Biochemické markery poškození myokardu (kardiomarkery) se v diagnostice začínají významněji uplatňovat v padesátých létech minulého století, kdy Karmen a spol. popsali změny aspartátaminotransferázy (AST) u akutního infarktu myokardu. Na rozhraní šedesátých let se začíná používat vyšetření dehydrogenázy kyseliny mléčné (LD) a kreatinkinázy (CK), v sedmdesátých létech byly vyvinuty metody stanovení myoglobinu a izoenzymů LD a CK.
WHO definice akutního infarktu myokardu z roku 1979 uvádí jako jedno ze tří nezbytných popisných kritérií akutního infarktu myokardu změny srdečních enzymů. Nevýhodou stanovení AST, LD, CK byla jejich malá orgánová a z ní resultující i diagnostická specifičnost. Stanovení izoenzymů LD a CK bylo z tohoto aspektu nepochybně přínosné, všechny metody však pracovaly s klinicky stále více nevyhovujícím TAT (turnaround time, čas odezvy). Riziko nízké negativní prediktivní hodnoty prvního vyšetření v časné fázi akutního infarktu myokardu navíc vyústilo v obecně přijímaný názor, že klinicky užitečné a diagnosticky spolehlivé údaje poskytuje až sériové vyšetření (což bylo i v kontextu s definicí WHO, která byla koncipována především z popisného epidemiologického aspektu).
V osmdesátých létech dochází k rozvoji metod stanovení koncentrace katalytické aktivity izoenzymu CK MB, začíná se používat podstatně dokonalejší stanovení hmotnostní koncentrace CK-MB (CK MB mass) a stanovení izoforem CK a izoenzymů CK se stává významným přínosem diagnostiky časných, trobolytickou léčbou významně ovlivnitelných fází akutního infarktu myokardu.
Řada studií navíc prokazuje účinnost jednoho nebo dvou vstupních vyšetření CK MB pro poškození nebo vyloučení akutního infarktu myokardu v časné fázi onemocnění při diagnosticky nepřínosném EKG a jejich význam pro stratifikaci rizika prognosticky nepříznivého vývoje koronárního onemocnění. To vše vede řadu kliniků k názoru, který namnoze dosud přetrvává, že vyšetřování CK MB je “zlatým standardem” biochemické diagnostiky akutních koronárních syndromů (ACS).
Klinická praxe však současně ukazuje, že stanovení CK MB je málo nebo zcela neúčinné při stratifikací prognostického rizika u nemocných s nestabilní anginou pectoris, u nichž nepochybně dochází k ložiskovým nebo multifokálním nekrózám myokardu. Orgánově zcela kardiospecifické a diagnosticky citlivější kardiomarkery jsou oprávněně předpokládány ve strukturních bílkovinách kardiomyocytu, a v devadesátých létech se začínají v diagnostice poškození myokardu (myocardial injury) uplatňovat srdeční troponiny (cTn), které se na rozhraní milénia stávají současným “zlatým” standardem diagnostiky poškození myokardu (NACB/IFCC Recomendations 1999) a podle nichž se mění i klasifikace akutního infarktu myokardu (ESC/ACC Myocardial Infartion Redefiniton 2000).
Vývoj nových biochemických kardiomarkerů je zaměřen jednak na velmi časné specifické markery akutní ischemické nekrózy myokardu (glykogenfosforyláza BB, Fatty Acid Binding Protein, karbonátdehydratáza III), na markery časných fází vzniku trombu (Trombus precursor protein, P-selektin) a na strukturní markery, které by umožnily diagnostiku ještě menších nekrotických poškození, než v současné době dovolují srdeční troponiny (alfa-aktin).
Základní charakteristika
Funkce
Syntéza a izoformy
Uvolňování z kardiomyocytu
Porovnání cTnT a cTnI
Rozhodovací hodnoty
Metody stanovení
Porovnání výrobců cTnI
Cévní onemocnění CNS
Chemoterapie
Extrémní svalová práce
Invazivní vyšetřovací a terapeutické postupy
Ischemie myokardu
Kardiochirurgické výkony
Kontuze myokardu
Maligní onemocnění
Myokarditis
Perinatální období
Plicní embolizace
Popáleninové trauma
Renální selhání
Sepse, septický šok a multiorgánové selhání
Perkutánní koronární intervence (PCI)
Kardiochirugické revaskularizační operace
Srdeční selhání
Myoglobin
Kreatinkináza a její izoenzymy a izoformy
Perspektivní biochemické markery poškození myokardu
Alfa-aktin
Fatty Acid Binding Protein (FABP)
Glykogenfosforyláza BB
Karbonátdehydratáza III (CA III)
P-selektin (GMP-140)
Trombus precursor protein (TpP)
Další informace
Natriuretické peptidy
Srdeční selhání
Rejstřík
Miroslav Engliš