Abstrakt
Mikroskopické vyšetření močového sedimentu - systém Fast
Read nebo za použití standardního krycího sklíčka
Seznam souvisejících dokumentů a textů
Kódy a názvy v různých
klasifikačních systémech
Návod na morfologické vyšetření moče VZP sazebník výkonů
50045, 801
Princip
Mikroskopické vyšetření 10x koncentrovaného močového
sedimentu (případně nativní moče) při 400 - 450 násobném zvětšení v 10 zorných
polích o síle vrstvy 100 um - systém Fast Read 10 nebo ve 20 zorných polích při
použití 20 µl sedimentu a standardního krycího sklíčka 20x20 mm - síla vrstvy
50 um - podrobnosti viz Pracovní postup. Oba výsledky odpovídají přibližně
vyšetření 1 µl nativní moče. Doporučené je obarvení sedimentu. Provede se
odečet počtu erytrocytů, leukocytů, válců v 1 µl, u bakterií a dalších složek
sedimentu jejich zařazením do několika stanovených rozmezí zpravidla formou slovního popisu. Dosud
rozšířený způsob, který považujeme zejména v případě erytrocytů, leukocytů a
válců za překonaný, je uvádění počtu komponent sedimentu na zorné pole, z.p.
resp. arbitrární jednotky - viz také U_morfologie doplněk. Nové a u
nás zatím nepoužívané postupy jsou uvedeny ve stejném odkazu.
Definice a terminologie
Jde o rutinní metodu.
Místo provádění postupu
Močová laboratoř OKB. Výsledek mikroskopického hodnocení
je ukládán do vstupu reflexního fotometru (v našem případě MIDITRON), který
tiskne integrovaný močový nález. Možný je i jiný vstup do laboratorního
informačního systému (LIS).
Bezpečnostní aspekty
Obecné předpisy bezpečnost při práci s biologickým
materiálem.
Teorie, použití, preanalytické
požadavky
Jde o semikvantitativní stanovení erytrocytů, leukocytů
a válců v 1 µl moče a kvalitativní
(slovní hodnocení) vyšetření u typu válců, bakterií, krystalů, drtě, hlenu
apod. Je důležité především pro diagnostiku nefropatií a onemocnění vývodných
močových cest.
Analytická proveditelnost
Používá se sediment získaný odstředěním moče při
400-600g (1500 - 2000 rpm v běžné centrifuze o r = 15 cm). Supernatant se
odstraní tak, aby byl výsledný sediment proti nativní moči pokud možno přesně
zahuštěn 10x. Optimální výchozí objem je 10 ml moče. V případě vysoké
koncentrace (záplavy) některého z hodnocených elementů při mikroskopickém
hodnocení se provede nové vyšetření po dodatečném zpětném naředění sedimentu
10x fyziologickým roztokem nebo se vyšetří původní (nekoncentrovaná) moč.
Časová dostupnost
Vyšetření se provádí ihned po doručení vzorku první
ranní moče, chemickém vyšetření
proužkem a centrifugaci tak, aby se minimalizovala časová prodleva od získání
moče do vyšetření sedimentu. Při delším stání moče, zvláště za nízké specifické
hmotnosti (osmolality) a alkalického pH, dochází rychle k lýze elementů a
vypadávání krystalů. Čas pečlivého vyšetření 20 zorných polí při použití
mikroskopických sklíček nebo 10 zorných polí na umělohmotné destičce Fast Read
10 závisí na zkušenosti laboratorního pracovníka. Běžně se udává v rozmezí 3 -
15 minut. Dolní časovou hranici je třeba brát jako minimální, horní hranice
bude platit pro komplikovaný nález.
Ekonomické náklady
Plastové pomůcky dodávané řadou firem - např. Dispolab,
Kova - Hycor (Simed), Sarstedt a dalšími - nepochybně urychlují přípravu vzorku
a přesnost jeho zpracování. Jejich cenové relace vzhledem k současnému hrazení
vyšetření pojišťovnami jsou často hlavní překážkou většího rozšíření. Jako
nejvhodnější se nám jeví systém Kova - Hycor (distribuce firmou Simed) se
speciální kónickou Pasteurovou pipetou, jehož uspořádání včetně dodání
odečítacích destiček Fast Read 10 je i ekonomicky přijatelné.
Kvalifikace
Obvykle SZŠ v oboru laborant, požadavek důkladného
zaškolení je zde významný. Zaškolení s použitím různých výukových pomůcek (dnes
i grafické počítačové programy (Phillips, 1996) a práce pod dohledem jsou
nezbytné po dobu asi týdne s následnými konzultacemi v případě potřeby.
Důležitá je kontinuální kontrola pečlivosti práce.
Znaky analytické metody
Odběr materiálu
Specifikace vzorku
K vyšetření se používá vzorek první ranní moče. Kromě
organizačních důvodů jsou i důvody objektivní, proč je tento vzorek
nejvýhodnější:
a)
během
noci při nepřijímání tekutin se moč dostatečně koncentruje v močovém měchýři a
patologické hodnoty jsou tedy nejvýraznější
b)
během
dne se příjmem potravy moč alkalizuje, ranní moč bývá nejkyselejší. Její
vlastnosti mohou být také významně ovlivněny terapií, zvláště diuretiky. V
první ranní moči je tedy menší pravděpodobnost lýzy elementů a falešné
negativity v případě dysmorfních erytrocytů. Močové proteiny a uráty jsou méně
rozpustné a proto je hodnocení zejména válců a krystalů kyseliny močové
zatíženo menší chybou.
Příprava pacienta
Příjem tekutin nemá být během noci nadměrný a pacient má
být poučen o nutnosti omytí genitálií vodou (ne dezinfekce, zejména pro možnou
falešnou negativitu bakteriurie). Použije se vzorek ze středního proudu moči.
Obě pravidla platí zvláště u žen, kdy je nutné vyšetření pochopitelně provést
mimo období menstruace.
Pomůcky k provedení odběru
Zásadně se vyhýbáme zbytečné katetrizaci močového
měchýře, pokud již není močový katetr z jiných závažných důvodů zaveden. Při
retenci, značném vaginálním fluoru či jiných důvodech technicky nezamezitelné
zevní kontaminace je stále málo využívána suprapubické punkce, která je z
hlediska zanesení exogenní uroinfekce prakticky bezriziková. Umožňuje také
přesné mikrobiální kultivační
vyšetření. Někdy se používá metoda tří odběrů z jednoho močového proudu (metoda
3 sklenic - erytrocyty, leukocyty), ve speciálních případech odběr po masáži
prostaty (leukocyty). První ranní vzorek o objemu minimálně 20 ml se odebere do
dezinfikované, následně dobře vypláchnuté a vysušené nádobky. K odběru,
transportu, ale také k dalšímu zpracování je možné přímo použít uvedené
plastové pomůcky.
Adjustace, transport a skladování
Zejména pro morfologické vyšetření moči je zvláště
důležité zkrátit co nejvíce interval od mikce do vyšetření. Konzervační činidla
nepřipadají v úvahu. Použití konzervačních činidel pro cytologické vyšetření je
vyhrazeno pro speciální situace (např. fixace a obarvení preparátu dle
Papanicolaua pro zhodnocení dysmorfních erytrocytů). Provádí se reagenciemi na
bázi 50 - 95% etanolu s přídavkem metanolu, kyselin nebo je základem
polyetylenglykol (Schumann, 1995) a U_morfologie doplněk
U chodících ambulantních pacientů je zejména urology a
nefrology vznášen požadavek, aby se pacient vymočil přímo v ordinaci nebo v
laboratoři a vyšetření provedlo okamžitě.
Manipulace s materiálem
Příprava analytického vzorku
U zkalených vzorků (vypadávání solí, bílkoviny apod.) se
doporučuje moč po chemickém vyšetření před centrifugací projasnit - mírným
ohřátím na 40-45 °C nebo okyselením několika kapkami 1M kyseliny octové .
