OSN-SAbstraktOSN-E

Plazmatická koncentrace digoxinu se monitoruje s cílem odhalit intoxikaci nebo posoudit compliance pacienta. Koncentrace nemá přímý vztah k efektu nebo dávce.

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Digitoxin

Digoxin

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Renální selhání, vliv jiné farmakoterapie.

OSN-STerapeutické mezeOSN-E

Terapeutické koncentrace v séru 1,28 až 3,2 nmol/l (1,0 až 2,5 µg/l, LG213, LG316), resp. 1,02 až 2,56 nmol/l (0,8 až 2,0 µg/l, LG213, firemní údaje Abbott).

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

Vždy zkontrolujte, zda se jedná o podávání digoxinu nebo digitoxinu! Příznaky předávkování jsou nausea, průjem, zvracení, poruchy CNS, bolest hlavy, neostré vidění, celková slabost, kardiální arytmie, zpomalení tepové frekvence.

Toxické projevy lze rozdělit na srdeční (ventrikulární dysrytmie a tachykardie A-V blokáda, akcelerované A-V junkční rytmy, sinusová bradykardie nebo SA blok, atriální fibrilace s pomalou odpovědí komor), gastrointestinální (anorexie, nausea, zvracení, průjem) a neurologické (bolesti hlavy, únava, nevolnost, porucha barevného vidění).

OSN-SToxické mezeOSN-E

Toxické příznaky při sérové koncentraci 3,58, výjimečně i 1,79 až 8,96 nmol/l (2,8, výjimečně i 1,4, až 7,0 µg/l). Při koncentracích nad 2,56 nmol/l (2,0 µg/l) má toxické příznaky 87 % pacientů. Fatální koncentrace jsou 12,8 nmol/l (výjimečně i 1,92 nmol/l) až 38,4 nmol/l (10,0, výjimečně i 1,5, až 30,0 µg/l).

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Cirkulující faktory podobné digoxinu (DLIF) způsobují specifickou interakci s protilátkami (používaných při RIA) proti digoxinu a digitoxinu. Podrobné údaje jsou uvedeny v samostatném dokumentu popisující tyto látky.

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

V národním číselníku je vyjadřováno v nmol/l. Přepočet: µg/l = 0,781 _* nmol/l nmol/l = 1,28 _* µg/l

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Vždy zkontrolujte, zda je podáván digoxin nebo digitoxin!

Odběr: srážlivá krev, lze použít plazmu, nejdříve za 6 hodin po aplikaci, lépe 8-24 hodin po podání léku (v této době je lepší korelace s tkáňovou koncentrací, rovnováha mezí sérem a tkání se dosahuje při podání p.o. i i.v. za 7-12 hodin). Steady state je dosahován obvykle během 5 dnů podávání. Pro dosažení chronotropního účinku mohou někteří nemocní vyžadovat hladinu i více než 2,2 µg/l. Účinek řady látek může měnit farmakologický efekt digoxinu, aniž by měly vliv na hladinu (hypokalémie, hypomagnezémie, hyperkalcémie, acidobazické poruchy - alkalóza, myxedém, hypoxie, čerstvý infarkt myokardu nebo jiné srdeční nemoci). Je-li u digitalizovaného pacienta zahájena léčba chinidinem nad 250 mg/den, zvyšují se koncentrace digoxinu zhruba na 2,5 násobek koncentrace před zahájením léčby chinidinem. Nový steady-state se pro digoxin objevuje po 7-14 dnech, ale známky toxicity se objevují již po 3-7 dnech po nasazení chinidinu. Je proto nutnéměřit koncentraci digoxinu před nasazením chinidinu a za 4-6 dnů po nasazení. Je nutné měřit před podáním následující dávky, hodnoty peaku jsou nespolehlivé. Při neočekávaně nízkých koncentracích digoxinu myslete na onemocnění štítné žlázy, malabsorpci, podávání cholestyraminu, pektinu, kaolinu, kolestipolu, neomycinu, sulfasalazinu, anticholinergik, porucha mezenteriálního řečiště, srdeční městnání.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Antonín Jabor