Abstrakt
Močan amonný je běžnou složkou močových konkrementů infekčního původu. Může tvořit monominerální kameny nebo bývá ve směsi s kyselinou močovou, případně se struvitem. Krystaly tvoří velmi jemnozrnné agregáty, ve světelném mikroskopu je nelze na základě optických charakteristik identifikovat.
Terminologie
Urát amonný NH4C5H3N4O3, zkratka MA
Synonyma
Močan amonný, amoniumurát
Klasifikační kódy
nenalezeno
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Typy konkrementů
Urát amonný v močovém konkrementu
Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu
NH4C5H3N4O3
Mol. hmotnost: 185,14
Nejsilnější difrakční linie: D:5,66(8); 3,47(10); 3,01(4);
Hustota: nenalezeno
Tvrdost: nenalezeno
Krystalový systém: nenalezeno
Prostorová grupa: nenalezeno
Mřížkové parametry: nenalezeno
Optické vlastnosti: n(alfa): 1,54; n(gama) = 1,74; D = 0,190
Makroskopický vzhled - močan amonný vytváří jehlicovité nebo stébelnaté krystaly, které srůstají do radiálně paprsčitých kulovitých agregátů. Agregáty můžeme výjimečně pozorovat pouhým okem. Krátce jehlicovité krystaly vidíme v optickém mikroskopu jen u dobře krystalovaných materiálů, většinou jsou submikroskopické.
.
Tabulka píků procedury ASIR
Vlnočet (1/cm) |
|
Transmitance (%T) |
|
|
|
3065 |
|
24,7 |
2911 |
|
29,3 |
2723 |
|
45,0 |
2597 |
|
53,9 |
2565 |
|
57,6 |
2555 |
|
58,6 |
2543 |
|
59,8 |
2530 |
|
60,8 |
2494 |
|
59,8 |
1655 |
|
08,7 |
1424 |
|
34,5 |
1388 |
|
26,1 |
1343 |
|
31,9 |
1272 |
|
54,4 |
1135 |
|
58,3 |
1001 |
|
53,7 |
0883 |
|
49,0 |
0793 |
|
42,2 |
0769 |
|
31,4 |
0745 |
|
53,5 |
0723 |
|
41,4 |
0633 |
|
69,3 |
0597 |
|
42,9 |
0524 |
|
45,3 |
0488 |
|
45,5 |
Důležité části spektra
Obecně je popis tohoto spektra podobný spektru kyseliny močové. Při odlišování jednotlivých urátů je třeba posuzovat každý pás zvlášť. Důležitý je počet a intenzity pásů mezi 1600 cm-1 a 1200 stejně jako v oblasti pod 800. Charakteristický pík leží při 599.
Výskyt a četnost
Vyskytuje se v 0,4 % močových konkrementů. U psů je hojnější - 6,6 % a u koček tvoří 7,2 %.
Typy konkrementů
I. Monominerální kameny mají šedou až hnědou barvu, křídovitý vzhled, jsou porézní a měkké. Někdy jsou okem viditelné jeho kulovité agregáty. Krystalizační jádro nebývá ohraničeno.
II. Odpovídá I. typu má však zřetelný sekundární původ. Střed kamene (nebo středy původních krystalů) je tvořen kyselinou močovou (KM), a následuje lem z MA. Svědčí o původní litiáze z KM a následné infekci. Při této etiologii se může sekundárně vyskytnout také uvnitř porézního kamene aniž by vytvořil povrchovou vrstvu.
III. Tvoří jemnozrnnou příměs struvitových kamenů.
IV. Může tvořit centrálně umístěná jádra kamenů z KM nebo WHE.
V. V psích konkrementech se vyskytuje spolu s močanem sodným a draselným. Buď ve formě písku nebo tvoří tvrdé houževnaté jemnozrnné kameny, s koncentrickou laminací, kulovitého tvaru. Většinou jsou lesklé zbarvené zeleně až žlutobíle. Mohou mít také vzhled golfového míčku. Jádro může být vícečetné.
Klinické souvislosti a faktory vzniku
Jsou popsány dvě cesty ke vzniku konkrementů z močanu amonného.
1. Infekční: při infekci bakteriemi štěpícími močovinu za současné hyperurikosurie, pH > 7.
2. Neinfekční: v kyselé moči amoniové ionty vznikají sekrecí amonia v renálních tubulech jako výsledek acidobazické regulace. Při nízké hladině fosfátů a kyselé moči musí být ke kompenzaci H+ produkováno více amonia. Tak dochází k endemickému výskytu močanu amonného v močovém měchýři u dětí s chronickýmu nedostatkem fosfátů (jednostranná rýžová strava). Souhrnně: Močan amonný se vyskytuje: a) při hyperurikosurii, infekci močového traktu a pH nad 7,0 b) endemicky u dětí bez infekce = hyperurikosurie, fosfátový deficit, nadprodukce NH4 (rýžová strava).
Galerie obrázků
"Mechovité" agregáty drobných krystalů močanu amonného s příměsí světlejší kyseliny močové, polarizační mikroskop, zvětšeno 320x
Jehličkovité krystaly močanu amonného sdružené do kulovitých agregátů, elektronový mikroskop, zvětšeno 390x
Autorské poznámky
Tamara Bulková