Vzácně se při značné přítomnosti lipidů - chylurie - přidává éter. Vzorek
sedimentu se připraví z 10 ml nativní moči odstředěním při 400 - 600 z g (1500 - 2000 rpm u běžné
centrifugy) po dobu asi 10 minut při pokojové teplotě. Při vyšších hodnotách g
může dojít k poškození elementů v sedimentu.
Často je diskutována otázka nejednotnosti návodů i
pomůcek z hlediska výchozího objemu moče a zkoncentrování (objemu) sedimentu.
Uvádím svůj názor k této diskusi, odůvodňující vstupní objem moče 10 ml a
konečný objem sedimentu 1 ml (koncentrace 10x):
a)
první
ranní vzorek moči není jistě objemově problémovým materiálem, a to snad - s
výjimkou časného neonatálního období -
i pro pediatrii. Proto není důvod objem zmenšovat a nejsou také v tomto
směru ve spotřebních plastech (zkumavkách) podstatné cenové rozdíly
b)
10
ml moče umožňuje pohodlné chemické vyšetření proužkem, příslušné zkumavky jsou
opatřeny zátkou a lze je tedy použít i jako primární sběrné nádobky (M.T.KIT
Simed, Praha). V tomto provedení je možné jak následné odstředění se získáním 1
ml sedimentu, tak i dodatečné vyšetření supernatantu kyselinou sulfosalicylovou
nebo proužkem na protein: moč zejména na chemické vyšetření bílkoviny kyselinou
sulfosalicylovou musí být čirá, filtrování v praxi těžko přichází v úvahu.
c)
jak
vyplynulo z některých praktických zkušeností, zkumavky zakončené kulovitým
kontejnerem na sediment (supernatant se zde slévá) mají nevýhodu v obtížném
zvíření a homogenizaci 0,4 ml sedimentu v malém kulovitém prostoru. Navíc -
jako u každého slévání supernatantu - záleží výsledný objem na bohatosti
sedimentu, tedy obsahu formovaných i amorfních komponent. Relace elementů a
zbývající tekutiny je tedy výrazně proměnná.
d)
naopak
objem 1 ml poskytuje značně konstantní naředění jak chudého, tak bohatého
močového sedimentu. I sediment chudý na elementy lze v doporučených 10
čtvercích - Fast Read 10 (20 zorných polích u použití mikroskopických skel)
odečíst s uspokojivou přesností. Naopak zkoncentrování moči 20x - doporučované
například německými příručkami - může
častěji vést k nemožnosti správného odečtu pro záplavu elementů, krystalů nebo
drtě. Pak je častější i nutnost dodatečného zpětného naředění sedimentu a tím i
celkově vyšší pracnosti vyšetření. 20x koncentrovaný sediment může být výhodný
především u postglomerulárních patologií (lepší hodnotitelnost
nehematologických elementů)
e)
jak
objem, tak faktor koncentrace jsou velmi dobře zapamatovatelné a pro výpočet
výhodné. Jako výchozí objem odlišný od 10 ml jsou nejčastěji používány 5,0 a
4,0 ml (zde je koncentrace 1x nezbytností)
Některé speciální publikace (Schuman, 1995) uvádějí pro
speciálněji zaměřené morfologické vyšetření sedimentu při jasně indikované
postrenální (urologické) příčině i doporučení výchozího objemu moče 50 ml s
odstředěním na objem 3 ml tj. zkoncentrování asi 17x. Důvodem je zřejmě lepší
záchyt epiteliálních a dalších (maligních) elementů z vývodných cest. Podobně
jako další možnost (cytologické vyšetření punktátu ze stěny močového měchýře)
náleží tyto procedury do specializovaných urologických laboratoří.
