OSN-SAbstraktOSN-E

Magnésium je důležitý biogenní prvek, který významně ovlivňuje řadu metabolických podchodů a vedle draslíku je druhým nejhojnějším intracelulárním kationem. Hraje především významnou roli v přenosu vysokoenergetických fosfátových radikálů, stabilizuje makromolekulární struktury a asistuje při syntéze proteinů. Polovina hořčíku je uložena v kostech, čtvrtina ve svalech, jedno procento v krvi. Hořčík je vylučován ledvinami v závislosti na jejich funkci, tělesným zásobám a jeho příjmu. Jeden ze čtyř kvantitativně nejvýznamnějších extracelulárních kationtů (spolu se sodným, draselným a vápenatým). V plazmě částečně (asi 55 %) vázán na proteiny. Intracelulární koncentrace Mg (většinou v komplexech) je podstatně vyšší než extracelulární. Aktivátor asi 300 enzymů.

 

OSN-STerminologieOSN-E

Magnésium, Mg

 

OSN-SSynonymaOSN-E

Hořčík

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Hořčík v moči

Hořčík v plazmě

 

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

Hořčík je velice důležitý biogenní prvek, je zařazen do skupiny II.A periodické tabulky.

Protonové číslo je 12, relativní molekulová hmotnost 24,305, teplota tání 923 K (650oC), teplota varu 1363 K (1090oC). Tento prvek byl objeven v roce 1808 (sir Humphry Davy). Hořčík má menší iontový poloměr než vápník, a proto ho ve sloučeninách může zastupovat. Je antagonistou kalcia a jako takový je lokalizován převážně intracelulárně. Zemská kůra obsahuje Mg v hmotnostním zlomku 0.02, lidský organismus 0.027.

V lidském těle je hořčík čtvrtým nejhojnějším kationtem, vedle kalia je druhým nejčastějším intracelulárním kationtem. V porovnání s ostatními kationty má nejmenší akční rádius, ale má obrovskou vazebnou kapacitu a velkou tendenci tvořit komplexní sloučeniny. Hořčík má mimořádný význam pro rostliny, kde je součástí chlorofylu. Je součástí řady enzymů, je součástí molekul ATP a ADP.

 

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

Hořčík je aktivátorem více než 300 enzymových systémů; má význam  pro  přenos vysokoenergetických fosfátových radikálů, stabilizuje makromolekulární struktury (DNA, RNA, ribosomy) a asistuje při syntéze proteinů. Hořčík je aktivátor Na-K dependentní ATP-ázy, má vliv na  funkci některých enzymů pentosového cyklu, podmiňuje acetylaci CoA  i funkci některých enzymů Krebsova cyklu, je nezbytný pro funkci myokardu, svalů, dýchacích fermentů. Magnézium se také podílí na zajišťování strukturální funkční integrity

buněk a buněčných membrán, na regulaci membránového transportu, na distribuci elektrolytů (za zmínku stojí vztah Mg k kalciu, který je z biochemického hlediska podobný jako vztah Na-K), hořčík reguluje

také neuromuskulární excitabilitu, svalovou kontrakci, krevní tlak a hemostázu. Dále je hořčík stavební jednotkou kostí, které současně slouží jako zásobárna tělesných zásob Mg.

 

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Denní potřeba se pohybuje mezi 10-15 mmol. Hlavními zdroji jsou hořčíku v potravě jsou listová zelenina, ovoce, luštěniny, obilniny, ořechy, mák, káva, čaj, kakao a pitná voda. Zvýšené požadavky na hořčík jsou kladeny při vysokých fyzických a psychických výkonech, v období laktace, atp.

 

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

Zásoba hořčíku v organismu je asi 800-1150 mmol. Polovina je uložena v kostech, čtvrtina ve svalech.      Ve svalových buňkách se koncentrace hořčíku pohybuje kolem 20 mmol/l, v erytrocytech kolem 2.5 mmol/l, v séru 0.82 + - 0.16 mmol/l ( měřeno AAS) (tedy asi 1% z celkového množství).

Z extracelulárního Mg v krvi je asi 30 % vázáno na albuminy, méně na globuliny. 10 % intracelulárního hořčíku je v buňce pevně vázáno, 90 % je volně vyplavitelné. V jednotlivých orgánech existuje různě rychlá výměna mezi intracelulárním a extracelulárním poolem.  Rychlé změny nacházíme v játrech, ledvinách, myokardu; pomalejší výměny v mozku, nervech a nejpomalejší v kosterních svalech. V erytrocytech nastávají změny během minut, v lymfocytech během několika sekund.

 

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

Za hospodaření s hořčíkem odpovídají ledviny a střevo. Ledviny mění exkreci do moče v závislosti na přísunu Mg z exogenních zdrojů a v závislosti od jeho tělesných zásob. Je to velice rychlá reakce, která vzniká jako odpověď na podněty ze senzitivního receptoru v játrech. V glomerulech se profiltruje ultrafiltrabilní hořčík (tvoří asi 2/3 Mg v séru) do primární moče; z ní je za fyziologických podmínek resorpováno až 93 % profiltrovaného magnézia.

U zdravého dospělého se vyloučí za den ledvinami 0,5-5 mmol/l hořčíku. Vylučování Mg se mění v přímé závislosti na filtraci a diuréze (je li vyšší GF, stoupá diuréza ).

Ve střevě se magnezium absorbuje pasivně a zčásti i aktivním transportem navázané na protein, vázající hořčík. Absorbuje se asi 25-40 % podaného množství, zbytek se vyloučí stolicí. Absorbce Mg probíhá v závislosti na příjmu. Zvýší ji tekutá  strava, vitamín D a acidita střevního obsahu. Naopak sníží ji příjem fytátů, Ca, P, alkoholu a některá léčiva.

 

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

Absorpce Mg závisí na příjmu hořčíku a jeho tělesných zásobách. Vylučování magnezia ledvinami závisí na výši glomerulární filtrace a tělesných zásobách hořčíku.

Zpětné vazby: deficit hořčíku v organismu vede ke zvýšené resorpci hořčíku v ledvinách a zvýšené absorpci hořčíku v GIT.

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

Murray RK, Granner DK, Myaes PA et al: Harpers Biochemistry, LANGE Medical book, 1993

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

David Stejskal

.