Abstrakt
Gradient albuminu sérum – ascites (SAAG) se využívá pro klasifikaci příčin vzniku ascitu. Běžný cut-off je 11 g/l. Využití tohoto ukazatele může nahradit dříve používaný koncept transudátů a exsudátů.
Terminologie
SAAG, Serum ascites albumin gradient
Synonyma
Klasifikační kódy
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Peritonitida bakteriální spontánní
Ascites
Transudát
Exsudát
Předpoklady a možnosti použití a provedení výpočtu
Hmotnostní koncentrace albuminu v séru a peritoneální tekutině (získané punkcí, ascitu) v g/l.
Potřebné vstupní údaje
Albumin v séru (g/l)
Albumin v peritoneální tekutině (g/l)
Způsob výpočtu
SAAG = Albumin v séru (g/l) – Albumin v peritoneální tekutině (g/l)
Omezení výpočtu
Nerozlišuje se, jakou metodou je albumin stanoven. U pacientů se selhávajícími ledvinami (hepatorenmální syndrom) se zvyšuje rozdíl mezi koncentrací albuminu získanou pomocí metody s bromcresylovou zelení (BCG) a bromkresylovou červení (BCP) až na 5 – 6 g/l. Cut-off se ale v literatuře bez ohledu na tento problém udává jediný.
Referenční meze
Nelze určit, používá se univerzální cut-off 11 g/l (vyskytuje se i údaj 12 g/l).
Význam ve stavu zdraví, fyziologické údaje
Není k dispozici, ascites je vždy patologicky se vyskytující tekutina.
Význam ve stavu nemoci, patofyziologické a patobiochemické údaje
Používá se pro klasifikaci původu ascitu a měl by vytlačit původní koncept transudátu a exsudátu (Kuiper, 2007). Vysoký gradient (relativně nízká koncentrace albuminu v ascitu) je známkou portálního přetlaku (portální hypertenze).
SAAG (g/l) |
Příčina |
pod 11 g/l |
infekce (peritoneální tuberkulóza), nefrotický syndrom, malignity (peritoneální karcinomatóza), pankreatitida, biliární ascites, střevní obstrukce nebo střevní infarzace, serositida |
11 g/l a více |
cirhóza, syndrom Buddův a Chiariho, žilní trombózy, alkoholická hepatitida, srdeční selhání s městnáním, fulminantní selhání jater, spontánní bakteriální peritonitida |
V rozvíjejících se zemích je kladen důraz na tuberkulózní původ ascitu a kromě SAAG se doporučuje vyšetřovat také „klasické“ analyty – glukózu, proteiny, laktátdehydrogenázu (Mansour-Ghanaei, 2005). V diagnostickém algoritmu podle Runyona se ovšem tuberkulózní peritonitidě vymezuje také významné místo (Heidelbaugh, 2006).
Literatura
Kuiper, J.J., van Buuren, H.R., de Man, R.A.: Ascites in cirrhosis: a review of management and complications. Netherlands J. Med., 65, 2007, č. 8, s. 283 – 288.
Heidelbaugh, J.J., Sherbondy, M.: Cirrhosis and chronic liver failure: Part II. Complications and treatment. Am. Fam. Physician., 74, 2006, s. 767 – 776.
Mansour-Ghanaei, F., Shafaghi, A., Bagherzadeh, A-H., Fallah, M-S.: Low gradient ascites: A seven-year course review. World J. Gasteroenterol., 11, 2005, č. 15, s. 2337 – 2339.
Wong, C.L., Holroyd-Leduc, J., Thorpe, K.E., Straus, S.E.: Does this patient have bacterial peritonitis or portal hypertension? How do I perform a paracentesis and analyze the results? J.A.M.A., 299, 2008, č. 10, s. 1166 – 1178.
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor (2009-08-06)