Proteiny v likvoru lze klasifikovat podle kriterií klinických a biochemických, která se budou vždy prolínat. Jiné dělení není v současné době ani možné.

Klasifikace zahrnuje tyto základní skupiny:

· kompresivní markery,

· zánětlivé markery, kde se jedná o velmi nesourodou skupinu zahrnující jednak některé proteiny akutní fáze, ale i proteiny jiné,

· tumorové markery,

· markery tkáňové destrukce,

· inhibitory proteináz, opět velmi nesourodá skupina, některé z těchto proteinů se účastní mechanismů hemokoagulace, jiné patří (v séru) k tzv. reaktantům akutní fáze,

· faktory komplementu, jehož některé komponenty se chovají v likvoru do určité míry specificky.

· imunoglobuliny, kde se za smysluplné považuje rutinní stanovování imunoglobulinů tříd IgG, IgA a IgM v likvoru, vždy je ale nutné provést výpočet tzv. intratekální syntézy imunoglobulinů dle Reiberova vztahu,

· strukturální proteiny, proteiny vznikající v CNS jako výsledek syntézy v gliálních buňkách,

· ostatní proteiny.

Kompresivní markery	Albumin	Stanovení albuminu je vždy nezbytně nutné a jeho kvocient (Q = Alb. CSF/S) slouží velmi přesvědčivě k hodnocení funkce bariéry hematolikvorové a dále k výpočtu intratekální syntézy imunoglobulinů dle Reiberova vztahu.
Kompresivní markery	Fibrinogen	Vzestup koncentrací fibrinogenu (a albuminu) provází typicky těžké bariérové poruchy, přítomné např. u kompresivních syndromů.
Zánětlivé markery	CRP	V likvoru se chová přesvědčivě jako marker hnisavého zánětu, jeho koncentrace stoupají tedy zejména u bakteriálních meningitid. Méně výrazné změny jeho koncentrací v likvoru u některých nehnisavých zánětů nelze při použití běžných analytických metod v likvoru dokumentovat vůbec.
	C4 složka komplementu	Jedná se o typický zánětlivý marker v likvoru, na rozdíl např. od CRP nemá však vyšší specifitu. Vzestup jeho koncentrace v likvoru provází většinu zánětlivých onemocnění CNS.
	Transferin	Typický likvorový zánětlivý marker ze skupiny proteinů akutní fáze.
	Alfa-1-mikroglobulin	Protein neznámého biologického významu, jinak již rutinně sledovaný např. v moči u renálních tubulárních afekcí. V likvoru se chová jako zánětlivý marker, což lze dobře vysvětlit jeho snadným přestupem ze séra do likvoru při přítomnosti bariérové poruchy při jeho dosti nízké molekulární hmotnosti ve srovnání s ostatními likvorovými proteiny.
Tumorové markery	Alfa-1-kyselý glykoprotein (orosomukoid)	Vzestup koncentrací orosomukoidu lze v likvoru pozorovat u maligních onemocnění CNS, zejména sekundárních, dále rovněž u tzv. maligních meningeálních infiltrací (dříve tzv. Meningitis carcinomatosa a Meningitis leucaemica), kdy jsou pleny a likvorový prostor infiltrovány maligními elementy i bez přítomnosti lokalizované metastázy.
Tumorové markery	C3 složka komplementu	Zčásti obdobně jako orosomukoid se chová C3 složka komplementu.
Markery tkáňové destrukce	Apoliproteiny Apolipoprotein A-I Apolipoprotein A-II Apolipoprotein B	Vzestup koncentrací příslušných apolipoproteinů lze v likvoru pozorovat při přítomnosti destrukce tkáně CNS. Ta je ze značné části tvořena tzv. strukturálními lipidy. Nekrotické hmoty (např. u cévních příhod mozkových, traumat, nekrotizujících zánětů) jsou okamžitě fagocytovány makrofágy a metabolicky degradovány. Tyto metabolity jsou pak navázány na transportní proteiny - apoproteiny.
Inhibitory proteináz	Antitrombin III	Antitrombin III se v likvoru chová jako obecně zánětlivý marker.
Inhibitory proteináz	Alfa-1-antitrypsin	Antitrypsin vykazuje dosti specifické chování, podmíněné jeho obecným biologickým významem, který spočívá i inhibici zánětlivé fáze; u zánětů CNS je jeho nízká koncentrace obecně známkou horší prognózy. Dále lze pozorovat vzestup koncentrace antitrypsinu v likvoru u některých nádorových onemocnění CNS, např. u leukemických infiltrací.
Komplement	C3 složka komplementu	Vzestup koncentrace C₃ v likvoru provází většinu zánětlivých onemocnění CNS, avšak i některá onemocnění nádorová.
Komplement	C4 složka komplementu	Vzestup hladiny C₄ lze pozorovat jednak u zánětlivých onemocnění, ale velmi výrazně např. u roztroušené sklerózy.
Imunoglobuliny	IgG	Stanovení koncentrace IgG je nutno považovat za vždy nezbytně nutné. Vzestup koncentrací IgG lze v likvoru pozorovat zejména u roztroušené sklerózy, ale také u některých neuroinfekcí.
	IgA	Vzestup IgA lze pozorovat u autoalergických onemocnění CNS (např. brain lupus), dále u onemocnění parazitárních a u tvořících se mozkových abscesů.
	IgM	Vzestup koncentrace IgM je přítomen zejména u neuroinfekcí, např. u neuroboreliózy, dále např. v akutní atace MS.
	IgD	Diagnosticky výjimečně využívaný imunoglobulin.
	IgE	U imunoglobulinu IgE nejsou známy klinické koreláty.
Strukturální proteiny	Astroprotein (GFAP)	Protein gliového původu, stoupá v likvoru u strukturálních ale i funkčních lézí (například u Alzeimerovy choroby a po epileptickém záchvatu).
	Bazický protein myelinu (MBP)	Protein je tvořen oligodendroglií, jeho koncentrace a protilátky proti němu stoupají u roztroušené sklerózy.
	S-100 protein	Typický strukturální protein, jeho koncentrace stoupají u tkáňové destrukce CNS.
Jiné proteiny	Prealbumin	Jedná se o protein, řazený v séru mezi negativní reaktanty akutní fáze. V likvoru lze však vzestup jeho koncentrace pozorovat u některých degenerativních onemocnění CNS. Snížení koncentrace prealbuminu v likvoru provází kompresivní likvorové syndromy.
Jiné proteiny	Beta-2-mikroglobulin	Jedná se o lehký řetězec HLA antigenu - MHC I. třídy. Vzestup v likvoru provází serózní neuroinfekce, roztroušenou sklerosu a leukemické meningeální infiltrace. V poslední době byl popsán vzestup koncentrace B2MG v likvoru u encefalopatie sdružené s AIDS.