Po odstředění se zvířený supernatant odsaje Pasteurovou
pipetou - nutnost kalibrované zkumavky - či odsávací jehlou se zarážkou. Při
slití supernatantu byly zmíněny výhody systému Kova (MT Kit), kde konická
Pasteurova pipeta omezí objem sedimentu na 1 ml a lze ji přímo použít na
nanesení vzorku. Kvantitativní slití lze provést najednou ve stojánku s 10
zkumavkami. Alternativně se ke slití supernatantu použijí zmíněné zkumavky typu
DL fy Dispolab. Vždy je ale pro koncentraci nutné dodržet faktor 10. Nikdy by
se neměl supernatant pouze slít bez jakékoliv kontroly výchozího a výsledného objemu!
Chyba tak může dosáhnout stovek %! Německé příručky doporučují obligatorní
obarvení sedimentu 1-2 kapkami některého z doporučovaných barviv (Colombo,
1994).
Výjimečně (častěji u dětí a dále při velké koncentraci
komponent sedimentu) se k mikroskopickému vyšetření použije nativní moč bez
odstředění. Vyšetření je ale zatíženo větší chybou než vyšetření sedimentu.
Identifikace materiálu Identifikace materiálu se provádí
centrálně systémem LIS, lokálně pak při odlévání vzorků do centrifugačních
zkumavek jejich očíslováním nebo označením čárovými kódy.
Přístroje a pomůcky
Možnosti mikroskopického vyšetření nativního
(nebarveného) preparátu:
1. kvalitní světelný mikroskop (dříve řada Meopta DD,
Biolar), výhodné jsou mikroskopy pracující se šikmým osvětlením a reliéfním
kontrastem (z tuzemských např. H 45 BH 51 RCH, Lambda Praha).
2. vyšetření v zástinu indikované častěji u
pediatrických pacientů.
3. mikroskop s fázovým kontrastem
4. interferenční kontrastní mikroskop
5. fluorescenční mikroskop
Odečítací podložka - umělohmotná destička Fast- Read 10,
Dispolab, Simed apod., alternativně běžné podložní sklíčko a krycí sklíčko
nejlépe 20x20 mm. Pokud nepoužíváme odečtu v mřížce Fast Read 10 (rozměr 1
čtverce je 0,1 mm2 a měřený objem 1 malého čtverce je tedy 0,01 µl),
je nutné jednorázové proměření rozměrů zorného pole v Bürkerově komůrce.
Alternativy vyšetření močového sedimentu jsou uvedeny v U_morfologie doplněk
Reagencie
Komerční reagencie pro obarvení sedimentu jsou často
kritizovány pro nestabilitu, nevýrazné
či nekonstantní zbarvení a cenu. Je třeba ale získat s konkrétním druhem
barviva vlastní zkušenosti. Je řada komerčně dodávaných barviv, která se
dodávají i se soupravami pro celé vyšetření - jejich složení je uvedeno ve
firemních prospektech.
Německé monografie (Colombo 1994) doporučují tzv.
supravitální barvení Sternheimer - Malbin, které optimálně zachovává vzhled
komponent sedimentu:
I. Roztok genciánové violeti: krystalová violeť 3g, 95 %
etanol 20 ml, amonium-oxalát 800 mg, redestil. voda 80 ml
II.Roztok safraninu: safranin 250 mg, 95% etanol 10 ml,
redestil. voda 100 ml
Pracovní roztok: 3 díly I + 97 dílů II, promíchat a
přefiltrovat. pH roztoku by mělo být mezi 5 - 7. Roztok je stabilní ve tmavé
láhvi a pokojové teplotě po dobu alespoň 3 měsíců. K 1 ml sedimentu se přidá 1
kapka barviva a odečítá se mikroskopem asi za 1 minutu ( při bohatém sedimentu
se doporučuje prodloužit interval před odečtením na asi 3 minuty) Tímto
postupem se nebarví lipidy. Při podezření na přítomnost většího množství lipidů
(nefrotický syndrom) lze sediment po výše uvedeném barvení ještě dobarvit
přídavkem 2-3 kapek nasyceného roztoku Sudanu III v 70% etanolu. Další -
speciální cytologické - možnosti barvení zpravidla fixovaného preparátu jsou
uvedeny v textu repetitoria Morfologické vyšetření moče.
