Abstrakt
IgA v likvoru patří
mezi významné likvorové imunoglobuliny.
Spolu s koncentrací IgG, IgM a albuminu měl by být rutinně stanoven v každém
odebraném vzorku likvoru, a to vždy paralelně v likvoru a v séru. Za
fyziologických poměrů je v likvoru přítomen (např. ve srovnání s IgG) v dosti
nízké koncentraci: 0,2 - 2,4 mg/l.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Referenční intervaly
Za fyziologických poměrů je v likvoru přítomen (např. ve
srovnání s IgG) v dosti nízké koncentraci: 0,2 - 2,4 mg/l.
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Intratekální syntézu IgA lze dokumentovat pomocí
Reiberova vztahu - numericky.
Znaky analytické metody
Izoelektrická
fokusace ve třídě IgA je sice rovněž možná, jedná se však na rozdíl od fokusace
ve třídě IgG o podstatně náročnější metodiku, která v současné době dosud není
rutinně používána.
Použití pro klinické účely
Za různých patologických
stavů koncentrace IgA v likvoru stoupá, což je, podobně jako např. u IgG,
způsobeno buď přítomností bariérové poruchy, kdy IgA ve zvýšené míře přechází
ze séra do likvoru; či jeho intratekální oligoklonální syntézou - autonomní
produkcí v likvoru či CNS. Přestup ze séra přes narušenou bariéru se uplatňuje
např. v časných fázích některých neuroinfekcí, hnisavých i nehnisavých, a u
kompresivních likvorových syndromů, rovněž obvykle u polyradikuloneuritidy
Guillain-Barré. K intratekální syntéze IgA dochází u některých parazitárních a
mykotických neuroinfekcí, při vývoji mozkového abscesu u hnisavých neuroinfekcí
(u rozvinutého mozkového abscesu je však lumbální punkce kontraindikována) a,
což je překvapivé, asi u 8 % pacientů s roztroušenou sklerózou; zde však je
prakticky vždy přítomna i intratekální syntéza IgG.
Autorské poznámky
Pavel Adam
recenzoval Miroslav
Engliš
.