Abstrakt
Index
cefalický je pojem charakterizující konfiguraci neurokrania, stanovuje se
jako podíl šířky a délky mozkovny násobený stem, uvádí se v indexových
jednotkách.
Text
Glabella je kefalometrický bod na dolní části čelní
kosti, v mediánní rovině nejvíce vpředu (mezi nadobočními oblouky).
Opisthocranion je definován jako bod nejvíce vzdálený od bodu glabella, v
mediánní rovině okcipitální části hlavy. Euryon není anatomicky definovaným
bodem, nalezneme ho při stanovení největší šířky mozkovny, kdy se branže
kefalometru právě nalézají na euryonech, bodech obvykle lokalizovaných na
parietálních kostech. (V porodnické ultrasonografii je z prenatálního období
všeobecně známým kefalometrickým rozměrem "distantia biparietalis",
užívaný při stanovování gestačního stáří, resp. velikosti mozkovny plodu.)
Měřící nástroje
Šířka mozkovny je vzdáleností mezi euryony a měří se
rovněž kefalometrem. Délka mozkovny se stanoví změřením vzdálenosti bodu
glabella od bodu opisthocranion kovovým dotykovým měřidlem - kefalometrem.
Poloha měřeného
Šířku a délku mozkovny novorozenců a nejmenších
kojenců měříme vleže, u starších kojenců a dětí všech dalších věkových
kategorií provádíme kefalometrii vsedě.
Pediatrické a klinické
aspekty
Hodnocení konfigurace hlavy novorozenců a kojenců
alespoň aspekcí má značný klinický význam. Exaktní měření rozměrů mozkovny,
resp. vybavení lékaře kefalometrem, v běžné pediatrické praxi není nezbytností.
Pediatr však musí umět diferencovat brachycefalii (cefalický index nad 80
jednotek), mezocefalii (cefalický index 70 až 75 jednotek) a dolichocefalii
(cefalický index méně než 75 jednotek), viz schéma a musí umět detekovat
nefyziologické postnatální změny konfigurace mozkovny. Hodnoty cefalického
indexu nad
b/ Konfigurace novorozenecké lebky je v průměru
mezocefalická. V časném postnatálním období se může tvar mozkovny měnit: určitý
vliv může mít polohování v prvních měsících života - u kojenců polohovaných
výlučně na břiše je dolichocefalie častější oproti dětem polohovaným výlučně na
zádech, u nichž lze často vídat "posturální brachycefalii".
Ve druhé polovině dvacatého století se v řadě
evropských zemí i u nás uplatňuje tzv. debrachycefalizační trend, kdy z
populace v minulosti těměř výlučně brachycefální se stává populace s převahou
mezocefálních jedinců a dolichocefalie, v minulosti téměř vzácná, je dnes
rovněž již běžným zjištěním.
Pediatr musí umět diferencovat "fyziologickou
dolichocefalii" či dolichocefalii nedonošence od patologické
hyperdolichocefalie, vzniklé v důsledku předčasného zániku sagitálního
(šípového) švu - jedná se tzv. skafocefalii. Skafocefalická mozkovna je v
důsledku podprůměrného růstu lebky do šířky a nadprůměrného růstu do délky (=
kompenzační růst mozku) velmi úzká, velmi dlouhá, má širokou čelní partii a
velmi úzké záhlaví. Skafocefalie patří k tzv. izolovaným monosynostózám - není
součástí širší klinické jednotky a při včasném záchytu je dnes chirurgicky
velmi dobře řešitelným problémem. Včasné řešení kraniosynostózy je prevencí
vzniku kraniostenózy (nitrolební hypertenze). K chirurgickému řešení lze
přijmout kojence s tělesnou hmotností od
Méně častá je "patologická brachycefalie",
kdy zaniklý koronární (věncový) šev nedovoluje normální tempo růstu lebky do
délky a hlava je v důsledku kompenzačního růstu mozku do šířky velmi široká a
velmi krátká. Předčasná synostóza koronárního švu je nejčastěji součástí
některého ze snadno již perinatálně diagnostikovatelných syndromů (př.
Crouzonův, Apertův apod.). Jednostranný zánik koronárního nebo lambdového švu
vede k tzv. plagiocefalii, kdy časný zánik jednoho z výše uvedených příčných
švů klenby vede k asymetrickému růstu mozkovny a její následné konformaci ve
frontální či okcipitální oblasti. Patologickou plagiocefalii je nutno
diferencovat od velmi frekventované "posturální plagiocefalie"
(predilekční poloha hlavy v kojeneckém období).
Literatura
Krásničanová, H., Zemková, D., Škodová, I. :
Longitudinal follow-up of children after surgical treatment of scaphocephaly. Acta
chirurgiae plasticae 38, 2, 1996, 50-53.
Krásničanová, H.: Growth and development of
neurocranium and splanchnocranium in early postnatal ontogenesis - clinical
aspects. Growth and Ontogenetic Development in Man IV. Edited by K. Hajniš,
Dep.of Anthropology, Charles University, Prague, Czech Association of
Anthropology, Prague, 1994, 111-118.
Krásničanová, H.: Velikost a tvar hlavy dítěte v
normě i v patologii. Habilitační práce, PřFUK, 2.LFUK, Praha 1998.
Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 2" - program
pro sledování růstu dětí. Novo Nordisk a Maxdorf Praha 1998.
Další informace
Autorské poznámky
Hana Krásničanová