Při
objednáváni nebo sdělování výsledků měření a pozorování v klinických
laboratořích je nutné jednoznačně definovat veličinu, ke které se hodnota (tj. výsledek
měření nebo pozorování) přiřadí. Pojem “veličina” je v tomto smyslu
pojednáván jako tzv. určitá vlastnost, zahrnující vždy informaci o vyšetřovaném
systému a komponentě. Komponenta je předmětem měření nebo pozorování (příkladem
pro analyt je glukóza, pro buňku erytrocyt, pro vlastnost např. syntéza atd.).
Systém je ohraničená část vesmíru, ve kterém se komponenta vyskytuje (například
prostředí, pacient, krev, plazma, moč). Třetí určující charakteristikou je druh
veličiny (například hmotnost, délka, látková koncentrace, kompatibilita,
přítomnost). Druh veličiny určuje jednotku měření (například kg, metr, mol/l,
katal/l a jejich násobky), podrobnější specifikaci veličiny doplňuje typ
procedury (absorpční spektrofotometrie, mikroskopie, FPIA atd.). Tato pětice
pojmů tvoří koncepční základ NČLP a jednotlivé laboratorní položky se definují
tak, že se výše uvedená pětice sestaví z předem definovaných stavebních
kamenů, uložených v příslušných číselnících. K této pětici pojmů je
přiřazen jednoznačný klíč NČLP.
Národní
číselník laboratorních položek využívají především klinické laboratoře,
zaměřené na klinickou biochemii, klinickou hematologii, klinickou imunologii,
nukleární medicínu (metody in vitro), laboratorní část transfúzního lékařství,
klinickou mikrobiologii, sérologii a podobné. Ve spojení s obsahem
Národního číselníku laboratorních položek se
standard využívá pro požadování laboratorních testů, vydávání jejich výsledků,
při práci s laboratorními testy, při archivaci laboratorních dat a při všech ostatních
činnostech, kde je to vhodné. Ve zdravotnických informačních systémech se
používá zejména pro definici položek stanovených nejen v klinických
laboratořích, ale obecně v komplementu. Dále jej lze využít pro přenosy dat v
rámci Datového standardu pro předávání dat o pacientech mezi informačními
systémy zdravotnických zařízení ve smyslu metodického návodu Ministerstva
zdravotnictví. Při tomto způsobu využití národního číselníku je nutno
zabezpečit požadavky na ochranu osobních údajů.
Postupně jsou do NČLP doplňovány i další typy položek (např.
formalizované klinické údaje vázané k pacientovi atd.).
Na národní
úrovni je udržován NČLP centrálně ve spolupráci s Ministerstvem
zdravotnictví. Je tak současně zajištěna vazba na odpovídající verzi ”Datového standardu pro předávání dat o pacientech
mezi informačními systémy zdravotnických zařízení".
Na lokální úrovni aplikaci zajišťuje pověřený odborný pracovník
laboratoře tak, že pro každou měřenou (a vydávanou, sdělovanou) položku
laboratoře zvolí vhodný protějšek v Národním číselníku laboratorních
položek a zajistí tak jednoznačnou vazbu (včetně doplnění dalších potřebných
informací) . Technický způsob vytváření vazeb závisí na řešení konkrétního
laboratorního informačního systému. Vzhledem k vysoce odborné povaze
tvorby těchto vazeb v konkrétní laboratoři je nevhodné svěřit tento úkol
pracovníkům externích organizací, zajišťujících například údržbu laboratorního
informačního systému. Vytvoření správných vazeb je předpokladem pro
elektronickou komunikaci mezi informačními systémy a má také bezprostřední vztah k problematice
"správné laboratorní praxe".
Odkazy
Viz též:
NČLP - základní informace, popis a teorie a další
dokumenty v hypertextu.