Abstrakt 
Teofylin v plazmě
 
Odkazy na jiné relevantní dokumenty,
další informace
 
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Onemocnění jater,
srdce, plic, kouření, věk, obezita, dieta.
 
Terapeutické meze
Teofylin má
diurnální rytmus s vyššími koncentracemi ráno a přes den daný mnohem rychlejší
absorpcí přes den, clearance se v průběhu dne nemění.
 
Terapeutické okno
v horní oblasti přechází do oblasti toxických koncentrací:
42 - 83 µmol/l,
tj. 7,5 - 15 mg/l
28 -110 µmol/l,
tj. 5,0 - 20 mg/l (Watson, 1992)
44 -110 µmol/l,
tj. 8,0 - 20 mg/l (Rowe, 1988)
28 - 44 µmol/l,
tj. 5,0 -  8 mg/l (při neonatální apnoe,
Rowe, 1988)
55 -110 µmol/l,
tj. 10  - 20 mg/l (LG213)
Poznámka:
terapeutická hladina kofeinu je 25-100 µmol/l (5-20 mg/l).
 
Přímé následky abnormálních
koncentrací
toxicita:
Manifestace při hladině nad 85 µmol/l (15 mg/l), progrese se zvyšující se
hladinou. Toxicita spojena s hypokaliemií a mírnou hyperglukozemií. Počáteční
příznaky jsou bolesti hlavy a břicha, nausea, zvracení, iritabilita s
nespavostí nebo nervozitou, sinusová tachykardie a jiné arytmie, nad 200 µmol/l
(35 mg/l) progreduje k obtížně ovlivnitelným křečovým záchvatům, krvácení z
GIT, arytmiím, ventrikulární tachykardii a srdečnímu selhání. Nad 330 µmol/l
(60 mg/l) nutná aktivní eliminace pomocí hemoperfúze přes aktivní uhlí, lze
použít p.o. podání aktivního uhlí a hemodialýzu, nad 550 µmol/l je již
hemoperfúze metodou volby. Vzhledem k riziku toxocity magnezia je vhodnější pro
výplachy sorbitol než magnezium citrát. Přetrvávání zvýšených hladin při
předávkování je možné z důvodů saturační kinetiky.
 
Vedlejší účinky léčby teofylinem (Rowe, 1988):
| Sérová hladina
   | Příznaky | Frekvence | Trvání | 
| µmol/l (mg/l) |   |   |   | 
| 28-110 (5-20) | bolesti hlavy, křeče, nausea, nespavost | zřídka, je-li dávka pomalu titrována více než 2 týdny | přechodné | 
|   |   | obvyklé, jsou-li terapeutické hladiny v séru
  dosaženy rychle (úvodní dávka) |   | 
|   |   | obvyklé, je-li součaně podán efedrin | přechodné | 
|   | tremor | zřídka, jsou-li současně podány beta-2 antagonisté
  p.o. (např. terbutalin) |   | 
|   | excesívní sekrece žaludeční kyseliny | zřídka, mohou vyvolat příznaky u nemocných
  s aktivním peptickým vředem  | neznámé | 
| 83-193 (15-35) | nausea, zvracení, průjem, bolesti žaludku, bolesti
  hlavy, iritabilita, nervozita, nespavost, sinusová tachykardie | obvyklé při sérové koncentraci nad 110 µmol/l (20
  mg/l) |   | 
|   | hyperglykémie | zřídka, může se vyskytnou u novorozenců | persistuje | 
| nad 193 (nad 35) | záchvaty, které nemusejí odpovídat na antikonvulsiva,
  hypoxie mozku, srdeční arytmie, cardiorespirační arest, smrt | obvyklé | persistuje | 
 
Toxické meze
Toxická
koncentrace se pohybuje v horní oblasti terapeutických hodnot, obecně nad 110
µmol/l (tj. 20 mg/l) již lze očekávat toxické účinky. U novorozenců je toxickou
mezí již 56 µmol/l (10 mg/l, LG213). Významný toxický efekt může být způsoben
saturační kinetikou.
 
Omezení stanovení
Erytromycin a
oleandomycin inhibuje metabolismus, je nutná redukce dávek a monitorování
hladin, redukce dávek erytromycinu může vést k subterapeutickým hladinám.
Inhibici metabolismu teofylinu způsobuje disulfiram, cimetidin, snad i
ranitidin. Ciprofloxacin, norflexacin, perfloxacin, enoxacin a viloxazin mohou
zvýšit toxicitu teofylinu, felodipin redukuje absorpci teofylinu, phenytoin
indukuje eliminaci zvýšením clearance, efekt se sumuje se zvýšením clearance u
kuřáků.
 
Znaky analytické metody
Nepřesnost
vyjádřená jako CV do 11 %, specifita ohrožena v séru uremiků (zkříženě reagují
zvýšené koncentrace 1,3-dimetyl urátu) a molekulovou podobností kofeinu
(metabolit novorozenců), cross-reaktivita s kofeinem u TDx pod 1 % (firemní
údaje).
 
Použití pro klinické účely
Pro monitorování
se odebírá srážlivá krev, lze použít plazmu, přednost má odběr před podáním
následující dávky. Skladování séra v lednici, nejméně 500 µl.
 
Autorské poznámky