Abstrakt
Teofylin v plazmě
Odkazy na jiné relevantní dokumenty,
další informace
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Onemocnění jater,
srdce, plic, kouření, věk, obezita, dieta.
Terapeutické meze
Teofylin má
diurnální rytmus s vyššími koncentracemi ráno a přes den daný mnohem rychlejší
absorpcí přes den, clearance se v průběhu dne nemění.
Terapeutické okno
v horní oblasti přechází do oblasti toxických koncentrací:
42 - 83 µmol/l,
tj. 7,5 - 15 mg/l
28 -110 µmol/l,
tj. 5,0 - 20 mg/l (Watson, 1992)
44 -110 µmol/l,
tj. 8,0 - 20 mg/l (Rowe, 1988)
28 - 44 µmol/l,
tj. 5,0 - 8 mg/l (při neonatální apnoe,
Rowe, 1988)
55 -110 µmol/l,
tj. 10 - 20 mg/l (LG213)
Poznámka:
terapeutická hladina kofeinu je 25-100 µmol/l (5-20 mg/l).
Přímé následky abnormálních
koncentrací
toxicita:
Manifestace při hladině nad 85 µmol/l (15 mg/l), progrese se zvyšující se
hladinou. Toxicita spojena s hypokaliemií a mírnou hyperglukozemií. Počáteční
příznaky jsou bolesti hlavy a břicha, nausea, zvracení, iritabilita s
nespavostí nebo nervozitou, sinusová tachykardie a jiné arytmie, nad 200 µmol/l
(35 mg/l) progreduje k obtížně ovlivnitelným křečovým záchvatům, krvácení z
GIT, arytmiím, ventrikulární tachykardii a srdečnímu selhání. Nad 330 µmol/l
(60 mg/l) nutná aktivní eliminace pomocí hemoperfúze přes aktivní uhlí, lze
použít p.o. podání aktivního uhlí a hemodialýzu, nad 550 µmol/l je již
hemoperfúze metodou volby. Vzhledem k riziku toxocity magnezia je vhodnější pro
výplachy sorbitol než magnezium citrát. Přetrvávání zvýšených hladin při
předávkování je možné z důvodů saturační kinetiky.
Vedlejší účinky léčby teofylinem (Rowe, 1988):
Sérová hladina
|
Příznaky |
Frekvence |
Trvání |
µmol/l (mg/l) |
|
|
|
28-110 (5-20) |
bolesti hlavy, křeče, nausea, nespavost |
zřídka, je-li dávka pomalu titrována více než 2 týdny |
přechodné |
|
|
obvyklé, jsou-li terapeutické hladiny v séru
dosaženy rychle (úvodní dávka) |
|
|
|
obvyklé, je-li součaně podán efedrin |
přechodné |
|
tremor |
zřídka, jsou-li současně podány beta-2 antagonisté
p.o. (např. terbutalin) |
|
|
excesívní sekrece žaludeční kyseliny |
zřídka, mohou vyvolat příznaky u nemocných
s aktivním peptickým vředem |
neznámé |
83-193 (15-35) |
nausea, zvracení, průjem, bolesti žaludku, bolesti
hlavy, iritabilita, nervozita, nespavost, sinusová tachykardie |
obvyklé při sérové koncentraci nad 110 µmol/l (20
mg/l) |
|
|
hyperglykémie |
zřídka, může se vyskytnou u novorozenců |
persistuje |
nad 193 (nad 35) |
záchvaty, které nemusejí odpovídat na antikonvulsiva,
hypoxie mozku, srdeční arytmie, cardiorespirační arest, smrt |
obvyklé |
persistuje |
Toxické meze
Toxická
koncentrace se pohybuje v horní oblasti terapeutických hodnot, obecně nad 110
µmol/l (tj. 20 mg/l) již lze očekávat toxické účinky. U novorozenců je toxickou
mezí již 56 µmol/l (10 mg/l, LG213). Významný toxický efekt může být způsoben
saturační kinetikou.
Omezení stanovení
Erytromycin a
oleandomycin inhibuje metabolismus, je nutná redukce dávek a monitorování
hladin, redukce dávek erytromycinu může vést k subterapeutickým hladinám.
Inhibici metabolismu teofylinu způsobuje disulfiram, cimetidin, snad i
ranitidin. Ciprofloxacin, norflexacin, perfloxacin, enoxacin a viloxazin mohou
zvýšit toxicitu teofylinu, felodipin redukuje absorpci teofylinu, phenytoin
indukuje eliminaci zvýšením clearance, efekt se sumuje se zvýšením clearance u
kuřáků.
Znaky analytické metody
Nepřesnost
vyjádřená jako CV do 11 %, specifita ohrožena v séru uremiků (zkříženě reagují
zvýšené koncentrace 1,3-dimetyl urátu) a molekulovou podobností kofeinu
(metabolit novorozenců), cross-reaktivita s kofeinem u TDx pod 1 % (firemní
údaje).
Použití pro klinické účely
Pro monitorování
se odebírá srážlivá krev, lze použít plazmu, přednost má odběr před podáním
následující dávky. Skladování séra v lednici, nejméně 500 µl.
Autorské poznámky