Spotřební materiál
Pro vyšetření sedimentu se používá podložní a krycí
mikroskopické sklíčko. Dle jeho rozměrů se volí objem aplikovaného sedimentu
(Nejedlý 1988). Plastové soupravy byly zmíněny a jejich výběr je také otázkou
ekonomických nákladů. Destička Fast Read 10 nesmí být v žádném případě použita
opakovaně! (bylo referováno o jejím promývání a čištění ultrazvukem!).
Kalibrace
Hlavním faktorem je dobré zaškolení při odečítání
elementů a občasná kontrola výrazně patologických nebo atypických nálezů
zkušeným pracovníkem. Objevují se i výukové multimediální počítačové programy,
nahrazující dosavadní morfologické atlasy (Phillips 1996).
Pracovní postup
Základním doporučeným postupem je odstředění výchozího
objemu 10 ml vzorku první ranní moče při 1500 - 2000 rpm (400 - 600 x g) 0 min
při pokojové teplotě. Supernatant se kvantitativně odsaje nebo ve zmíněných
speciálních zkumavkách slije. Objem sedimentu musí být 1/10 výchozího objemu
moče.
1.
mikroskopická sklíčka
- postup dle Nejedlý, 1988
20 µl zvířeného
sedimentu se nanese na podložní sklíčko a překryje se opatrně bez bublin krycím
sklíčkem 20x20 mm. Výsledná vrstva je 50 um (0,05 mm).
Pro jiné rozměry krycích sklíček platí tyto objemy
nanášeného sedimentu (Nejedlý, 1988):
rozměr sklíčka objem (µl) nanášeného zvířeného
mm sedimentu
pro sílu vrstvy 50 um
15 x 15 12
17 x 17 15
18 x 18 15
18 x 20 20
18 x 24 20
20 x 20 20
22 x 22 25
Takto připravený preparát se prohlédne nejprve zvětšením
100x nebo 200x - pro možnost okrajového
nakupení válců a jiné fenomeny nehomogenity - a následně 450x (okulár 10,
objektiv 10, 20, resp. 45). 1 zorné pole má při těchto podmínkách plochu 0,11
mm2. Odečítáme 20 zorných polí, což je přibližně 0,1 µl sedimentu (1 µl původní
moče).
2.
Fast Red 10
Deklarovaná síla v vrstvy je 100 um, sediment se
aplikuje do postranní jamky, aplikuje se 1 kapka tj. 20 - 30 µl, a je nasáván
kapilární silou do prostoru odečítací komůrky s mřížkou. Celkový objem komůrky
je 7 µl. Odečítáme 10 čtverců = 0,1 µl sedimentu neboli 1 µl původní moči.
Nutná je odpovědná manipulace při ostření na různé vrstvy poměrně silného
preparátu. 1 čtverec mřížky má rozměr 0,33x0,33 mm, což odpovídá zhruba 1
standardnímu zornému poli (0,109 mm2 ) při zvětšení 450x a běžném
typu mikroskopu. Mřížku lze dobře využít při zvětšení 400x, při zvětšení 450x
jsou rohy okénka mřížky mírně mimo rozsah zorného pole. Je tedy při zvětšení
450x snazší odečet klasických 10 zorných polí mimo mřížku. Nasátí zvířeného
močového sedimentu do prostoru komůrky kapilární silou může být výrazně
ovlivněno viskozitou sedimentu - viskóznější sediment snižuje tloušťku vrstvy.
Výsledek pak může být podhodnocen.
Je nutné zdůraznit, že pokud neodečítáme důsledně ve
čtvercích mřížky, je nutné pro daný typ mikroskopu a zvětšení jednorázově
proměřit plochu zorného pole odečtem jeho průměru dle definované mřížky v
Bürkerově komůrce. Plocha zorného pole u dřívějších typů mikroskopů kolísala
při zvětšení 450x například mezi 0,049 – 0,126 mm2 (Nejedlý, 1988).
Počet prohlížených zorných polí a jejich plochu je třeba po proměření případně
upravit faktorem tak, aby bylo vždy prohlédnuto při 1 vyšetření 0,1 µl
sedimentu.
