Abstrakt
CRP v likvoru lze použít jako doplňkový test pro
odlišení bakteriální meningitidy (kde jsou hodnoty nad rozhodovací mez) od
jiných, "aseptických" meningitid. Rozhodovací mez se liší: 100 µg/l (Gray,
1986, Stearman, 1994), 120 µg/l (Tanner, 1985), 400 µg/l (Gershom, 1986) nebo
1000 µg/l (Cuevas, 1988, Shaltout, 1986). Stanovení vhodné pouze pomocí metod s
citlivostí pod rozhodovací mez.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Velmi významný likvorový parametr, jehož stanovení je
nezbytně nutné u zánětlivých onemocnění CNS. Normální hodnota v CSF činí 0 - 50
µg/l. Zvýšení koncentrace CRP v likvoru je vysoce specifické pro hnisavé
neuroinfekce - bakteriální meningitidy, kdy jeho koncentrace v likvoru stoupá
několikanásobně.
O přesnosti stanovení CRP v likvoru běžnými analytickými
metodami není možno si dělat velké iluze a smutnou pravdou zůstává, že
bakteriální meningitidy jsou vlastně jediným patologickým stavem, kdy lze
vzestup koncentrace CRP v likvoru přesvědčivě dokumentovat. Jedná se však o
parametr velmi významný.
Jeho biologický poločas je velmi krátký, pravděpodobně 4
až 6 hodin, to je významné z toho důvodu, že u správně léčených hnisavých
neuroinfekcí koncentrace CRP v likvoru velmi rychle klesá či se stává
neměřitelnou. Kromě přestupu přes hematolikvorovou bariéru je jeho výsledná
koncentrace v likvoru velmi pravděpodobně ovlivněna i jeho intratekální
syntézou.
Podobně jako pro jiné likvorové proteiny, je i pro CRP
hematolikvorová bariéra nejspíše selektivně propustná; není tedy ovlivněna
pouze jeho molekulární váhou (ostatně obrovskou mezi likvorovými proteiny, činí
135-140 000).
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
1. přestup přes hematoencefalickou bariéru (hlavní
mechanismus),
2. intratekální syntéza (není vyloučena)
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Referenční intervaly
typ onemocnění |
nejnižší |
medián |
nejvyšší |
zdroj |
|
hodnota |
|
hodnota |
|
|
µg/l |
µg/l |
µg/l |
|
bez meningitidy |
0 |
80 |
310 |
1 |
CSF bez patolog. nálezů |
0 |
32 |
108
(5) |
2 |
CSF s patolog. nálezem |
110 |
176 |
325
(5) |
2 |
virová meningitis |
0 |
10 |
3060 |
1 |
virová meningitis |
30 |
- |
230 |
3 |
aseptická meningitis |
0 |
17 |
438 |
4 |
tuberkulosní meningitis |
0 |
290 |
4900 |
1 |
bakteriální meningitis |
0 |
9600 |
31500 |
1 |
bakteriální meningitis |
30 |
- |
23000 |
3 |
bakteriální meningitis |
0 |
1460 |
51000 |
4 |
(*) horní mez odpovídá 97,5 percentilu
Zdroj literárních mezí: 1 Donald, 1985 2 Tanner, 1985 3
Hansson, 1987 4 Gray, 1986
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Hlavním omezujícím faktorem je malá citlivost běžných
metod.
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Zvýšení je typické pro bakteriální, nikoli virové nebo
tuberkulosní meningitidy. Koncentrace CSF_CRP nad 1000 µg/l u 7/19 dětí s
bakteriální meningitidou, u 1/15 dětí s virovou meningitidou a jen u 3/139 dětí
bez meningitidy (Shaltout, 1986). V jiné studii byly koncentrace nad 1000 µg/l
u 23/28 pacientů (senzitivita 82 %, specifita 73 %), u 5/19 nemocných se
závažnou infekčními komplikacemi malárie, u 2/2 nemocných s tuberkulosní
meningitidou, u 0/5 nemocných s febrilními křečemi nebo sepsí bez meningitidy (Cuevas,
1988). Koncentrace nad 120 µg/l byly u 9/9 bakteriálních infekcí CNS (Tanner,
1985). Rozhodovací mez 100 µg/l má pro bakteriální meningitidu senzitivitu 87 %
(Stearman, 1994), resp. 95 % (Gray, 1986). Koncentrace nad 100 µg/l byly u
bakteriálních infekcí bez známek meningitidy u 10/13 pacientů, ale jen u 7/40 s
virovou infekcí nebo jinou diagnózou (Gray, 1986). Rozhodovací mez 400 µg/l
měla pro bakteriální meningitidu senzitivitu 100 % se specifitou 94 % (tj.
lepší než početní koncentrace leukocytů, koncentrace glukózy nebo proteinů v
likvoru) (Gershom, 1986). Pro odlišování septické a aseptické meningitidy jsou
nutné citlivé metody (Cheníčková, 1997).
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
.