Abstrakt
Močan amonný je běžnou složkou močových konkrementů
infekčního původu. Obvykle se vyskytuje na povrchu kamenů z kyseliny močové
nebo ve směsi se struvitem. Může skládat také samostatné kameny. Krystaly tvoří
velmi jemnozrnné agregáty, ve světelném mikroskopu je nelze na základě
optických charakteristik identifikovat. Kaménky jsou měkké, šedobílé až
šedohnědé, mají křídovitý vzhled. Na lomu jsou velmi jemnozrnné s porézní
neuspořádanou strukturou.
Terminologie
Urát amonný NH4C5H3N4O3
Synonyma
Močan amonný, amoniumurát
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální charakteristika,
struktura a povaha analytu
NH4C5H3N4O3
Mol. hmotnost: 185,14
Nejsilnější difrakční linie: D:5,66(8); 3,47(10);
3,01(4);
Hustota: nenalezeno
Tvrdost: nenalezeno
Krystalový systém: nenalezeno
Prostorová grupa: nenalezeno
Mřížkové parametry: nenalezeno
Optické vlastnosti: n(alfa): 1,54; n(gama) = 1,74; D =
0,190
Makroskopický vzhled - močan amonný vytváří jehlicovité
nebo stébelnaté krystaly, které srůstají do radiálně paprsčitých kulovitých
agregátů. Agregáty můžeme výjimečně pozorovat pouhým okem. Krátce jehlicovité
krystaly vidíme v optickém mikroskopu jen u dobře krystalovaných materiálů,
většinou jsou submikroskopické.
Tabulka píků procedury ASIR
Vlnočet Transmitance
(1/cm) (%T)
3065
24,7
2911
29,3
2723
45,0
2597
53,9
2565
57,6
2555
58,6
2543
59,8
2530
60,8
2494
59,8
1655
08,7
1424
34,5
1388
26,1
1343
31,9
1272
54,4
1135
58,3
1001
53,7
0883
49,0
0793
42,2
0769
31,4
0745
53,5
0723
41,4
0633
69,3
0597
42,9
0524
45,3
0488
45,5
Důležité části spektra
Obecně je popis tohoto spektra podobný spektru kyseliny močové.
Při odlišování jednotlivých urátů je třeba posuzovat každý pás zvlášť. Důležitý je počet a intenzity pásů
mezi 1600 cm-1 a 1200 stejně jako v oblasti pod 800.
Charakteristický pík leží při 599.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Vyskytuje se v 0,4 % močových konkrementů. U psů je
hojnější - 6,6 % a u koček tvoří 7,2 %.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Krystaly odchází spolu s močí nebo dochází k jejich
ukládání a tvorbě konkrementů.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Jsou popsány dvě cesty ke vzniku konkrementů z močanu
amonného. 1. Infekční: při infekci
bakteriemi štěpícími močovinu za současné hyperurikosurie, pH > 7.
2. Neinfekční: v kyselé moči amoniové ionty vznikají sekrecí
amonia v renálních tubulech jako výsledek acidobazické regulace. Při nízké
hladině fosfátů a kyselé moči musí být ke kompenzaci H+ produkováno více
amonia. Tak dochází k endemickému výskytu močanu amonného v močovém měchýři u
dětí s chronickýmu nedostatkem fosfátů (jednostranná rýžová strava).
Autorské poznámky
Tamara
Bulková