| Systém: | S |
| Komponenta: | Angiotenzin |
| Druh veličiny: | Arbitrární látková koncentrace |
| Jednotka: | mU/l |
| Procedura: | * |
| Klíč: | 00683 |
| Gesce: | biochemie |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | NF |
| Formát ref. mezí: | referenční meze "od - do" |
| Formát hodnoty: | číslo celé |
| Mezní hodnoty: | 1 - 3 - 60 - 100 |
| MTV: | X, SP, KVAL |
| Třída hlavní: | Enzymy |
| Poznámka: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | Krev |
| Odběr do: | |
| Text abstraktu ke komponentě |
| Angiotensin I je dekapeptid o molekulové hmotnosti 1 300 Da, který vzniká působením proteolytického enzymu reninu na substrát angiotensinogen. Působením angiotensin I-konvertujícího enzymu (ACE) z něj vzniká biologicky aktivní oktapeptid angiotensin II, který je v organismu rychle štěpen proteolytickými enzymy, souhrnně nazývanými angiotensinasy, na neúčinné fragmenty. Systém renin-angiotensin (SRA) představuje důležitý humorální regulační mechanizmus elektrolytové, objemové a tlakové homeostázy. Angiotensin II je hlavní komponentou ovlivňující tlak krve. Jeho hlavními fyziologickými účinky jsou vazokonstrikce, stimulace biosyntézy a sekrece aldosteronu kůrou nadledvin, stimulace sympatického nervového systému a dipsogenní efekt. Jako kritéria aktivity SRA se nejčastěji využívá stanovení plazmatické reninové aktivity (PRA). Jejím principem je stanovení množství angiotensinu I generovaného in vitro v průběhu kontrolované enzymatické reakce mezi reninem a angiotensinogenem ve vzorku plazmy, inkubovaném za přesně definovaných podmínek (teplota, čas, pH) v přítomnosti inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin I na angiotensin II. Množství vzniklého angiotensinu I je ve většině případů přímo úměrné množství aktivního reninu v plazmě. Stanovení PRA lze využít ke studiu účasti SRA v patogenezi hypertenze, edémových stavů a dalších poruch objemové, elektrolytové a tlakové homeostázy, v diferenční diagnostice jednotlivých druhů stadií hypertenze a při současném stanovení aldosteronu k rozlišení primárního a sekundárního hyperaldosteronismu. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Angiotenzin |
| S |
| * |
| Arbitrární látková koncentrace |
| Systém: | P |
| Komponenta: | Angiotenzin |
| Druh veličiny: | Arbitrární látková koncentrace |
| Jednotka: | mU/l |
| Procedura: | * |
| Klíč: | 03263 |
| Gesce: | biochemie |
| Vznik: | Měřené, odvozené nebo pozorované v laboratoři |
| Typ položky: | NF |
| Formát ref. mezí: | referenční meze "od - do" |
| Formát hodnoty: | číslo celé |
| Mezní hodnoty: | 1 - 3 - 60 - 100 |
| MTV: | X, BP, SP, KVAL |
| Třída hlavní: | Enzymy |
| Poznámka: |
| Podklady pro preanalytickou fázi |
| Materiál: | Krev |
| Odběr do: | |
| Text abstraktu ke komponentě |
| Angiotensin I je dekapeptid o molekulové hmotnosti 1 300 Da, který vzniká působením proteolytického enzymu reninu na substrát angiotensinogen. Působením angiotensin I-konvertujícího enzymu (ACE) z něj vzniká biologicky aktivní oktapeptid angiotensin II, který je v organismu rychle štěpen proteolytickými enzymy, souhrnně nazývanými angiotensinasy, na neúčinné fragmenty. Systém renin-angiotensin (SRA) představuje důležitý humorální regulační mechanizmus elektrolytové, objemové a tlakové homeostázy. Angiotensin II je hlavní komponentou ovlivňující tlak krve. Jeho hlavními fyziologickými účinky jsou vazokonstrikce, stimulace biosyntézy a sekrece aldosteronu kůrou nadledvin, stimulace sympatického nervového systému a dipsogenní efekt. Jako kritéria aktivity SRA se nejčastěji využívá stanovení plazmatické reninové aktivity (PRA). Jejím principem je stanovení množství angiotensinu I generovaného in vitro v průběhu kontrolované enzymatické reakce mezi reninem a angiotensinogenem ve vzorku plazmy, inkubovaném za přesně definovaných podmínek (teplota, čas, pH) v přítomnosti inhibitorů enzymu konvertujícího angiotensin I na angiotensin II. Množství vzniklého angiotensinu I je ve většině případů přímo úměrné množství aktivního reninu v plazmě. Stanovení PRA lze využít ke studiu účasti SRA v patogenezi hypertenze, edémových stavů a dalších poruch objemové, elektrolytové a tlakové homeostázy, v diferenční diagnostice jednotlivých druhů stadií hypertenze a při současném stanovení aldosteronu k rozlišení primárního a sekundárního hyperaldosteronismu. |
| Referenční meze |
| Viz též: |
| Angiotenzin |
| P |
| * |
| Arbitrární látková koncentrace |