Abstrakt
Kyselina močová dihydrát (KMD) se vyskytuje asi v 3,4 % konkrementů. Vzniká primární krystalizací z moči, její krystaly snadno dehydratují na polykrystalický agregát kyseliny močové anhydridu. Nejčastěji se vyskytuje ve formě písku či drobných konkrementů, které mají zrnitou porézní strukturu bez ohraničeného krystalizačního jádra.
Terminologie
Kyselina močová dihydrát, C5H4N4O3.2H2O, 2,6,8-trihydroxypurin dihydrát, zkratka KMD
Synonyma
nenalezeno
Klasifikační kódy
nenalezeno
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Typy konkrementů
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
C5H4N4O3.2H2O
Mol. hmotnost: 186,13
Hustota: 1,64g/cm3
Tvrdost: asi 2
Krystalový systém: rombický
Prostorová grupa: nejasná
Mřížkové parametry: a = 7,40; b = 17,55; c = 6,35
Optické vlastnosti: n(a) = 1,508; n(b) = 1,691; n(g) = 1,728; D = 0,220; 2V = 40,4°; dvojosý negativní Nejsilnější difrakční linie: D = 8,948(10); 8,719(10); 4,394(4); 2,929(4); 2,192(5)
Makroskopický vzhled: tvoří šestiboké sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, někdy protažené do tvaru brousku. Běžné jsou rosetovité prorostlice. Je bezbarvá, zbarvena močovými barvivy do žluta, sytě oranžova až do hněda.
Tabulka píků procedury ASIR
Vlnočet (1/cm) |
|
Transmitance ( %) |
|
|
|
3430 |
|
46,7 |
3010 |
|
30,0 |
2806 |
|
41,6 |
2496 |
|
84,5 |
1668 |
|
03,2 |
1484 |
|
75,6 |
1399 |
|
65,7 |
1326 |
|
63,4 |
1212 |
|
89,0 |
1116 |
|
62,6 |
1025 |
|
85,8 |
0990 |
|
61,8 |
0783 |
|
41,1 |
0746 |
|
45,0 |
0705 |
|
53,1 |
0618 |
|
62,3 |
0575 |
|
66,1 |
0518 |
|
67,8 |
0480 |
|
55,2 |
Důležité části spektra
Určení pásů je komplikované protože jejich umístění je velmi blízké s píky kyseliny močové anhydridu (dále jen KM). Odlišení od KM je možné podle pásu krystalové vody při 3430 cm-1. Na rozdíl od KM páry píků při 1584/1484 a 1399/1326 mají menší intenzitu a nejsou rozdělené. Dále pás při 872 je slabý a rozšířený.
Výskyt a četnost
Vyskytuje se asi v 3.4 % močových konkrementů. V močovém sedimentu se nachází často a tvoří nažloutlé či narůžovělé krystaly a prorostlice. Její výskyt v psích a kočičích kamenech není popisován. Četnost výskytu konkrementů obsahujících KMD udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním místě):
Složení konkrementu |
|
výskyt v % |
KM/KMD |
|
4,9 |
KMD |
|
1,5 |
KM/KMD/močan amonný |
|
0,6 |
Typy konkrementů
I. Typickým výskytem kyseliny močové dihydrátu je močový písek, který se skládá z rombických krystalů a jejich rosetovitých prorostlic.
II. Může tvořit drobné hrubozrnné kaménky s radiálním uspořádáním krystalů.
III. Nejčastěji se vyskytuje jako příměs v externích částech hrubozrnnějších kaménků z KM.
Klinické souvislosti a faktory vzniku
Výskyt těchto krystalů v močovém sedimentu je více závislý na pH než na celkové koncentraci kyseliny močové. I pacienti s normální kvantitativní exkrecí KM mohou mít problémy s kameny a pískem, díky silně kyselé moči (pH = 4,8 - 5,0). Krystalurie se naopak nevyskytuje při pH nad 6,2. Konkrementy z kyseliny močové dihydrátu jsou doprovázeny hyperurikosurií, hyperurikemií, kdy pH je menší nebo rovno 5,5. Dále závisí na obecných podmínkách vzniku konkrementů.
Galerie obrázků
Různé tvary krystalů z kyseliny močové
dihydrátu, polarizační mikroskop,
zvětšeno 160x
Krystaly kyseliny močové dihydrátu, polarizační mikroskop, zvětšeno 320x
Krystaly kyseliny močové dihydrátu,
elektronový mikroskop,
zvětšeno 600x
Srůst tabulkovitých krystalů kyseliny
močové dihydrátu, elektronový mikroskop,
zvětšeno 1200x
Autorské poznámky
Tamara Bulková