Abstrakt
Stanovení 3-hydroxybutyrátu v plazmě se využívá pro diferenciální diagnostiku metabolických acidóz (dědičné poruchy metabolismu, metabolické acidózy se zvýšeným anion gap nebo neměřitelnými anionty) a u diabetické ketoacidózy, případně u dalších ketoacidóz (alkoholická, z hladovění, při intoxikaci salicyláty). Existují kapesní POCT technologie pro enzymové stanovení 3-hydroxybutyrátu z kapilární krev.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
3-hydroxybutyrátdehydrogenáza
Acidóza metabolická
Ketogeneze
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Dekompenzace diabetu s absolutním nedostatkem inzulinu, hladovění, zvýšená nabídka NADH2 při metabolismu ethanolu vedou ke zvýšení 3-hydroxybutyrátu v plazmě a moči. Současně je přítomno zvýšené množství acetacetátu a acetonu, rozvíjí se tzv. ketóza s následnou metabolickou acidózou. Pokud je posun ve prospěch 3-hydroxybutyrátu, je nutné jeho stanovení v plazmě (močová reakce na ketolátky může být negativní). Posun ve prospěch acetacetátu se projeví pozitivitou nitroprusidové reakce v moči, ale v této době může již být acidobazický nález blízký fyziologickému stavu a pozitivita ketolátek v moči přetrvává i více než 24 hodin po normalizaci metabolické acidózy.
Přímé následky abnormálních koncentrací
Zvýšení 3-hydroxybutyrátu vede k rozvoji metabolické acidózy (ketoacidózy) s acidemií, průvodním znakem je zvýšení anion gap nebo neměřitelných aniontů.
Referenční intervaly
0,20 - 0,27 mmol/l, připouští se do 0,3 mmol/l.
Mez 1,0 mmol/l je cut-off pro možnou přítomnost dědičné poruchy metabolismu.
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Při nadbytku NADH2 se tvoří více 3-hydroxybutyrátu, v této situace může být negativní nebo málo pozitivní vyšetření ketolátek v moči (zde reaguje pouze aceton a acetacetát, nikoli 3-hydroxybutyrát). Stanovení 3-hydroxybutyrátu v kombinaci se stanovením ketolátek v moči Legalovou reakcí s nitroprusidem sodným bezpečně identifikuje přítomnost ketoacidózy. U diabetiků 1. typu je koncentrace 3-hydroxybutyrátu nad 0,3 mmol/l indikací pro změnu terapie diabetu, při koncentraci 3,0 mmol/l a více nebo v přítomnosti závažných klinických symptomů dekompenzace diabetu je vhodná hospitalizace s intenzívní péčí o pacienta. Benefit monitorování 3-hydroxybutyrátu u diabetiků 2. typu nebo u gestačního diabetu nebyl spolehlivě prokázán.
Příklady možných opatření u diabetiků (1. typu) se zjištěnou hyperglykemií (nad 14 mmol/l, podle Guerci, 2005)
|
3-hydroxybutyrát
v plazmě (krvi) |
Příklad možných
opatření |
|
do 0,3 mmol/l |
diabetická ketoacidóza málo pravděpodobná, zkontrolovat přítomnost ketolátek v moči (mohou být pozitivní i více než 24 hodin pro úpravě ketoacidózy) |
|
0,3 – 0,5 mmol/l |
u pacientů na inzulinové pumpě zkontrolovat bezchybnost systému, častější monitorování plazmatické glukózy a 3-hydroxybutyrátu; pokud je hodnota 3-hydroxybutyrátu změřena postprandiálně, jde o výraznější imperativ pro intervenci |
|
0,5 -3,0 mmol/l |
prověřit nebo intenzifikovat režim inzulinoterapie, případně změnit terapii inzulinem s ohledem na koncentrace 3-hydroxybutyrátu (koncentrace 3-hydroxybutyrátu 1 – 2 mmol/l: mírné zvýšení, koncentrace mezi 2 – 3 mmol/l: významnější zvýšení dávky inzulinu), u pacientů na pumpě prověřit bezchybnost systému, častěji monitorovat plazmatickou glukózu a 3-hydroxybutyrát |
|
nad 3,0 mmol/l |
akutní stav vyžadující hospitalizaci a komplexní intervenci |
Za úpravu ketoacidózy se považuje pokles 3-hydroxybutyrátu pod 0,5 mmol/l. Při normoglykemii lze akceptovat hodnoty 3-hydroxybutyrátu do 0,5 mmol/l.
Literatura
Guerci, B., Tubiana-Rufi, N., Bauduceau, B. et al.: Advantages to using capillary blood beta-hydroxybutyrate determination for the detection and treatment of diabetic ketosis. Diabetes Metab., 31, 2005, s. 401-406.
Meas, T., Taboulet, P., Sobngwi, E., Gautier, J.F.: Is capillary ketone determination useful in clinical practice? In which circumstances? Diabetes Metab., 31, 2005, s. 299-303.
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor, 2011-06-07