Abstrakt
Přítomnost relevantní koncentrace barbiturátů a jejich
aktivních metabolitů v moči, jako následek zneužívání nebo chybné aplikace
(předávkování) léků s obsahem barbiturátů, se kvalitativně
(pozitivní – negativní výsledek) prokazuje pomocí rychlých
imunochemických testů, většinou ve formě testovacích destiček.
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Nadměrné vylučování moče například po velkém příjmu tekutin
nebo po aplikaci diuretik může způsobit pokles koncentrace barbiturátů a jejich
metabolitů pod cut-off hodnotu a tím negativní nález.
Obráceně nadměrné zakoncentrování moče např. v důsledku omezeného příjmu
tekutin, či velkého pocení při vysoké teplotě prostředí může způsobit pozitivní
nález.
Terapeutické meze
Přímé následky abnormálních koncentrací
Průkaz (pozitivní nález) relevantní koncentrace barbiturátů
a jejich metabolitů v moči svědčí buď
o zneužívání léků s obsahem barbiturátů nebo o náhodných či záměrných
chybách v dávkování léků (častější aplikace nebo aplikace významně větších
dávek).
Toxické meze
Za průkaz zneužívání barbiturátů či chyby v aplikaci léku
se považuje pozitivní nález (objeví se pouze
jedna barevná linie a to v kontrolní oblasti C) u testovací destičky většinou
nastavené na cut-off koncentraci
300 µg/l.
Omezení stanovení
Test je určen pro akutní
klinické případy, kdy umožní zvolit adekvátní terapii. Není vhodný pro soudně
lékařské a forenzní potřeby, pro které by výsledek testu musel být potvrzen
vhodnou kvantitativní
a specifickou metodou založenou například na principu GC/MS.
Při testování „zkušených“ uživatelů drog je nutné bezprostředně kontrolovat
odběr vzorku moče kvůli eliminaci eventuálních snah o ovlivnění výsledku
například naředěním vzorku moče vodou, přídavkem oxidujících (Savo),
redukujících nebo bělících látek či významnou úpravou pH moče. Vyloučena není
ani snaha o záměnu vzorku moče za vzorek spolu pacienta apod.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
I když se jedná o kvalitativní průkaz, výrobci testovacích destiček většinou specifikují základní analytické znaky (správnost, specifičnost – zkříženou reaktivitu), které určují porovnáváním výsledků testovacích destiček s výsledky získanými referenční metodou založenou např. na principu GC/MS a to v moči, moči obsahující pouze barbituráty a v moči s současně přidanými jinými relevantními látkami.
Obecný princip používaných imunochemických testovacích destiček:
Test prokazuje přítomnost drogy,
tj. barbiturátů v moči. Konjugát (barbiturát-protein) imobilizovaný
v membráně testovací destičky soutěží kompetitivně s barbituráty
event. přítomnými v testované moči
o možnost navázaní se na omezené množství zlatem značených protilátek
nanesených na začátek testovací membrány. Barevné protilátky (anti-barbituráty
monoclonal antibody) jsou spolu s močí posunovány
po membráně. Pokud v moči drogy nejsou, dostanou se nenavázané
protilátky až k pásu
konjugátů v oblasti označené písmenem T (Test region) a vytvoří zde
barevný pruh, což znamená negativní výsledek testu. Pokud jsou v moči
barbituráty přítomné, navážou se na ně protilátky hned na počátku membrány a
k pásu konjugátů se již jako volné nedostanou. V oblasti označené
písmenem T proto žádný barevný pás nevznikne, což znamená pozitivní výsledek
testu. Podmínkou vydání výsledku testu (pozitivní nebo negativní) je přítomnost
barevného kontrolního pruhu v oblasti membrány označené písmenem C
(Control region). Ten vytvoří reakce jiného systému antigen/protilátka
přidávaného výrobcem do setu. Kontrolní barevný pruh potvrzuje, že test byl
proveden správně a že je funkční, tj. že bylo na testovací destičku naneseno
dostatečné množství moče a že se moč dobře nasákla do celé plochy testovací
membrány.
Vzhledem k riziku eventuální snahy vyšetřované osoby o ovlivnění
výsledku – „falšování“ (pozitivní nález má pro vyšetřovaného většinou různé
negativní důsledky) je vhodné dávat přednost těm testovacím systémům, které
mimo vlastní testování přítomnosti drogy současně otestují základní spektrum
potenciálních pokusů
o ovlivnění (naředění moče, přídavek oxidujících, redukujících a bělicích
látek, či výraznou úpravu pH moče).
Výhodná je také možnost poskytovaná některými výrobci a to naskenování naexponované destičky a uložení vytvořeného obrázku v elektronické formě, což umožňuje eventuální pozdější dokladování či jiné využití.
Výrobců testovacích destiček i imunochemických analyzátorů využitelných
pro semikvantitativní stanovení barbiturátů v moči je celá řada. Aby byly
výsledky srovnatelné, je nutné zkontrolovat, zda výrobci využívají stejný typ
barbiturátu (např. srovnatelné jsou ULTIMED Drogy - rychlý screening v moči (ULTIMED )
a Abbott AxSYM Abbott AxSYM , které jsou navázané na sekobarbital). Pokud
tomu tak není, může se stát, že u stejného vzorku ukáže jeden systém negativní
reakci, zatímco druhý poskytne pozitivní nález. K hodnocení výsledku se
proto musí přistupovat opatrně, zvláště v hraniční oblasti koncentrací
kolem hladiny pozitivity a pokud je to možné, využít raději více systémů
najednou a to nejen imunochemických,
ale např. založených na principu GC/MS apod.
Ekonomické náklady
Ekonomické náklady závisí
samozřejmě na zvoleném typu a výrobci testovacích destiček. Rozdílné jsou náklady
např. tehdy, když se použije sólo destička prokazující pouze barbituráty (volí
se většinou
při cíleném prokazování barbiturátů), nebo zda se aplikuje skupinová destička
s 5 nebo 10 testy současně (volí se při screeningu drog, tj. když se
prověřuje i eventuální přítomnost jiných drog).
Cena jedné destičky se obvykle pohybuje v rozmezí cca 50 – 400 Kč.
Příklady možných zdravotních výkonů VZP:
Název zdravotního výkonu |
Číslo výkonu |
Počet bodů |
Psychotropní látky imunochemicky jednotlivě |
99151 |
428 |
Drogy a léčiva – cílený imunochemický záchyt –STAT |
92135 |
492 |
Drogy a léčiva – cílený imunochemický záchyt. |
92133 |
406 |
Použití pro klinické účely
Průkaz relevantní koncentrace barbiturátů a jejich metabolitů
v moči je indikován buď při kontrole zneužívání léků s obsahem
barbiturátů nebo pro kontrolu eventuálních záměrných či náhodných hrubých chyb
v aplikaci léků, např. při léčbě bolesti.
Literatura
- Bory, C., Chantin, C., Boulieu, R., et al.: Use of thiopental in man, Determination of this drug and its metabolites in plasma and urine by liquid phase chromatography and mass spectrometry. C. R. Acad. Sci. 1986, 303, 7 – 12.
- Lindberg, M.C., Cunningham, A., Lindberg, N.H.: Acute phenobarbital intoxication. Southern Medical Journal, 1992, 85, 803 – 807.
- Amitava Dasgupta: Handbook of drug monitoring methods. Humana Press, New Jersey, 2008, 445 p. ISBN 978-1-59745-031-7.
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Václav Senft (2009-07-13)