OSN-SAbstraktOSN-E

Triacylglyceroly (triglyceridy) jsou triestery mastných kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem. Esterifikací pouhých dvou –OH skupin glycerolu vznikají diacyglyceroly a esterifikací jedné –OH skupiny monoacylglycerol.

Triacylglyceroly jsou nepolární (odtud název neutrální tuky), ve vodě nerozpustné sloučeniny. Liší se podle druhu a umístění tří zbytků mastných kyselin na ně vázaných. Takzvané jednoduché triacylglyceroly obsahují jeden druh mastné kyseliny a jsou po něm pojmenovány (např. tristearoylglycerol neboli tristearin obsahuje tři zbytky kyseliny stearové, zatímco trioleylglycerol neboli triolein obsahuje tři zbytky kyseliny olejové). Složené triacylglyceroly se v přírodě vyskytují častěji a obsahují dva nebo tři různé zbytky mastných kyselin a jsou pojmenovány podle jejich umístění na glycerolové části.

OSN-STerminologieOSN-E

OSN-SSynonymaOSN-E

Triacylglyceroly, triacylglyceridy, triglyceridy, TAG, TG

OSN-SKlasifikační kódyOSN-E

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Lipidy a lipoproteiny

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

Triacylglyceroly slouží jako zásobárny energie. Tuky jsou vysoce účinné látky pro ukládání metabolické energie. Je tomu tak proto, že jsou oxidovány do nižší úrovně než cukry nebo proteiny, a tudíž jejich oxidační odbourávání poskytuje podstatně více energie. Tukové buňky (adipocyty) jsou specializovány na ukládání triacylglycerolů. Zatímco jiné druhy buněk obsahují ve svém cytosolu pouze malé kapičky tuku, adipocyty jimi mohou být téměř celé vyplněny. Tuková tkáň je nejhojnější v podkožní vrstvě břišní dutiny. Obsah tuku u normální populace (21% u mužů a 26% u žen) umožňuje přežít dvou až tříměsíční hladovění. Podkožní vrstva poskytuje rovněž tepelnou izolaci.

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Tuky a oleje (liší se pouze v tom, že tuky jsou při pokojové teplotě tuhé a oleje tekuté) jsou složité směsi jednoduchých a složených triacylglycerolů, jejichž složka, tvořená mastnými kyselinami, se liší podle druhu organismu, který je vytváří. Rostlinné oleje jsou většinou bohatší na zbytky nenasycených mastných kyselin než tuky živočišné (v poloze 2 sn-glycerolu je nejčastěji vázána kyselina olejová, linolová a polyenová a v poloze 1 a 3 je jejich rozdělení náhodné). V živočišných tucích je rovněž poloha 2 sn-glycerolu obsazena nenasycenou kyselinou, v poloze 1 bývá však takřka vždy kyselina nasycená (palmitová nebo stearová) a v poloze 3 je pak esterifikována libovolná mastná kyselina o dlouhém řetězci.

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

OSN-SBiologický poločasOSN-E

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

OSN-SLiteraturaOSN-E

• M. Gotto: Manual of Lipid Disorders, Williams & Wilkins 1999;
• Kol.autorů: Lékařská chemie a biochemie, Avicenum Osveta1990;
• D. Voet, J. Voetová: Biochemie, Victoria Publishing1990;
• R. K. Murray, D.K. Granner, P. A.Mayes, V. W.Rodwell: Harperova Biochemie, H&H Nakladatelství a vydavatelství 1998;

· J. Masopust: Klinická biochemie, požadování a hodnocení biochemických vyšetření, Karolinum Praha 1998;

OSN-SPoznámkyOSN-E

OSN-SAppendixyOSN-E

OSN-SAutorské poznámky

Jaroslava AmbrožováOSN-E