Poznámka
Proměření zorného pole dle (Nejedlý, 1988): Strana
největšího čtverce ohraničená střední čarou trojité čáry je 1,00 mm, strana
středního čtverce (= delší strana obdélníka) je 0,20 mm, strana malého čtverce
(= kratší strana obdélníka) je 0,05 mm. Plocha zorného pole je (průměr v mm/2)2
x 3,14. Korekci proti standardní ploše provádíme, liší-li se vypočtená plocha
od předpokládaných 0,110 mm2 o +- 15%.
Některé další možnosti a perspektivy morfologického
vyšetření moče a dále speciální cytologické postupy jsou v dokumentu repetitoria
U_morfologie doplněk.
Dokumentace, zpracování a
hodnocení dat
Doporučované
arbitrárních jednotky pro jednotlivá pásma odečtu neřeší dle názoru
autora problém větší standardizace z následujících důvodů:
a.
před
zavedením měření s pomocí mřížky často velmi kolísala prohlédnutá plocha
preparátu a tím i vyšetřený objem sedimentu. Proměření zorných polí a důsledná
kontrola tloušťky preparátu byly spíše výjimečné nebo obtížně trvale
kontrolovatelné.
b.
pokud
používáme mřížku, je jednodušší vyjadřovat souhrnný počet elementů ve všech 10
prohlédnutých čtvercích (alternativně 20 zorných polích klasického preparátu za
výše uvedeného seřízení odečtu)
c.
prakticky
každé větší pracoviště si upravuje pásma počtu elementů do různých škál.
Zkušenost z nedávné doby ukazuje, že i v renomovaných doporučeních o pásma se
značným překryvem hodnot zvláště v oblasti normálních nebo mírně zvýšených
hodnot.
d.
pásma
pro souhrnný počet elementů v 10 čtvercích Fast Read 10 (nebo 10 zorných polích
mimo mřížku) či 20 zorných polích při použití mikroskopických skel (při
dodržení uvedených podmínek) odpovídají množství elementů v 1 µl původní moči.
Toto vyjádření jednak odpovídá SI jednotkám, jednak se takto vyjadřují na všech
novějších proužcích hodnoty při chemickém vyšetření erytrocytů a leukocytů. Je
tedy možné morfologické vyšetření v případě erytrocytů a leukocytů přiblížit v
hodnocení chemickému vyšetření a zjednodušit tak komparaci obou postupů.
Vyjádřením výsledku na 1 µl nativní moči pracoviště garantuje, že splnilo
uvedené kvantitativní předpoklady mikroskopického hodnocení. Zlepšují se také
možnosti mezilaboratorní kontroly a při vhodných materiálech i externí kontroly
jakosti.
Příklad zvolení pásem: (počet v 1 µl nativní moči,
přizpůsobeno stupnicím na proužku Combur 10 test M s fotometrickým hodnocením):
erytrocyty: do 10, 10-50, 50-100, 100 - 200, 200 - 500 a
nad 500
leukocyty: do
10, 10 - 50, 50 - 100, 100 - 250 a nad 250
válce: do
5, 5-10, 10-20, nad 20 (s popisem druhu, tj.hyalinní, granulované,
leukocytární, erytrocytární, epiteliální, voskové)
Tato stupnice může být jednotně doplněna i slovním
popisem v případě nápadně vysoké koncentrace erytrocytů a leukocytů (záplava,
shluky).
Pro laboratorní práci jde o určité ulehčení i tím, že se
nemusí zprůměrňovat počet na 1 zorné pole dělením, ale celkový počet v
prohlédnutých čtvercích (zorných polích) se do pásem zařadí přímo. Není pochyb,
že na tento systém je třeba lékaře přivyknout - informací (uvedené počty po
vydělení 10 dávají zhruba hodnoty pro klasické zorné pole) či vhodným
zpracováním výsledku laboratorním informačním systémem.
