Abstrakt
Benzodiazepiny představují
velkou skupinu často používaných léků tlumících činnost CNS vazbou na GABA
receptory. Jsou často aplikovány jako anxiolytika, sedativa, myorelaxancia, antikonvulziva,
preanestetika, antiepileptika apod. Při dlouhodobém a nadměrném užívání
se může vyskytnout návyk spojený s nutností zvyšovat dávky. Riziko vzniku
závislosti je sice relativně malé ale ne zanedbatelné. Často dochází
k intoxikacím způsobeným chtěným či náhodným předávkováním při většinou
orální aplikaci.
Ke komplikacím vede zneužívají benzodiazepinů v kombinaci s jinými
látkami (heroin, alkohol,…).
Po náhlém vysazení se může projevit závažný abstinenční syndrom.
Terminologie
Synonyma
Existuje velké množství obchodních názvů benzodiazepinových léků, např.:
Obchodní název |
Účinná látka |
Xanax, Neurol, Frontin |
Alprazolam |
Lexaurin |
Bromazepam |
Rivotril, Antelepsin |
Clonazepam |
Seduxen, Valium, Apaurin |
Diazepam |
Rohypnol |
Flunitrazepam |
Radepur |
Chlordiazepoxid |
Dormicum |
Midazolam |
Klasifikační kódy
Název |
CAS |
Alprazolam |
28981-97-7 |
Clonazepam |
1622-61-3 |
Diazepam |
439-14-5 |
Flunitrazepam |
1622-62-4 |
Lorazepam |
846-49-1 |
Midazolam |
59467-70-8 |
Nitrazepam |
146-22-5 |
Oxazepam |
604-75-1 |
Temazepam |
846-50-4 |
Benzodiazepiny
(průkaz) v moči
Struktura
Strukturní vzorce:
U všech látek této skupiny je struktura odvozena od bicyklické sloučeniny
benzodiazepinu, tj. 1H-benzo-1,4-diazepinu, obsahující ve své struktuře
benzenové jádro a sedmičlenný heterocyklus se dvěma atomy dusíku.
Příklady běžných benzodiazepinů:
Název |
Strukturní vzorec |
Systematický název (IUPAC) |
Sumární vzorec |
Molární hmotnost (g/mol) |
Alprazolam |
|
8-chloro-1-methyl-6-fenyl-4H-(1,2,4)triazol(4,3-a)(1,4)benzodiazepin |
C17H13ClN4 |
308,765 |
Clonazepam |
|
6-(2-chlorofenyl)-9-nitro-2,5-diazabicyclo(5,4,0)undeca-5,8,10,12-tetraen-3-on |
C15H10ClN3O3 |
315,715 |
Diazepam |
|
7-chloro-1-methyl-5-fenyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on
|
C16H13ClN2O
|
284,7 |
Flunitrazepam |
|
6-(2-fluorofenyl)-2-methyl-9-nitro-2,5-diazabicyclo(5,4,0)undeca-5,8,10,12-tetraen-3-on |
C16H12FN3O3 |
313,3 |
Lorazepam |
|
9-chloro-6-(2-chlorofenyl)-4-hydroxy-2,5-diazabicyclo(5,4,0)undeca-5,8,10,12-tetraen-3-on |
C15H10Cl2N2O2 |
321,2 |
Midazolam |
|
8-chloro-6-(2-fluorofenyl)-1methyl-4H-imidazo(1,5-a)(1,4)benzodiazepin |
C18H13ClFN3 |
325,78 |
Nitrazepam |
|
9-nitro-6-fenyl-2,5-diazabicyclo(5,4,0)undeca-5,8,10,12-tetraen-3-on |
C15H11N3O3 |
281,3 |
Oxazepam |
|
9-chlor-4-hydroxy-6-fenyl-2,5-diazabicyclo(5,4,0)undeca-5,8,10,12-tetraen-3-on |
C15H11ClN2O2 |
286,71 |
Temazepam |
|
7-chloro-1,3-dihydro-3-hydroxy-1-methyl-5-fenyl-1,4-benzodiazepin-2-on |
C16H13ClN2O2 |
300,7 |
Fyzikální vlastnosti (příklad):
- Diazepam: žluté krystaly s bodem tání cca 132 °C, jen málo rozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v alkoholu či chloroformu. pH diazepamu je neutrální. Tablety jsou při teplotě místnosti stabilní po dobu 5 let. Roztok pro injekční aplikaci se musí uchovávat ve skle (absorbuje se do plastů), ve tmě a je třeba zabránit zmrznutí. LD50 diazepamu je 720 mg/kg.
Farmakokinetika
Benzodiazepiny se většinou aplikují perorálně, protože se
dobře vstřebávají z trávicího traktu (80 – 100%) . Lipofilní
benzodiazepiny (diazepam, flunitrazepam) jsou absorbovány rychleji (maximální
koncentrace v krvi je již po méně než hodině od podání). Méně lipofilní
typy (oxazepam, temazepam) se absorbují pomaleji (maximální koncentrace
v krvi je až za 2-3 hodiny po podání).
