Abstrakt
Antitrombin
(AT) je jednořetězcový alfa-2-glykoprotein, o molekulové váze 62 000 Da.
Gen pro jeho syntézu je uložen na chromozomu 1. Patří mezi inhibitory proteáz a
je základním inhibitorem aktivovaných koagulačních faktorů. Patří mezi negativní
reaktanty akutní fáze zánětu.
Synonyma
Antitrombin
III,
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Syndrom DIC
Biologická,
chemická nebo fyzikální charakteristika
Molekula AT má 2 funkční
oblasti. Reaktivní část (RS – reaktive site) pro aktivované faktory a část
vážící heparin (HBS – heparin binding site). Inaktivace aktivních koagulačních
faktorů probíhá vazbou na RS v poměru 1 : 1. Vzniká tak komplex aktivovaný
faktor – antitrombin, který je inaktivní a je odstraněn v RES
z cirkulace. Vznik komplexu je výrazně (2000x až 4000x) urychlen za
přítomnosti heparinu. Negativně nabitá molekula heparinu se nekovalentně váže svou
pentasacharidovou sekvencí na HBS antitrombinu - na pozitivně nabité Arg47
(A - helix) a Lys125, Arg 129, Arg 132, Lys 133
(D – helix). Tím změní konformaci
molekuly antitrombinu a zvýší dostupnost RS pro aktivované faktory.
Nízkomolekulární heparin má menší molekulu a konformační změna je jiná. Proto
se projeví ve snížené schopnosti vyvazovat FIIa, schopnost vazby ostatních
aktivovaných faktorů zůstává. Frakcionované hepariny jsou proto
charakterizovány poměrem anti IIa/anti Xa aktivity. Nefrakcionovaný heparin má
tento poměr 1/1, frakcionované hepariny od různých výrobců se v poměru
liší (závisí to na velikosti molekuly).
Kromě různých heparinů
zvyšují inaktivační reaktivitu AT i glykosaminoglykany z endoteliálních
buněk (heparan-sulfát, endogenní heparin, dermatan-sulfát).
Fyziologická,
patologická role
Antitrombin je základním inhibitorem koagulačního
systému. Vyvázáním aktivovaných faktorů (nejvíce IIa, Xa, méně IXa, XIa, XIIa,
kalikrein) zpomaluje rychlost koagulace. Základním předpokladem správné funkce
je jeho dostatečná hladina a správná chemická struktura aktivních center.
Deficit antitrombinu I typu – pokles hladiny (nízká
aktivita i hladina antigenu):
Deficit antitrombinu II typu – funkční defekt (nízká
funkční aktivita při normální hladině antigenu):
Původ, zdroj,
vývoj
Antitrombin je
syntetizován převážně v játrech, menší měrou v endoteliích.
K jeho syntéze není nutná přítomnost K vitaminu.
Orgánová,
tkáňová lokalizace
Je přítomen v plazmě i v mimo cévy ve
tkáních. Hladiny jsou v obou systémech v rovnováze.
Normální aktivita v plazmě dospělých je 0,8 –
1,2 (80 – 120%). U novorozenců je nižší
0,5 – 0,7 (50 – 70%). Tato nižší aktivita je kompenzována vyšší hladinou
alfa-2-makroglobulinu. Aktivita kritická z hlediska trombofilie je 0,5
(50%), u těhotných již 0,8 (80%).
Biologický
poločas, doba přežívání
Poločas v plazmě je 45 – 60 hodin bez
přítomnosti heparinu. Heparin zvyšuje obrat a zkrátí poločas na 37 hodin.
Literatura
Kolde H.J.: Haemostasis, physiology, pathology,
diagnostics, 2001
Malý J. a kol: Antitrombin III u některých stavů ve
vnitřním lékařství, Vnitřní lékařství 43, 1997, str 645 – 648
Michiels j.j., Hamulyák K.: Laboratory Diagnosis of
Hereditary Threombophilia, Seminars in thrombosis and hemostasis, 1998, Vol.24,
No 4
Kvasnička j.: Trombofilie a trombotické stavy
v klinické praxi, Grada 2003
Autorské
poznámky
Eva Fenclová