Abstrakt
N-acetyl-beta-D-glukózaminidáza
(NAG, EC 3.2.1.52) je enzym
lysozomů zodpovědný za degradaci mukopolysacharidů a glykoproteinů. Přítomen
v lysozomech renálních tubulárních buněk, v akrosomech spermií,
v ejakulátu, synoviální tekutině, v moči, v amniové tekutině.
Jedná se poměrně velký protein (m.h. 140000 – 150000), za normálních okolností
neprochází glomerulární membránou, do moče se za normálních okolností dostává
v malém množství jako výsledek exocytózy a pinocytózy epiteliálních buněk
ledvinových tubulů. Za patologických okolností se do moče dostává při poruše
glomerulární membrány nebo poškození buněk renálních tubulů nebo při kombinaci
obou dějů. Stanovení v moči se využívá při tubulopatiích, například
intoxikaci léky, těžkými kovy, při diabetes mellitus v rámci pátrání po
diabetické nefropatii, při rejekci ledviny a podobně.
Terminologie
Systematický
název: β-N-acetyl-D-hexosaminid N-acetylhexosaminhydrolasa
Synonyma
N-acetyl-beta-D-glukózaminidáza, NAG, beta-N-acetylglukózaminidáza, beta-D-hexózaminidáza, hexosaminidasa
Klasifikační kódy
EC 3.2.1.52
(dříve EC 3.2.1.29 a EC 3.2.1.30)
CAS 9027-52-5
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
M.h. 140000 – 15000, neprochází glomerulární
membránou.Dvě hlavní formy enzymu se označují jako izoenzymy A a B, další formy
jsou I, P a S. Izoenzym A je heterodimér z podjednotek alfa a beta,
izoenzym B (a pravděpodobně i izoenzym I, který je kyselou variantou izoenzymu
B) je složen ze dvou podjednotek beta. Izoenzymy se liší svým pI, substrátové specifičnosti
a termostabilitě. Normálně v moči je typ A, za patologických okolností
zejména B a I2. NAG katalyzuje hydrolýzu terminálních, neredukujících
2-acetamido-2-deoxy-betaglukózových zbytků glykoproteinů, chitobiózy a vyšších
analogů. Působí na N-acetylglukosidy a N-acetylgalaktosidy.
Role v metabolismu
Degradace mukopolysacharidů a glykoproteinů.
Zdroj (syntéza, příjem)
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Vyskytuje se v lysozomech (epiteliální buňky renálních
tubulů), akrosomech (lysozomy hlavičky spermií), v amniové tekutině
(nejvyšší koncentrace mezi 21. až 30. týdnem gravidity), v synoviální
tekutině (několikanásobné zvýšení koncentrací v synoviální tekutině při
revmatoidní artritidě), vyskytuje se v ejakulátu a ve slinách.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Biologický poločas
Kontrolní (řídící) mechanismy
Literatura
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Antonín Jabor
recenzoval Dalibor
Novotný