Po absorbci v GIT jsou benzodiazepiny rychle distribuovány do CNS a
následně jsou pomaleji redistribuovány do tukových tkání a svalů. Rychlost této
redistribuce určuje dobu působení v organismu.
Benzodiazepiny se metabolizují v játrech oxidací a konjugací za vzniku
často farmakologicky aktivních metabolitů.
Benzodiazepiny mají vlastní
vazebné místo na receptorovém komplexu pro kyselinu gama-aminomáselnou (GABA -
hlavní tlumivý mediátor v mozku), které je určeno pro látky produkované
tělem (tzv. - endozepiny), které mají účinek shodný
s benzodiazepiny. Benzodiazepiny tak posilují tlumivý účinek GABA na receptor
a výsledným efektem je útlum CNS. Receptorová místa pro benzodiazepiny jsou
v různých částech mozku. Mají proto všestranný účinek a mnohostranné použití
v lékařství, např.:
Sedativa |
Způsobují zklidnění až útlum |
Hypnotika |
Vystupňováním sedativního účinku se dosáhne až usnutí |
Anxiolytika |
Tlumí strach a úzkost (to je jedním z hlavních důvodů zneužívání benzodiazepinů) |
Antidepresiva |
Pozitivně ovlivňují patologicky změněnou (smutnou) náladu |
Antiepileptika |
Celkový útlum CNS vede i k útlumu center produkujících kaskády vzruchů - záchvatů |
Spasmolytika |
Mechanismus proti křečím je obdobný antiepileptickému působení |
Myorelaxancia |
Snižují svalové napětí |
Bohužel u benzodiazepinů existují i nežádoucí účinky zvýrazněné při vysokých dávkách a dlouhodobém užívání:
- Únava a ospalost - a s ní související prodloužení reakčního času – riziko při řízení motorových vozidel
- Zmatenost - při vyšších dávkách ztráta orientace a úzkostná či naopak agresivní reakce
- Narušení krátkodobé paměti – výsledkem jsou „okna“, kdy si nepamatují celé týdny i měsíce života
- Ztráta motivace k řešení problémů – člověk přestává mít potřebu řešit složité situace
- Snížení svalového napětí – často obtíže udržet se na nohou
- Přechod placentární bariérou a intoxikace plodu – může vést k vrozeným vadám
- Přechod do mateřského mléka – zatíží játra dítěte a brání tak odbourávání jiných látek
- Závislost - vzniká již po několika měsících pravidelného užívání. Má složku psychickou i fyzickou
- Abstinenční syndrom – nastupuje již za 24 h po vysazení
krátkodobě působících a asi za týden
u dlouhodobě působících benzodiazepinů. Intenzita projevů (nespavost, neklid,
podrážděnost, křeče, nevolnost, bušení srdce, bolesti hlavy, epileptické
záchvaty, poruchy vědomí až koma) stoupá s délkou užívání, velikostí dávek
a rychlostí vysazení. V těžších případech může dojít až k úmrtí.
Existuje celá řada kontraindikací u jednotlivých typů benzodiazepinů:
Název |
Kontraindikace - příklady |
Alprazolam |
Myasthenia gravis, akutní glaukom, cirrhosa, spánková apnoe, respirační onemocnění. chronická psychóza, alergie |
Clonazepam |
Věk pod 18 let, jaterní porfyrie, schizofrenie |
Diazepam |
Ataxie, hypoventilace, akutní glaukom, hepatitida a cirrhosa, respirační onemocnění, spánková apnoe, psychózy se suicidálními sklony, těhotenství a kojení, koma nebo šok, otrava alkoholem a narkotiky, myasthenia gravis, alergie |
Flunitrazepam |
Řízení motorových vozidel |
Lorazepam |
Alergie, respirační onemocnění, ataxie, akutní glaukom, spánková apnoe, myasthenia gravis, těhotenství a kojení |
Nitrazepam |
Chronické obstrukční pulmonální onemocnění, řízení motorových vozidel |
Oxazepam |
Myasthenia gravis, chronické obstrukční onemocnění plic, onemocnění jater |
Temazepam |
Ataxie, hypoventilace, akutní glaukom, hepatitida, cirhóza jater, renální onemocnění, dialýza, spánková apnoe, deprese, otrava alkoholem a opiáty |
Distribuční objem
Nordiazepam, Diazepam: 0,5 – 2,5 l/kg, stoupá u starších
Biologický poločas
Biologický poločas je od 2 hod až do několika dnů:
Název |
Biologický poločas (h) |
Alprazolam |
10 - 16 |
Clonazepam |
18 - 50 |
Diazepam |
20 - 100 |
Flunitrazepam |
18 - 26 |
Lorazepam |
9 - 16 |
Midazolam |
2 - 6 |
Nitrazepam |
16 - 38 |
Oxazepam |
4 - 14 |
Temazepam |
8 - 20 |
Biologický poločas do jisté míry určuje, pro které aplikace
se konkrétní benzodiazepin používá.
Např. Midazolam s velmi krátkým poločasem se využije jako krátkodobé
anestetikum např.
při endoskopických vyšetřeních, zatímco dlouhodoběji působící Diazepam má
hlavní aplikaci
při dlouhodobém léčení úzkostí a depresí.
