Abstrakt
Kreatinin je cyklická dusíkatá organická látka. Vzniká ve svalech jako konečný produkt degradace kreatinfosfátu, který je energetickou rezervou pro svalový stah. Jeho množství v organismu je přímo úměrné množství svalové hmoty. Kromě endogenní syntézy se kreatinin dostává do organismu také potravou. Vylučován je převážně ledvinami, do moči přechází glomerulární filtrací a tubulární sekrecí, zpět do krve se nevstřebává. Denní exkrece kreatininu je pro danou osobu konstantní, závisí hlavně na množství svalové hmoty, dietě a funkci ledvin.
Terminologie
2-amino-1,5-dihydro-1-methyl-4H-imidazol-4-on, 2-amino-1-methyl-4-imidazolidinon
Synonyma
1-methylhydantoin-2-imid, 1-methylglykocyamidin
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
Kreatinin je cyklický imid kreatinu (= kyseliny N-methylguanidinoctové); sumární vzorec: C4H7N3O, relativní molekulová hmotnost: 113,12. Tvoří monoklinické destičky, rozkládá se kolem 300 °C, pKb (40°) = 10,45. Rozpouští se ve 12 dílech vody, slabě rozpustný je také v ethanolu, prakticky nerozpustný v acetonu, etheru a chloroformu. Izolace z moči je obtížná, kreatinin se většinou připravuje z komerčního kreatinu za použití HCl.
kreatin: kreatinin:
Role v metabolismu
Kreatinin je konečným produktem katabolismu kreatinu a kreatinfosfátu (= fosfokreatinu). Kreatin slouží jako zásobárna vysokoenergetického fosfátu, zvláště v kosterním a srdečním svalu: při dostatečné energetické hotovosti je na něj z ATP přenesen fosfát. Vzniklý kreatinfosfát (makroergní sloučenina) slouží v případě potřeby k opětovnému přenesení fosfátu na ADP a tím k doplnění molekul ATP potřebných pro svalový stah. Tato reakce je využívána v prvních několika minutách intenzivní svalové práce.
Přeměna kreatin + ATP « kreatinfosfát + ADP je reverzibilní, katalyzuje ji kreatinkináza (CK). Cyklizace kreatinfosfátu na kreatinin a fosfát je spontánní, pomalá, ale kontinuální.
Zdroj (syntéza, příjem)
Kreatinin vzniká cyklizací kreatinu. Přeměna kreatinu na kreatinin obecně probíhá ve vodných roztocích, obě látky pak tvoří rovnovážnou směs. V kyselém roztoku je veškerý kreatin přeměněn na kreatinin.
Kreatin je syntetizován v játrech a ledvinách z glycinu, guanidinové skupiny argininu a methylové skupiny poskytované S-adenosylmethioninem. Krví je pak transportován do svalu, kde se vyskytuje převážně ve fosforylované formě jako kreatinfosfát (20 - 30 % je volný kreatin, zbytek se nachází ve fosforylované formě; 98 % veškerého kreatinu se vyskytuje ve svalech). Kolem 1 až 2 % kreatinfosfátu denně neenzymaticky cyklizuje na kreatinin. Množství kreatinu přeměněného na kreatinin je opět dosyntetizováno, kreatinin je z těla vyloučen jako odpadní látka.
Denní produkce kreatininu je kolem 25 mg/kg tělesné hmotnosti (průměrné hodnoty u dospělých neobézních mužů: 13,3 mmol/den, u žen: 10,6 mmol/den). Jelikož je tvorba kreatininu úměrná množství svalové hmoty, je jeho denní produkce pro danou osobu téměř konstantní.
Kreatinin se vyskytuje ve všech půdách, nachází se v obilných zrnech a další rostlinné hmotě. Byl nalezen v některých rybách a extraktu z krabího masa. Kreatinfosfát přítomný ve svalové tkáni živočichů (3-6 g/kg) je po smrti hydrolyzován na kreatin, který se při tepelném zpracování masa a masných výrobků dehydratuje na kreatinin, tj. do organismu se dostává jako součást masa a masných výrobků, včetně vývarů z masa.
Nedostatek proteinů v potravě vede ke snížení obsahu kreatininu v organismu. Příčinou je snížený přísun esenciálních aminokyselin (arginin, methionin), z kterých je syntetizován kreatin.
Distribuce v organismu, obsah ve tkáních
Spolu s kreatinem se nachází ve svalové tkáni, mozku a v krvi. Je běžnou součástí moči.
Způsob vylučování nebo metabolismus
Za normálních podmínek je poměr produkce a exkrece kreatininu konstantní, oba pochody jsou v rovnováze. Kreatinin je vylučován močí: z 90 % je do moči filtrován, 10 % se do moči dostává tubulární sekrecí. Množství secernované tubuly roste s jeho vzrůstající koncentrací v séru. Jde o bezprahovou látku, tj. veškerý v ledvinách profiltrovaný kreatinin je z těla vyloučen, v tubulech není zpětně vstřebáván.
Denní exkrece kreatininu může být o 10-30 % vyšší než syntéza, což souvisí s příjmem kreatinu a kreatininu v mase, masných výrobcích a polévkách. Obecně závisí množství vyloučeného kreatininu za 24 hodin na množství svalové hmoty, dietě a funkci ledvin.
Při výrazném zvýšení koncentrace kreatininu v plazmě (při chronické nedostatečnosti ledvin) byla zjištěna také exkrece kreatininu střevní sliznicí (až 60 % přijatého kreatininu). Ve střevech je kreatinin hydrolyzován bakteriální kreatininázou.
Biologický poločas
2,5 hod. (akutní pokles rychlosti glomerulární filtrace o 50 % zvýší poločas eliminace na 5 hodin)
Kontrolní (řídící) mechanismy
LiteraturaOSN-E
Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley‑Liss, Inc., New York, 1997. ISBN 0‑471‑15451‑2
Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5
Velíšek, J.: Chemie potravin 1, Ossis, Tábor, 2002. ISBN 80-86659-00-3
Budavari, S. (editor): The Merck Index. An Encyclopedia of Chemicals, Drugs, and Biologicals, twelfth edition, Merck & CO., Inc., Whitehouse Station, N J, 1996. ISBN 0911910-12-3
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3
Thomas, L.: Clinical Laboratory Diagnostics: Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. TH-Books-Verl.-Ges., Frankfurt/Main, 1998. ISBN 3-9805215-4-0
Poznámky
Přepočty:
1 mol kreatininu = 113,118 g
1 mmol kreatininu = 113,118 mg
1 mg = 8,84 µmol
1 mg% (1 mg/dl) = 88,4 µmol/l
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Vladimíra Kvasnicová (2006)