Abstrakt
Prolaktin je hormon v lidském organismu, jehož hlavní úloha spočívá v inicializování a stimulaci laktace a je nezbytný pro normální reprodukční funkci obou pohlaví.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Koncentrace prolaktinu podléhá diurnálnímu rytmu, narůstající tendenci má prolaktin v nočních hodinách s maximem nad ránem a klesající tendenci během dne, s minimem ve večerních hodinách. Proto by měl odběr krve probíhat mezi 8 až 10 hodinou ranní, pro odpovídající referenčnímu rozmezí.
Hladina hormonu závisí na pohlaví, věku a samozřejmě probíhajícím těhotenství u žen. Během gravidity dochází k nárůstu hladiny hormonu v séru těhotných 15 až 20 krát. Jeho hladina pak po porodu klesá k normálním hodnotám do 4 až 6 týdnů.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Hyperprolaktinémie u žen je v 10-40% příčinou amenorhey. 20% žen s hyperprolaktinémií mají rozsáhlý pituitární tumor (makroprolaktinom), u nichž bazální hladina PRL koreluje s velikostí nádoru, který je rentgenologicky detekovatelný jako změny v oblasti sella turcica.
Přímé následky abnormálních koncentrací
Klinicky významná je pouze hyperprolaktinémie. Symptomy hyperprolaktinémie je amenorhea, oligomenorhea, luteální insuficience, anovulace, galaktorhea, snížení libida, hirsutismus, seborhea u žen. U mužů se hyperprolaktinémie může projevit snížením libida, potence, hypogonadismem s nebo bez gynekomastie, vzácně s galaktorheou.
Hyperprolaktinémie se fyziologicky vyskytuje u těhotných žen, poporodní laktace, stresu, inzulinem indukované hypoglykémie, chirurgických výkonů.
Patologickými příčinami hyperprolaktinémie jsou prolaktin sekretující pituitární nádory (prolaktinom). Příznaky pituitárního tumoru jsou pituitární insuficience, zmenšení zorného pole, parézy okohybných svalů, bolesti hlavy, mozkové dysfunkce včetně komatu na podkladě obstrukce foramen Monroe. Konkrétně se jedná o makroprolaktinom vedoucí k rozšíření až destrukci v oblasti sella turcica, chiasma syndromu, neurologickému deficitu nebo o drobnější mikroprolaktinom s minimálními nebo žádnými změnami v sella turcica. Nerovnováha mezi produkcí a transportem PIH (prolaktin inhibiční hormon) do adenohypofýzy vedoucí k sekundární hyperprolaktinémii může být způsobena kompresí endokrinologicky neaktivním tumorem v oblasti tureckého sedla, disekcí pituitární stopky, meningeální granulomatozou (jako je sarkoidoza, supraselárními tumory, např. kraniofaryngeom, dermoidní cysty, Hodkingova choroba, lymfom). Stimulační efekt na sekreci prolaktinu mají i některé léky: antagonisté dopaminu, látky uvolňující katecholaminy např. chlorpromazin, perfenazin, sulpirid, metoklopramid, domperidon, pimozid, haloperidol, alfametyldopa, reserpin, cimetidin, vysoká dávka estrogenů. Stimulace PRL může být způsobena hypotyreózou (vysoký TRH), renální insuficiencí. Mezi vzácné příčiny hyperprolaktinémie patří herpes zoster encefalitis, hrudní trauma, ektopická produkce prolaktinu.
Referenční intervaly dle Lothar Thomas, 1998
|
Věk |
ženy µg/l (mIU/l) |
muži µg/l (mIU/l) |
|
0-5 dní |
102-496 (2,248-11,904) |
102-496 (2,248-11,904) |
|
2-12 měsíců |
5,3-63,3 (127-1519) |
5,3-63,3 (127-1519) |
|
2-3 roky |
4,4-29,7 (106-713) |
4,4-29,7 (106-713) |
|
4-11 let |
2,6-21,0 (62-504) |
2,6-21,0 (62-504) |
|
12-13 let |
2,5-16,9 (60-406) |
2,8-24 (67-576) |
|
14-18 let |
4,2-39,0 (101-936) |
2,8-16,1 (67-386) |
|
Dospělí |
3,8-23,2 (91-557) |
3,0-14,7 (72-353) |
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Metodou první volby pro diagnozu hyperprolaktinémie je stanovení bazální hladiny PRL, hodnoty přesahující 200 µg/l (5000 mIU/l) jsou vysoce suspektní pro dg. prolaktinomu. Pro doplnění k potvrzení diagnozy slouží MRI (magnetická rezonance). Funkční testy u latentních forem hyperprolaktinémie jsou stimulační test s TRH nebo s metoclopramidem (dopaminový antagonista).
LiteraturaOSN-E
Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany, 1998
Poznámky
Referenční meze uvedené výše z Lothara vychází z kalibrace na základě WHO 2. mezinárodního standardu pro prolaktin 83/562, kde 1 µg/l = 24 mIU/l
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Jiřina Lukášková (2008)