Vazba na proteiny
Benzodiazepiny jsou v krvi navázány na plazmatické
proteiny, většinou na albumin.
Nordiazepam 97 % v plazmě
Diazepam 98 - 99 %
Chlordiazepoxid 90 %
Způsob vylučování nebo metabolismu
Metabolizace probíhá v játrech a to jednak oxidací u dlouhodobě působících, jednak konjugací s glukuronidy u krátkodobě působících. Jaterní onemocnění a vyšší věk prodlužují odbourávání. Glukuronidy se vylučují ledvinami do moče, kde je lze dokázat v případě látek s delším poločasem a po dlouhodobějším užívání řádově i po několika týdnech.
Řada benzodiazepinů se metabolizuje na oxazepam, např.:
Z Diazepamu vzniká N-dealkylací Nordiazepam nebo 3-hydroxylací Temazepam.
A dále z Nordiazepamu 3-hydroxylací a obdobně N-dealkylací z Temazepamu vzniká Oxazepam.
Aktivní metabolity
Většina benzodiazepinů se v těle metabolizuje na biologicky aktivní metabolity (prodlužuje se tak doba účinku). Biologická aktivita se vesměs ztrácí po konjugaci s glukuronidy. V moči je lze dokázat, v případě látek s delším poločasem a po dlouhodobějším užívání, řádově i po několika týdnech.
Clearance
Nordiazepam 0,1 – 0,3 ml * min-1 * kg-1
Diazepam kolem 0,3 – 0,5 ml * min-1 * kg-1
Interakce s jinými léky ovlivňujícími biologickou dostupnost
Benzodiazepiny jsou relativně málo toxické, mají velkou terapeutickou šíři, předávkování je proto vzácné. Velmi rizikové jsou ale kombinace účinku s jinými tlumivými látkami (barbituráty, tricyklická antidepresiva, narkotika, fenothiazin, morfin, heroin, alkohol, Subutex - buprenorfin) prohloubí útlum mozku a může vést k ohrožení základních životních funkcí – zástavě dechu a selhání krevního oběhu.
Jako antidotum se používá flumazenil (Anexate), který ale působí jen krátce, proto se u dlouhodoběji působících benzodiazepinů musí podávat opakovaně.
Na druhé straně současné podávání některých látek (teofylin, karbamazepin, fenytoin, orální antikoncepční prostředky, kofein) redukuje tlumivý účinek benzodiazepinů.
Cimetidin, disulfiram, erythromycin, propanolol, imipramin,
valproát aj. prodlužují dobu účinku benzodiazepinů tím, že inhibují rychlost
eliminace.
Benzodiazepiny mohou ovlivňovat účinek jiných léků. Např. diazepam může změnit
sérovou koncentraci digoxinu a fenobarbitalu.
Často je např. Rohypnol (tj. flunitrazepam) brán jako
doplňková droga při užívání pervitinu. Cílem je utlumení příliš silné
intoxikace (tzv. „přešleh“) a zvládnutí nepříjemných stavů, které následují po
odeznění účinku pervitinu (tzv. „dojezd“).
Existují statistiky uvádějící, že v zemích, kde Rohypnol není vázán na
lékařský předpis (např. Švédsko) byl druhé nejčastěji nalezené léčivo při
sebevraždách.
Literatura
- Salzman, C.: The benzodiazepine controversy: therapeutic effects versus dependence, withdrawal, and toxicity. Harv. Rev. Psychiatry 1997, 4: 279-282.
- Fitzgerald, R.L.: Analytical toxicology of the benzodiazepines. Therapeutic Drug Monitoring and Toxikology 1995, 16: 169-186.
- Fraser, A.D.: Use and abuse of the benzodiazepines. Ther. Drug. Monit. 1998, 20:481-489.
- Divanon, F., Debruyne, D., Moulin, M.: Benzodiazepines: toxic serum concentrations in positive enzyme immunoassay responses. J. Anal. Toxicol. 1999, 22, 559 – 566.
- Wiley, C.C., Wiley, J.F.: Pediatric benzodiazepine ingestion resulting in hospitalization. J. Toxicol. Clin. Toxicol., 1998, 36, 227 – 231.
- Drummer, O.H., Ranson, D.: Sudden death and benzodiazepines. Am. J. Forensic Med. Pathol., 1996, 17, 336 – 342.
Poznámky
Jako první byl v roce 1961 uveden na trh firmou Hoffman – La Roche přípravek Librium, obsahující chlordiazepoxid. Brzy následovaly další benzodiazepiny vyvinuté řadou farmaceutických firem. V roce 1969 to byl Alprazolam, v roce 1971 Lorazepam, v roce 1972 Flunitrazepam (Rohypnol), v roce 1976 Midazolam, atd.. Rozvoj aplikací byl velmi rychlý, již v roce 1980 byl přípravek Valium, obsahující diazepam jedním z nejčastěji předepisovaných léků.
Appendixy
Autorské poznámky
Václav Senft, 2009-07-01