Proteiny v likvoru lze
klasifikovat podle kriterií klinických a biochemických, která se budou vždy
prolínat. Jiné dělení není v současné době ani možné.
Klasifikace zahrnuje tyto základní
skupiny:
·
kompresivní markery,
·
zánětlivé markery, kde se jedná o velmi nesourodou
skupinu zahrnující jednak některé proteiny akutní fáze, ale i proteiny jiné,
·
tumorové markery,
·
markery tkáňové destrukce,
·
inhibitory proteináz, opět velmi nesourodá skupina,
některé z těchto proteinů se účastní mechanismů hemokoagulace, jiné patří (v
séru) k tzv. reaktantům
akutní fáze,
·
faktory komplementu, jehož některé komponenty se chovají
v likvoru do určité míry specificky.
·
imunoglobuliny, kde se za smysluplné považuje rutinní
stanovování imunoglobulinů tříd IgG, IgA a IgM v likvoru, vždy je ale
nutné provést výpočet tzv. intratekální syntézy imunoglobulinů dle Reiberova
vztahu,
·
strukturální proteiny, proteiny vznikající v CNS
jako výsledek syntézy v gliálních buňkách,
·
ostatní proteiny.
Kompresivní markery |
|
Stanovení albuminu je vždy nezbytně nutné
a jeho kvocient (Q = Alb. CSF/S) slouží velmi přesvědčivě k hodnocení funkce
bariéry hematolikvorové a dále k výpočtu intratekální syntézy imunoglobulinů
dle Reiberova vztahu. |
Fibrinogen |
Vzestup koncentrací fibrinogenu (a
albuminu) provází typicky těžké bariérové poruchy, přítomné např. u
kompresivních syndromů. |
|
Zánětlivé markery |
|
V likvoru se chová přesvědčivě jako marker
hnisavého zánětu, jeho koncentrace stoupají tedy zejména u bakteriálních
meningitid. Méně výrazné změny jeho koncentrací v likvoru u některých
nehnisavých zánětů nelze při použití běžných analytických metod v likvoru
dokumentovat vůbec. |
C4 složka komplementu |
Jedná se o typický zánětlivý marker
v likvoru, na rozdíl např. od CRP nemá však vyšší specifitu. Vzestup jeho
koncentrace v likvoru provází většinu zánětlivých onemocnění CNS. |
|
Typický likvorový zánětlivý marker
ze skupiny proteinů akutní fáze. |
||
Alfa-1-mikroglobulin |
Protein neznámého biologického
významu, jinak již rutinně sledovaný např. v moči u renálních tubulárních
afekcí. V likvoru se chová jako zánětlivý marker, což lze dobře vysvětlit
jeho snadným přestupem ze séra do likvoru při přítomnosti bariérové poruchy
při jeho dosti nízké molekulární hmotnosti ve srovnání s ostatními
likvorovými proteiny. |
|
Tumorové
markery |
|
Vzestup koncentrací orosomukoidu lze
v likvoru pozorovat u maligních onemocnění CNS, zejména sekundárních, dále
rovněž u tzv. maligních meningeálních infiltrací (dříve tzv. Meningitis
carcinomatosa a Meningitis leucaemica), kdy jsou pleny a likvorový prostor
infiltrovány maligními elementy i bez přítomnosti lokalizované metastázy. |
C3 složka komplementu |
Zčásti obdobně jako orosomukoid se chová
C3 složka komplementu. |
|
Markery tkáňové destrukce |
Apoliproteiny Apolipoprotein A-I Apolipoprotein A-II Apolipoprotein B |
Vzestup koncentrací příslušných
apolipoproteinů lze v likvoru pozorovat při přítomnosti destrukce tkáně CNS.
Ta je ze značné části tvořena tzv. strukturálními lipidy. Nekrotické hmoty
(např. u cévních příhod mozkových, traumat, nekrotizujících zánětů) jsou
okamžitě fagocytovány makrofágy a metabolicky degradovány. Tyto metabolity
jsou pak navázány na transportní proteiny - apoproteiny. |
Inhibitory proteináz |
Antitrombin III |
Antitrombin III se v likvoru
chová jako obecně zánětlivý marker. |
Alfa-1-antitrypsin |
Antitrypsin vykazuje dosti
specifické chování, podmíněné jeho obecným biologickým významem, který
spočívá i inhibici zánětlivé fáze; u zánětů CNS je jeho nízká koncentrace
obecně známkou horší prognózy. Dále lze pozorovat vzestup koncentrace
antitrypsinu v likvoru u některých nádorových onemocnění CNS, např. u
leukemických infiltrací. |
|
Komplement |
C3
složka komplementu |
Vzestup koncentrace C3
v likvoru provází většinu zánětlivých onemocnění CNS, avšak i některá
onemocnění nádorová. |
C4 složka komplementu |
Vzestup hladiny C4 lze
pozorovat jednak u zánětlivých onemocnění, ale velmi výrazně např. u
roztroušené sklerózy. |
|
Imunoglobuliny |
|
Stanovení koncentrace IgG je nutno
považovat za vždy nezbytně nutné. Vzestup koncentrací IgG lze v likvoru
pozorovat zejména u roztroušené sklerózy, ale také u některých neuroinfekcí. |
|
Vzestup IgA lze pozorovat u
autoalergických onemocnění CNS (např. brain lupus), dále u onemocnění
parazitárních a u tvořících se mozkových abscesů. |
|
|
Vzestup koncentrace IgM je přítomen zejména
u neuroinfekcí, např. u neuroboreliózy, dále např. v akutní atace MS. |
|
IgD |
Diagnosticky výjimečně
využívaný imunoglobulin. |
|
IgE |
U imunoglobulinu IgE nejsou známy
klinické koreláty. |
|
Strukturální proteiny |