Pokud zařazujeme semikvantitativní hodnocení počtu
elementů v mikroskopickém obrazu do příliš úzkých pásem, jde zřejmě z hlediska
praktického odečtu spíše o přání, než realitu. Navíc výpovědní hodnota pásem (v dosavadním vyjádření na zorné pole)
např. 0-1, 1-3, 2-4, 3-5 apod. je zřetelně problematická.
Další hodnocené položky:
Bakterie, Epitelie - s označením kulatobuněčné a
dlaždicovité
Krystaly - s označením (oxalát, urát, tripelfosfát a
další)
Drť - urátová a amorfní
Hlen
Další, málo významné položky (kvasinky, spermie apod.)
Většinou se hodnotí v 3 - 4 pásmech slovním popisem.
Formální terminologické sjednocení tohoto popisu by bylo též žádoucí, například
přítomny - četné - velmi četné – záplava. V současnosti se používá velké
množství označení, která jsou zhruba synonymy s uvedeným doporučením.
Normální hodnoty jsou ve všech položkách dány prvním
intervalem zvedených škál.
Způsob vydávání výsledků
Je řízen zavedeným způsobem OKB, tj. kromě statimově
požadovaných vyšetření (telefonické hlášení) odnášením výsledků 1x denně na
příslušná oddělení .
Řízení jakosti
Jak bylo uvedeno, existují kontrolní materiály se
stabilizovanými erytrocyty a simulovanými leukocyty (např. Kova-Trol I - III).
Zavedení referenčních metod typu průtokové cytometrie nebo počítačové obrazové
analýzy by mělo umožnit kontrolu jakosti simultánním zpracováním vzorků
normální či patologické moči - organizačně půjde především o zajištění časového
faktoru vyšetření. Zatím může být základem kontroly jakosti občasné duplicitní
vyšetření sedimentu zkušeným pracovníkem OKB.
Klinické údaje
Poznámky
Jiné související informace
Návod na chem. vyš. moče
U_morfologie doplněk
Hamburgerův sediment
U_ERCSQ
U_LKCSQ
U_CASTSQ
U_EPITSQ
U_CRYS
U_OTHER
Literatura
1.
Schück,
O., Tesař V., Teplan V.: Klinická nefrologie, Avicenum, 1995
2.
Colombo,
J.P., Peheim, E.: s. 103 - 131. In: Klinisch-chemische Urindiagnostik. Ed.
Colombo J.P., LABORLIFE Verlaggemeinschaft.
3.
Urinanalysis
with test from Boehringer Mannheim. Firemní tisk.
4.
Masopust,
J.: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. I.část. Zdravotnické
aktuality 216, Avicenum 1990.
5.
Nejedlý,
B.,Tobiška, J.,Zahradníček, Z.: Základní a morfologické vyšetření moče. Účelová
publikace ministerstva zdravotnictví ČSR 1988.
6.
Den
chemické a morfologické analýzy moče, IVZP a Boehringer Mannheim, 20.3.1993 -
Doporučená tabulka pásem IPVZ/Boehringer Mannheim
7.
Phillips
C., Hnderson P., Bien C., Orkand A., Olsen G., Fine J., Astion M.:
Urinalysis-review: A quality assurance computer program that monitors the
ability to identify and quantify urine sediment structures. AACC/CSCC Annual
Meeting, July 28-August 1, 1996. Clin.Chem. 42 (Suppl. 6), 1996, Abst. 174
8.
Schumann
G.B. etal.: Cytodiagnostic urinanalysis of renal and lower urinary tract
disorders. GAKU-SHOIN Medical Publ., N.Y., 1995
9.
Gambke,
B. etal.: Miditron Multicenter Evaluation - Workshop. Klin. Lab. 40, 1994, s.
262-268
Appendixy
Stručný popis postupu
Autorské poznámky
revize 12.9.1997 Z.Mašek
Doporučení, recenze, schválení
Materiál předkládáme jako pracovní text k širší odborné
diskusi. Vzhledem k přípravě evropského konsensu ELCM/EUG a obnoveným domácím
snahám o standardizaci chemického a morfologického vyšetření moče prosíme o
připomínky (na adresu editorů systému SLP).