Biochemické markery poškození myokardu (kardiomarkery) se v diagnostice začínají významněji uplatňovat v padesátých létech minulého století, kdy Karmen a spol. popsali změny aspartátaminotransferázy (AST) u akutního infarktu myokardu. Na rozhraní šedesátých let se začíná používat vyšetření dehydrogenázy kyseliny mléčné (LD) a kreatinkinázy (CK), v sedmdesátých létech byly vyvinuty metody stanovení myoglobinu a izoenzymů LD a CK.
WHO definice akutního infarktu myokardu z roku 1979 uvádí jako jedno ze tří nezbytných popisných kritérií akutního infarktu myokardu změny srdečních enzymů. Nevýhodou stanovení AST, LD, CK byla jejich malá orgánová a z ní resultující i href="AJDLL.htm">diagnostická specifičnost. Stanovení izoenzymů LD a CK bylo z tohoto aspektu nepochybně přínosné, všechny metody však pracovaly s klinicky stále více nevyhovujícím href="AJDRG.htm">TAT (turnaround time, čas odezvy). Riziko nízké negativní prediktivní hodnoty prvního vyšetření v časné fázi akutního infarktu myokardu navíc vyústilo v obecně přijímaný názor, že klinicky užitečné a diagnosticky spolehlivé údaje poskytuje až sériové vyšetření (což bylo i v kontextu s definicí WHO, která byla koncipována především z popisného epidemiologického aspektu).
V osmdesátých létech dochází k rozvoji metod stanovení koncentrace katalytické aktivity href="MEABG.htm">izoenzymu CK MB, začíná se používat podstatně dokonalejší stanovení hmotnostní koncentrace CK-MB (CK MB mass) a stanovení href="MEABH.htm">izoforem CK a href="MEABG.htm">izoenzymů CK se stává významným přínosem diagnostiky časných, trobolytickou léčbou významně ovlivnitelných fází akutního infarktu myokardu.
Řada studií navíc prokazuje účinnost jednoho nebo dvou vstupních vyšetření CK MB pro poškození nebo vyloučení akutního infarktu myokardu v časné fázi onemocnění při diagnosticky nepřínosném EKG a jejich význam pro stratifikaci rizika prognosticky nepříznivého vývoje koronárního onemocnění. To vše vede řadu kliniků k názoru, který namnoze dosud přetrvává, že vyšetřování CK MB je “zlatým standardem” biochemické diagnostiky akutních koronárních syndromů (ACS).
Klinická praxe však současně ukazuje, že stanovení CK MB je málo nebo zcela neúčinné při stratifikací prognostického rizika u nemocných s nestabilní anginou pectoris, u nichž nepochybně dochází k ložiskovým nebo multifokálním nekrózám myokardu. Orgánově zcela kardiospecifické a diagnosticky citlivější kardiomarkery jsou oprávněně předpokládány ve strukturních bílkovinách href="MEAAL.htm">kardiomyocytu, a v devadesátých létech se začínají v diagnostice poškození myokardu (myocardial injury) uplatňovat srdeční troponiny (cTn), které se na rozhraní milénia stávají současným “zlatým” standardem diagnostiky poškození myokardu href="MEAAK.htm">(NACB/IFCC Recomendations 1999) a podle nichž se mění i klasifikace akutního infarktu myokardu (ESC/ACC Myocardial Infartion Redefiniton 2000).
Vývoj href="MEABI.htm">nových biochemických kardiomarkerů je zaměřen jednak na velmi časné specifické markery akutní ischemické nekrózy myokardu (href="MEABJ.htm">glykogenfosforyláza BB, href="MEABO.htm">Fatty Acid Binding Protein, href="MEABM.htm">karbonátdehydratáza III), na markery časných fází vzniku trombu (href="MEABK.htm">Trombus precursor protein, href="MEABL.htm">P-selektin) a na strukturní markery, které by umožnily diagnostiku ještě menších nekrotických poškození, než v současné době dovolují srdeční troponiny (href="MEABN.htm">alfa-aktin).
href="MEAAN.htm">Základní charakteristika
href="MEAAO.htm">Funkce
href="MEAAP.htm">Syntéza a izoformy
href="MEAAQ.htm">Uvolňování z kardiomyocytu
href="MEAAR.htm">Porovnání cTnT a cTnI
href="MEAAT.htm">Rozhodovací hodnoty
href="MEAAS.htm">Metody stanovení
href="AJDVI.htm">Porovnání výrobců cTnI
href="MEABA.htm">Cévní onemocnění CNS
href="MEAAX.htm">Chemoterapie
href="MEABD.htm">Extrémní svalová práce
href="MEABF.htm">Invazivní vyšetřovací a terapeutické postupy
href="MEAAU.htm">Ischemie myokardu
href="MEABE.htm">Kardiochirurgické výkony
href="MEAAV.htm">Kontuze myokardu
href="MEACX.htm">Maligní onemocnění
href="MEABB.htm">Myokarditis
href="MEAAZ.htm">Perinatální období
href="MEACY.htm">Plicní embolizace
href="MEAAW.htm">Popáleninové trauma
href="MEABC.htm">Renální selhání
href="MEAAY.htm">Sepse, septický šok a multiorgánové selhání
href="MEADL.htm">Perkutánní koronární intervence (PCI)
href="MEADM.htm">Kardiochirugické revaskularizační operace
href="MEADK.htm">Srdeční selhání
Myoglobin
Kreatinkináza a její href="MEABG.htm">izoenzymy a href="MEABH.htm">izoformy
href="MEABI.htm">Perspektivní biochemické markery poškození myokardu
href="MEABN.htm">Alfa-aktin
href="MEABO.htm">Fatty Acid Binding Protein (FABP)
href="MEABJ.htm">Glykogenfosforyláza BB
href="MEABM.htm">Karbonátdehydratáza III (CA III)
href="MEABL.htm">P-selektin (GMP-140)
href="MEABK.htm">Trombus precursor protein (TpP)
Další informace
href="AJBZD.htm">Natriuretické peptidy
Miroslav Engliš