Astroprotein
(GFAP) |
Protein gliového původu, stoupá
v likvoru u strukturálních ale i funkčních lézí (například u Alzeimerovy
choroby a po epileptickém záchvatu). |
Bazický
protein myelinu (MBP) |
Protein je tvořen oligodendroglií,
jeho koncentrace a protilátky proti němu stoupají u roztroušené sklerózy. |
|
Typický strukturální protein, jeho
koncentrace stoupají u tkáňové destrukce CNS. |
||
Jiné proteiny |
|
Jedná se o protein, řazený v séru
mezi negativní reaktanty akutní fáze. V likvoru lze však vzestup jeho
koncentrace pozorovat u některých degenerativních onemocnění CNS. Snížení
koncentrace prealbuminu v likvoru provází kompresivní likvorové syndromy. |
Beta-2-mikroglobulin |
Jedná se o lehký řetězec HLA
antigenu - MHC I. třídy. Vzestup v likvoru provází serózní neuroinfekce,
roztroušenou sklerosu a leukemické meningeální infiltrace. V poslední době
byl popsán vzestup koncentrace B2MG v likvoru u encefalopatie sdružené s
AIDS. |
Musíme zmínit nutnost současného
stanovování proteinových frakcí v likvoru a v séru (v některých případech v plazmě)
zároveň. To vyplývá z možného ovlivnění hladiny příslušného proteinu v likvoru
při změně jeho výchozí koncentrace v séru. Pak je i možno stanovit numericky i
kvocient příslušného proteinu (Q = CSF/S), který často může mít větší výpovědní
hodnotu než pouze koncentrace příslušného proteinu v likvoru.
Význam má stanovení řady výpočtů, indexů a poměrů, které slouží
k posouzení intrathekální syntézy imunoglobulinů. Jedná se například o
dokumenty
Morfologické
vyšetření likvoru má
jako základní předpoklad kvalitní provedení
cytologického vyšetření s vhodným barvením
preparátu a interpretaci výsledků na základě
správné klasifikace.
Základní
elementy s klinickým
významem jsou
·
elementy lymfocytární řady,
·
elementy monocytární řady,
·
elementy myeloidní řady,
·
buňky výstelky,
·
nádorové buňky v likvoru.
Častým
diferenciálně diagnostickým problémem je odlišení neuroinfekce bakteriální od virové.
Významné
klinické jednotky, při
nichž se chemické a cytologické vyšetření likvoru a krve uplatňuje, jsou
následující:
·
herpetické encefalitidy,
·
intermeningeální krvácení,
·
meningismus,
·
mozkové ischemie,
·
nádorové onemocnění CNS,
·
neuroborelióza,
·
periferní paréza lícního nervu,
·
polyradikuloneuritis Guillain-Barré,
·
roztroušená skleróza,
·
toxiinfekční encefalopatie,
·
tuberkulózní meningitis.
Literatura
·
P. Adam, M. Cheníčková, P. Nekola: Význam sledování
hladin alfa-1-mikroglobulinu v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 3, 1995, Suppl.,
38-40.
·
P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D.
Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací
apolipoproteinu Apo A-I v likvoru, korelace s přítomností lipofágů v
cytologickém obrazu. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 8-12.
·
P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D.
Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací C4
v likvoru u zánětlivých a demyelinizačních onemocnění CNS. Klin. Biochem.
Metab., 5, 1997, 1, 36-40.
·
P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D.
Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací
orosomukoidu v likvoru - srovnání s cytologickými likvorovými nálezy. Klin.
Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 47-50.
·
P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D.
Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování významu C3
komponenty v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 33-36.
·
P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D.
Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Význam sledování IgM v
likvoru pro klinickou praxi. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 40-44.
·
P. Adam, P. Nekola, M. Cheníčková: Sledování hladin
antitrombinu III v likvoru. Fons, 6, 1996, Leden, 27-28.
·
P. Adam. P. Nekola, M. Cheníčková: Sledování hladin IgA
v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 4, 1996, 3, 183-186.
·
P. Adam, P. Nekola, M. Cheníčková: Význam stanovování
proteinových frakcí likvoru pro klinickou praxi. Fons, 6, 1996, Duben, str.
30-32.
·
M. Cheníčková, P. Adam, P. Nekola: Sledování CRP v
likvoru u hnisavých meningitid. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 27-30.
·
J. Preinigerová, P. Adam, P. Nekola, D. Tyl, A.
Tauberová: Hladiny (1-antitrypsinu v likvoru u hematologických malignit
postihujících CNS. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 30-32.
·
Out, T.A., Hische, E.A., Walbeck, H.K.van, Helm, H.J.van
der: Immunoglobulin D in cerebrospinal fluid. Clin. Chim. Acta, 165, 1987, s.
289 - 293.
Rejstřík
Pavel Adam
recenzoval
Miroslav Engliš
.