OSN-SAbstraktOSN-E

Kadmium (Cd) je toxickým stopovým prvkem. Kumuluje se v organismu, zejména v játrech a ledvinách, je špatně absorbováno z gastrointestinálního traktu. Kadmium zesiluje toxické účinky jiných kovů (např. Cu, Zn). Hlavním zdrojem znečištění životního prostředí kadmiem jsou exhaláty energetického a ocelářského průmyslu, naftové motory, odpadní vody apod. Je také obsaženo ve fosforečných hnojivech.

Toxické účinky: poškozuje játra a ledviny, způsobuje odvápnění kostí a anémii, zvyšuje riziko srdečně cévních onemocnění, dlouhodobá expozice vede k chronickému emfyzému. Toxicita se projevuje obvykle, když koncentrace kadmia převýší syntézu thioleinu. Toxický účinek Cd spočívá v inhibici sulfhydrylových enzymů, toxicky postihuje především játra a ledviny, biologický poločas Cd cca 30 let, s kontinuální expozicí roste v průběhu života obsah tohoto kovu ve tkáních.

 

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu

OSN-E

Název:

Latinsky:

Anglicky:

Značka:

Protonové číslo:

Atomová hmotnost:

Skupina:

Perioda:

Skupenství:

Oxidační číslo:

kadmium

Cadmium

Cadmium

Cd

48

112,41

II.B

5

pevné

II

 

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

Kadmium je špatně absorbováno z gastrointestinálního traktu, jen asi 5 - 8 % z celkové dávky. Absorpce kadmia je zvýšena při deficitu Fe, Zn, Ca a při nízkoproteinové dietě. V krvi se váže na krevní buňky, albumin, globuliny a metallothionein. Přibližně 50 % celkového obsahu Cd v organismu se nachází v játrech a ledvinách. Akumulace kovu je rychlá v prvních třech letech života, pak asi do 50 let (obsah v krvi < 1 mg/l, u kuřáků vyšší).

 

Toxicita se projevuje obvykle, když koncentrace kadmia převýší syntézu thioleinu. Tvorba metallothioneinu je indukována expozicí Cd. Vysoká koncentrace tohoto proteinu může mít protektivní účinky tím, že zabrání interakci Cd s dalšími funkčními makromolekulami.

Cd společně s Pb a Hg  kompetuje o vazebná místa na metallothioneinu se Zn, což při kontaminaci prostředí těmito kovy snižuje skutečný příjem zinku z potravy.

Toxický účinek Cd spočívá v inhibici sulfhydrylových enzymů, toxicky postihuje především játra a ledviny, biologický poločas Cd cca 30 let, s kontinuální expozicí roste v průběhu života obsah tohoto kovu ve tkáních.

 

Intoxikace:

Akutní toxicita se rozvíjí obvykle po inhalaci par Cd (CdO), popřípadě po p.o. požití relativně vysokých koncentrací kadmia. Časné účinky - nauzea, zvracení, průjem, bolesti břicha, do 24 hod. se rozvíjí akutní pneumonie s pozdějším nástupem pulmonálního edému. Projevy chronické intoxikace se liší podle cesty expozice. Ledviny jsou postiženy jak inhalací, tak p.o. příjmem, změny v plicích jsou pozorovány pouze po pulmonální expozici. Poškození proximálních tubulů kadmiem se projevuje glykosurií, sníženou reabsorpcí fosfátů, aminoacidurií, proteinurií. Nefrotoxické působení Cd se vysvětluje např. inhibicí Na,K-ATPázy v buňkách proximálních tubulů s jejich následnou cytolýzou.

Chronická expozice Cd je zřejmě příčinou osteomalacie (doprovázené proteinurií). Kadmium vyvolává zvýšenou exkreci Ca2+, porucha metabolismu vápníku je zřejmě způsobena tím, že Cd zabraňuje konverzi na 1,25-dihydroxy formu vitaminu D.

Epidemiologicky byl prokázán větší výskyt rakoviny u lidí profesionálně exponovaných kadmiu. Kadmium zřejmě indukuje nádory plic a prostaty. Riziko karcinogenních účinků některých sloučenin Cd roste při současném příjmu dusičnanů a dusitanů potravou a při tabakismu.

 

Terapie:

Bezprostředně po otravě (dříve než dojde k distribuci kovu na místa neovlivnitelná chelatačními činidly) je účinná chelatační terapie. Je doporučována terapie CaNa2EDTA. Dimerkaprol (BAL) je kontraindikován, protože zvyšuje nefrotoxicitu. Preventivně toxicitu Cd snižuje zvýšená dávka Ca, Zn, Se, Fe a vysoké dávky vitaminu C.

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

·         World Health Organization 1996: Trace elements in human nutrition and health., 343 s.

·         Lentner, C. 1981: Geigy Scientific Tables, Volume 1. CIBA-GEIGY Limited, Basle, 295 s.

·         Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease. 9th edition, Williams & Wilkins, s.

·         Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

·         Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing, 642 s.

 

Další informace

·      Stopové prvky

·      Analýzy stopových prvků

·      Antidota specifická - přehled

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Jaroslava Vávrová