Národní číselník laboratorních položek – otázky a odpovědi

 

Národní číselník laboratorních položek (dále jen NČLP) je pojmem, který se již dostal do povědomí laboratorních a snad i klinických pracovníků. Přestože vznikl již v roce 1995, dlouhou dobu stál stranou zájmu, protože neměl zdánlivě žádný praktický význam. Teprve od roku 2002 nabyl na významu a to nejen v souvislosti s využíváním Datového standardu MZ ČR, ale i v souvislosti s postupem prací na přípravě akreditací laboratoří. NČLP je záležitost významná, leč pro některé laboratorní pracovníky poměrně neobvyklá a tak jeho zavádění bylo někdy provázeno řadou nejasností a vyvolávalo řadu otázek.

Některé z otázek zaznívajících v minulých letech uvádíme.

 

Co je to vlastně NČLP?

NČLP je v podstatě seznam všech vyšetření která, se provádějí v tuzemských medicínských laboratořích. Číselník popisuje položky pouze formálně a jakoby ”z vnějšího pohledu” (součástí NČLP není pracovní postup, vazba na pojišťovny atd.). Přestože se číselník zdá být ryze formální a trochu zbytečnou záležitostí, opak je pravdou. NČLP je základem pro komunikační Datový standard MZ ČR a pro dokumenty nutné pro akreditaci laboratoří. Datový standard MZ ČR je v současné době zapracován do většiny zdravotnických IS a do všech LIS i NIS předních tuzemských tvůrců (podrobněji viz www.dastacr.cz). NČLP je i velice užitečný pro tvorbu klinických standardů, protože umožňuje přesnou a jednoznačnou specifikaci potřebných vyšetření, místo formulací typu ”je třeba provést příslušná imunologická vyšetření” lze přímo uvést příslušné položky NČLP, kde jsou vyšetření přesně popsána a specifikována.

 

Jaká je struktura NČLP

NČLP vychází z doporučení IFCC (International Federation of Clinical Chemistry). Každá jeho položka je charakterizována pěti základními pojmy: systém, komponenta, druh veličiny, jednotka a procedura.

 

Systém je to, v čem hledáme či určujeme danou komponentu (viz níže). V laboratořích toto často splývá s pojmem ”materiál”, ale pojem ”systém” je širší.

 

Příklady:

stanovujeme-li celkový počet lymfocytů, je systémem ”krev”

stanovujeme-li zastoupení lymfocytů CD3+ ve všech lymfocytech, jsou systémem ”lymfocyty”

stanovujeme-li zastoupení lymfocytů CD3+/CD8+ v lymfocytech CD3+, jsou systémem ”lymfocyty CD3+”

 

Pojem ”materiál” ("primární materiál") je rezervován pro to, co se odebírá od pacienta a ve všech výše uvedených případech je to krev.

 

K některým systémům (zejména pro oblast mikrobiologie) jsou definované specifikace systémů.

 

Komponenta je to, co v systému prokazujeme (ionty Na+, protilátky proti basální membráně glomerulů ve třídě IgG, antigen HBsAg atd.). S komponentou úzce souvisí druh veličiny (to, co vlastně stanovujeme: koncentrace, počet atd.) a s druhem veličiny souvisí jednotka (v čem výsledek udáváme).

 

Ve výše uvedených případech by tedy bylo:

komponenta: lymfocyty, druh veličiny: numerická koncentrace, jednotka: 109/l.

komponenta: lymfocyty CD3+, druh veličiny: numerická frakce, jednotka: poměr (procenta se nepoužívají)

komponenta: lymfocyty CD3+/CD8+, druh veličiny: numerická frakce, jednotka: poměr

 

Procedura je způsob či metoda stanovení komponenty (aglutinace, ELISA, plamenová fotometrie, turbidimetrie, průtoková cytometrie atd.). Z ryze exaktního pohledu je vlastně procedura nepodstatná (naměřené výsledky by měly být nezávislé na použité měřicí metodě) a v nomenklatuře IFCC se proto nepoužívá. Její zavedení do NČLP bylo vedeno praktickými důvody a ukázalo se jako velice užitečné, mimo jiné např. při začleňování mikrobiologických kultivačních metod do NČLP.

K některým procedurám (například „IA“) jsou definované specifikace procedur.

 

Pokud má výsledek metody číselný charakter, přísluší k dané položce NČLP škála (jedna nebo více v závislosti na věku, pohlaví, týdnu gravidity, denní době odběru aj.) tj. rozmezí normálních a patologických hodnot. Škály v NČLP mají spíše charakter doporučení a konkrétní laboratoře si samozřejmě vytvářejí škály vlastní (např. na základě vzorů). Podmnožinou exaktní škály jsou referenční meze.

 

Co je to datový standard?

Datový standard je popis, jak se v informačních systémech přenášejí údaje o jednotlivých vyšetřeních. Má charakter technické normy a je primárně určen pro autory a správce informačních systémů, pro ”běžného” laboratorního nebo zdravotnického pracovníka je jeho detailní znalost pochopitelně celkem zbytečná, byť může být zajímavé nahlédnout, co vše umožňuje. Datový standard umožňuje komunikaci a přenášení dat (požadavky na vyšetření od klinika do laboratoře, výsledky vyšetření opačným směrem, informace o pacientovi a mnoho dalších údajů) mezi systémy různých výrobců. Slouží také k automatickému řešení různých kolizních situací a má řadu dalších funkcí.

