Abstrakt
Četnost výskytu urátu amonného (močan amonný, MA) se
udává asi v 0,6 % konkrementů. Může tvořit monominerální kameny nebo bývá ve směsi s kyselinou močovou,
případně se struvitem.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty,
další informace
Fyziologická variabilita
Nejčastější typy výskytu urátu amonného:
I. Monominerální kameny mají šedou až hnědou barvu,
křídovitý vzhled, jsou porézní a měkké. Někdy jsou okem viditelné jeho kulovité agregáty.
Krystalizační jádro nebývá ohraničeno.
II. Odpovídá I. typu má však zřetelný sekundární původ.
Střed kamene (nebo středy původních krystalů) je tvořen kyselinou močovou (KM), a
následuje lem z MA. Svědčí o původní litiáze z KM a následné infekci. Při této
etiologii se může sekundárně vyskytnout také uvnitř porézního kamene aniž by vytvořil
povrchovou vrstvu.
III. Tvoří jemnozrnnou příměs struvitových kamenů.
IV. Může tvořit centrálně umístěná jádra kamenů z KM
nebo WHE.
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Močan amonný se vyskytuje: a) při hyperurikosurii, infekci močového traktu a
pH nad 7,0 b) endemicky u dětí bez infekce = hyperurikosurie, fosfátový deficit,
nadprodukce NH4 (rýžová strava).
Přímé následky abnormálních
koncentrací
Referenční intervaly
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Močan amonný se vyskytuje: a) při hyperurikosurii, infekci
močového traktu a pH nad 7,0 b) endemicky u dětí bez infekce = hyperurikosurie,
fosfátový deficit, nadprodukce NH4 (rýžová strava).
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky