v řízení normálních funkcí ženského i mužského reprodukčního
systému.
Synonyma
Lutropin, Luteinizing Hormone
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
Společně s folikuly stimulujícím hormonem (FSH),
choriovým gonadotropinem (hCG) a thyreotropinem (TSH) patří mezi glykoproteiny,
skládající se ze dvou podjednotek - alfa a beta, vzájemně kovalentně vázaných.
Zatímco alfa-podjednotka všech čtyř hormonů je shodná, beta-podjednotka je pro
každý z nich specifická a ve svém důsledku je zodpovědná za jejich biologický
účinek.
Role v metabolismu
Funkce LH je v lidském organismu rozdílná podle věku a
pohlaví. Vzhledem k nízké citlivosti hypofýzy vůči LH-RH (hormon stimulující
tvorbu a následné vyplavování gonadotropinů z hypofyzárních buněk) je množství
FSH i LH v periferní krvi velmi nízké. V období puberty se tato citlivost
hypofýzy zvyšuje a tím roste sekrece gonadotropinů. V jejím důsledku jsou
gonády stimulovány k sekreci steroidů a dochází tak k rozvoji sekundárních
pohlavních znaků. U mužů LH stimuluje syntézu testosteronu v Leydigových
buňkách intersticiální tkáně varlat. U žen se působení vlivu LH projevuje v
závislosti na fázi menstruačního cyklu. Ve folikulární fázi LH působí na theca-buňky
ováriálních folikulů, kde dochází jeho vlivem ke stimulaci produkce androgenů,
jež jsou následně, za přispění FSH, přeměňovány na estradiol. V pozdní
folikulární fázi prudce stoupá sekrece estrogenů, dochází ke změně negativního
zpětněvazebného mechanismu na pozitivní a v jeho důsledku k vzestupu hladin LH
a FSH (ovulační pík). Přeměnou prasklého folikulu dojde k vytvoření corpus
luteum, kde se vliv LH projevuje ve stimulaci produkce progesteronu. Po
luteinizaci granulosových buněk nastává sekundární vzestup hladin estrogenů
společně s vrcholem progesteronu uprostřed luteální fáze. Koncem cyklu vymizí
činnost žlutého tělíska, klesne tak koncentrace steroidů a tím se sníží rovněž
jejich inhibiční působení na sekreci LH-RH. Dochází k vzestupu sekrece gonadotropinů
a nastává další menstruační cyklus. V menopauze, kdy jsou již postupně
vyčerpány folikuly, nedochází k dřívější produkci steroidů a postupně tak
vymizí negativní zpětná vazba, brzdící prdukci gonadotropinů. Jejich
koncentrace (především FSH) jsou proto v klimakteriu výrazně vyšší než ve
fertilním období.
Zdroj (syntéza, příjem)
LH, shodně s FSH, je tvořen v bazofilních buňkách
předního laloku hypofýzy. Tato tvorba je ovlivňována složitým mechanismem
pozitivních a negativních zpětných vazeb, kde hraje významnou úlohu jednak tzv.
gonadotropiny uvolňující hormon (označován jako LH-RH, LH-releasig hormon) a
jednak steroidní hormony, produkované pohlavními žlázami.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Koncentrace LH v krvi během dne mírně kolísá vlivem
pulsního charakteru sekrece gonadotropinů. U fertilních žen je hladina LH
závislá na období menstruačního cyklu. Údaje o hodnotách koncentrace LH v séru
se různí v závislosti na metodickém postupu použitém pro jeho satanovení.
Přibližně jsou uváděny hodnoty:
prepubertální děti do 1 IU/l
muži 1 -
10 IU/l
ženy ve fertilním věku
- folikulární fáze cyklu 2 -
13 IU/l
- ovulační pík 15 - 80 IU/l
- luteální fáze cyklu 1 -
19 IU/l
ženy v menopauze 10 -
60 IU/l
Sekrece LH a FSH je stimulována hypotalamickým
dekapeptidem (hormon uvolňující gonadotropin-GnRH), proto stanovení GnRH poskytuje
informaci o gonadální a hypofyzární funkci. Stanovení FSH v plazmě a bazálních
hladin LH nebo po stimulaci exogenním GnRH jsou indikována pro vyšetření
abnormalit v pubertě u obou pohlaví. Kromě toho tyto testy umožňují vyšetření
abnormalit hypotalamo-hypofyzárně-gonadální osy.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Gonadotropiny se z organismu vylučují močí, přičemž si
zachovávají větší část své biologické i imunologické aktivity. U zdravých osob
odpovídá jejich koncentrace v moči zhruba hladinám nacházeným v periferní krvi.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Řídící mechanismus sekrece obou gonadotropinů (LH i FSH)
z hypofýzy je závislý na působení tzv. uvolňovacího hormonu LH-RH. LH-RH je
dekapeptid tvořený v hypothalamu odkud je pulsativně vyplavován portálním
venózním systémem do hypofýzy. Jeho sekrece je regulována jednak centrálně
neurotransmitery centrálního nervového systému a jednak periferně působením
pohlavních steroidních hormonů. Při styku s gonadotropními buňkami v adenohypofýze
dochází k jeho vazbě na specifické receptory na povrchu membrán těchto buněk.
Následně je aktivován adenylylcyklásový systém indukující syntézu gonadotropinů
a poté jejich sekreci, která má taktéž pulsní charakter. Vlivy koncentrace
steroidů (jmenovitě estrogenů a gestagenů) v periferní krvi se projevují
poměrně složitým mechanismem pozitivní nebo negativní zpětné vazby. Typ zpětné
vazby závisí na koncentraci steroidního hormonu a jeho interakci s jinými
steroidy.
Autorské poznámky
Poslední
revize: 26.11.1998