Laboratorní pracovníci se s NČLP setkávají nejčastěji právě prostřednictvím Datového standardu – musí vyšetřením prováděným ve své laboratoři přiřadit odpovídající položky NČLP, aby na ”druhé straně drátu” bylo jasné, o jaká vyšetření se jedná.

V současné době je používán aktuální DS verze řady 4 (původní verze DS 3 je již zakonzervovaná). Podrobné informace jsou k dispozici např. na www.dastacr.cz a také v systému SLP ve skupině "DS".

 

Kde lze NČLP získat?

V praxi lze s NČLP pracovat za pomoci uživatelských verzí počítačového programu ”SLP” nebo za pomoci počítačového programu ”ČLP” (lze si stáhnout z webu www.dastacr.cz). Předplatitelé podpory systému SLP dostávají aktuální tvar NČLP automaticky s každým upgrade - v březnu, červnu, září a v prosinci. Ostatní si ho mohou stahovat z výše zmíněného webu nebo z webových služeb MZ ČR.

 

Jaký je oficiální statut NČLP?

NČLP byl zaveden do praxe metodickým návodem MZ ČR v roce 1997 (viz Věstník MZ ČR, ročník 1997, částka 7, červenec 1997, strana 2 - 4) a deklarovaný v inovovaném tvaru ve vazbě na Datový standard DS 2.01.01 (a výše) v roce 2002 a na Datový standard DS 3.01.01 v roce 2003. Věstník MZ ČR, 2015, částka 20, strana 72 deklaruje DS řady 4 a ukončení rozvoje DS řady 3. NČLP je nyní součástí DS řady 4.

 

Má smysl vytvářet NČLP, když existuje číselník VZP?

NČLP a Sazebník VZP jsou dvě naprosto nezávislé věci, sloužící i ke zcela odlišným účelům. (Sazebník je pro účtování, NČLP pro popis vyšetření prováděných v laboratořích, pro komunikaci laboratoří s klienty, pro sdělování výsledků laboratorních vyšetření mezi informačními systémy aj.). Propojovat tyto dva číselníky nebo nahrazovat jeden druhým není proto z principu možné ani smysluplné (např. všechna vyšetření specifických IgE mají v sazebníku jeden kód).

 

Co jsou to ”gesce”?

NČLP je jeden společný číselník pro všechny klinické laboratorní obory, každá položka je ale spravována příslušným odborníkem z příslušného oboru. Gesce v podstatě odpovídají jednotlivým odborným společnostem (biochemie, genetika, hematologie, imunologie, mikrobiologie, nukleární medicína, transfúzní lékařství) s jedinou výjimkou a tou je gesce ”S” určená pro položky průkazu specifických protilátek proti infekčním agens (”sérologie”), které jsou vyčleněny do samostatné skupiny z ryze praktických důvodů.

 

Jaká je situace laboratorních vyšetření požívaných v biochemii a hematologii?

Naprostá většina běžně požívaných vyšetření je v NČLP zařazena, samozřejmě mohou chybět nové nebo méně běžné metody. Ty budou doplněny, jakmile požadavek v praxi vznikne.

 

Jaká je situace laboratorních vyšetření požívaných v imunologii?

Naprostá většina běžně požívaných vyšetření je v NČLP zařazena, samozřejmě mohou chybět nové nebo méně běžné metody. Imunologie má ze všech oborů v NČLP nejvíce položek (i když je to převážně díky velkému počtu položek popisujících vyšetření specifických IgE a fenotypizaci).

 

Jaká je situace laboratorních vyšetření požívaných v mikrobiologii?

Oblast mikrobiologie je řešena odlišně od ostatních laboratorních položek. Zde jsou podrobně rozpracované položky pro objednávky vyšetření (s připravenou vazbou na SOPV) a pro sdělování jsou připravené speciální datové struktury, které jsou součástí Datového standardu. Sérologické položky jsou řešené samostatně, s filosofií podobnou jako v oblasti imunologie nebo biochemie.

 

Jaká je situace laboratorních vyšetření v ostatních oblastech?

Dosud nekompletní je oblast speciální transfúzní medicíny (běžné položky jsou k dispozici), cytologie a toxikologie, kde se dosud nepodařilo získat vhodné autory. V oblasti "genetiky" jsou číselníky připraveny, ale nejsou dosud zapracovány do Datového standardu a tedy ani do NČLP (problém NIS).

Speciální oblast tvoří položky informatické, které jsou úzce provázané s Datovým standardem a jsou rozvíjené za úzké spolupráce s tvůrci LIS a NIS.

 

V NČLP se špatně hledá!