Musíme zmínit nutnost současného stanovování proteinových frakcí v likvoru a v séru (v některých případech v plazmě) zároveň. To vyplývá z možného ovlivnění hladiny příslušného proteinu v likvoru při změně jeho výchozí koncentrace v séru. Pak je i možno stanovit numericky i kvocient příslušného proteinu (Q = CSF/S), který často může mít větší výpovědní hodnotu než pouze koncentrace příslušného proteinu v likvoru.

Význam má stanovení řady výpočtů, indexů a poměrů, které slouží k posouzení intrathekální syntézy imunoglobulinů. Jedná se například o dokumenty

Morfologické vyšetření likvoru má jako základní předpoklad kvalitní provedení cytologického vyšetření s vhodným barvením preparátu a interpretaci výsledků na základě správné klasifikace.

Základní elementy s klinickým významem jsou

· elementy lymfocytární řady,

· elementy monocytární řady,

· elementy myeloidní řady,

· buňky výstelky,

· nádorové buňky v likvoru.

Častým diferenciálně diagnostickým problémem je odlišení neuroinfekce bakteriální od virové.

Významné klinické jednotky, při nichž se chemické a cytologické vyšetření likvoru a krve uplatňuje, jsou následující:

· herpetické encefalitidy,

· intermeningeální krvácení,

· meningismus,

· mozkové ischemie,

· nádorové onemocnění CNS,

· neuroborelióza,

· periferní paréza lícního nervu,

· polyradikuloneuritis Guillain-Barré,

· roztroušená skleróza,

· toxiinfekční encefalopatie,

· tuberkulózní meningitis.

Literatura

· P. Adam, M. Cheníčková, P. Nekola: Význam sledování hladin alfa-1-mikroglobulinu v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 3, 1995, Suppl., 38-40.

· P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D. Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací apolipoproteinu Apo A-I v likvoru, korelace s přítomností lipofágů v cytologickém obrazu. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 8-12.

· P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D. Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací C4 v likvoru u zánětlivých a demyelinizačních onemocnění CNS. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 36-40.

· P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D. Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování koncentrací orosomukoidu v likvoru - srovnání s cytologickými likvorovými nálezy. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 47-50.

· P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D. Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Sledování významu C3 komponenty v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 33-36.

· P. Adam, P. Nekola, E. Havrdová, J. Preiningerová, D. Tyl, M. Cheníčková, A. Tauberová, D. Zeman, O. Sobek: Význam sledování IgM v likvoru pro klinickou praxi. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 40-44.

· P. Adam, P. Nekola, M. Cheníčková: Sledování hladin antitrombinu III v likvoru. Fons, 6, 1996, Leden, 27-28.

· P. Adam. P. Nekola, M. Cheníčková: Sledování hladin IgA v likvoru. Klin. Biochem. Metab., 4, 1996, 3, 183-186.

· P. Adam, P. Nekola, M. Cheníčková: Význam stanovování proteinových frakcí likvoru pro klinickou praxi. Fons, 6, 1996, Duben, str. 30-32.

· M. Cheníčková, P. Adam, P. Nekola: Sledování CRP v likvoru u hnisavých meningitid. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 27-30.

· J. Preinigerová, P. Adam, P. Nekola, D. Tyl, A. Tauberová: Hladiny (1-antitrypsinu v likvoru u hematologických malignit postihujících CNS. Klin. Biochem. Metab., 5, 1997, 1, 30-32.

· Out, T.A., Hische, E.A., Walbeck, H.K.van, Helm, H.J.van der: Immunoglobulin D in cerebrospinal fluid. Clin. Chim. Acta, 165, 1987, s. 289 - 293.

Rejstřík

Pavel Adam

recenzoval Miroslav Engliš