To je v podstatě pravda. Hledání v jakémkoliv seznamu čítajícím desetitisíce položek je obtížné. V programu ČLP i v systému SLP je pro hledání k dispozici řada nástrojů, v hypertextové formě NČLP jsou připravované různě tříděné seznamy. Zkuste si například seznam seřadit v programu ČLP nebo systému SLP podle nějakého rozumného kritéria (gesce, komponenta apod.) nebo využít funkci pro "hledání".

 

Nemohu potřebnou položku v NČLP najít!

Buď je položka skryta, že je její hledání obtížné (je pod jiným názvem), nebo jednoduše v NČLP ještě není. V obou případech bez rozpaků kontaktujte správce NČLP nebo příslušné autory, ti vám buď poradí, nebo položku doplní (adresy jsou uvedeny dále). Běžným postupem je, že uživatel, který postrádá potřebnou položku, napíše žádost o její doplnění (nejčastěji ve formě prostého textu mailem). Pokud se jedná o položku velmi speciální, připojují žadatelé většinou i podklady potřebné pro její definici a popis (referenční meze, stručný popis do textů pro repetitoria atd.).

 

Proč existuje v NČLP tatáž položka jednou jako stanovení v séru a jednou jako stanovení v plazmě (přičemž se v praxi používá prakticky výhradně sérum)?

Existence položek se systémem ”plazma” vychází z respektování doporučení IFCC, které uznává jako základní systém plazmu, protože ta v těle reálně existuje. Sérum je z tohoto pohledu artefakt, ale je zařazeno z praktických důvodů.

 

Proč existuje v NČLP tatáž položka jednou s konkrétní procedurou (např. ELISA) a jednou je místo procedury uvedena ”*”?

”Hvězdičková procedura” označuje blíže nespecifikovanou proceduru. Tyto položky jsou v NČLP především proto, aby byla možná komunikace s jednoduššími informačními systémy, které proceduru nerozlišují. V některých případech jsou v NČLP definovány pouze položky s nejrozšířenějšími procedurami a místo ostatních je používána "hvězdičková procedura" (jiné). Pokud to není nutné a je to možné, dávejte přednost položkám s konkrétní procedurou.

 

Zkratky alergenů pro stanovení specifických IgE neodpovídají běžně užívaným kódům!

Kódování alergenů (např. ”e5” pro psí srst) není oficiální, ale firemní standard a jako takový nebyl použit pro základní označení alergenů. Zkratka je však uvedena v plném názvu položky (v číselníku komponent).

 

Je ve zkratkách specifických protilátek nějaký systém?

Ano. Stejný systém je použit jak pro autoprotilátky, tak i pro protilátky proti vnějším antigenům (alergeny, antigeny mikrobů):

- první písmeno je vždy ”A” (antibody)

- několik dalších písmen (typicky čtyři) označuje příslušný antigen

- následuje ”A”, ”G”, ”M”, ”E”, které označuje příslušnou třídu, pokud chybí, položka označuje vyšetření bez rozlišení tříd protilátek

- pokud je poslední písmeno ”T”, je výsledek vyšetření udáván v titru

 

Co je to laboratorní číselník a Lokální číselník laboratorních položek?

Pojmem "laboratorní číselník" se v systému SLP označuje seznam prováděných vyšetření v konkrétní laboratoři, číselník zavedený v používaném LIS.

Pokud si laboratoř vyznačí ty položky Národního číselníku laboratorních položek (NČLP), které mají svůj identický protějšek v "laboratorním číselníku", vznikne Lokální číselník laboratorních položek (LČLP) příslušné laboratoře. LČLP je vždy podmnožinou NČLP a je v úzkém vztahu k "laboratornímu číselníku". V ideálním případě jsou LČLP a "laboratorní číselník" identické.

Tato problematika je velmi podrobně popisována v systému SLP a je též dostatečně popsána v programu ČLP.

Laboratoř si ve svém LČLP k obecným údajům z NČLP přiřadí řadu dalších užitečných údajů, jako např. kdy a kde se materiál přijímá, za jakých podmínek, za jak dlouho je k  dispozici výsledek, jak se interpretuje atd. Rovněž je možno vyšetření přejmenovat podle místních zvyklostí, upravit rozsah normálních hodnot apod. Všechny údaje vložené do LČLP lze exportovat do spolupracujících LIS. V systému SLP je k dispozici řada nástrojů pro další zpracovávání těchto údajů ve formě Laboratorních příruček v papírové i hypertextové podobě různých typů, různých dokumentů atd.

 

 

Kontakty:

 

Správci NČLP:

prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. a ing. Miroslav Zámečník

 

 

e-mail:

zamecnik@sekk.cz

 

 

Pro dále vyjmenované oblasti můžete také kontaktovat přímo příslušného gestora.

 

Biochemie:

prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc.

e-mail: anja@medicon.cz

 

Imunologie, mikrobiologie, sérologie:

MUDr. Pavel Žampach

e-mail: zampach@nemcb.cz

 

Hematologie:

Mgr. Ilona Fátorová

e-mail: foralilo@fnhk.cz

 

Položky informatické a položky dalších gescí (farmakologie, mikrobiologie, sérologie aj.):

ing. Miroslav Zámečník

e-mail: zamecnik@sekk.cz

 

1. 1. 2020