Proteiny jsou makromolekulární organické sloučeniny složené z aminokyselin, spojených peptidovou vazbou. Za proteiny se považují makromolekuly obsahující více než 100 aminokyselin. Název “protein” , odvozený Berzeliem z řeckého “prótéo” (“proteuw  =  zaujímám první místo), dostaly bílkoviny právem. Jejich ústřední funkce v živém organismu je soustavně intenzivně studována, vznikl nový vědní obor proteomika.

 

Proteiny jsou tvořené dvaceti různými druhy L-alfa-aminokyselin. Některé aminokyseliny mohou být modifikovány. Polypeptidový řetězec proteinů je lineární, pořadí a množství aminokyselin je specifické pro každý protein. Jeden protein může být tvořen i více než jedním polypeptidovým řetězcem.

 

Prvkové složení proteinů je poměrně stálé: 50 - 60 % uhlíku; 6,5 - 7,5 % vodíku; 21,5 - 28,5 % kyslíku; 15 - 18 % dusíku; 2 - 3 % síry a do 2 % fosforu.

 

Relativní molekulová hmotnost (Mr) bývá 104 - 106 i více.

 

Základní údaje

·         Klasifikace proteinů

·         Struktura proteinů

·         Syntéza proteinů

·         Degradace proteinů

·         Fyzikálně-chemické vlastnosti proteinů

  

Skupiny proteinů podle klinického významu

 

Proteiny rozdělené podle funkce

  

Možnosti stanovení proteinů v biologických materiálech zahrnují

·         Chemické a fyzikálně-chemické analýzy proteinů

·         Imunochemické metody v analýze proteinů

·         Elektroforetické metody v analýze proteinů

·         Hmotová spektrometrie v analýze proteinů

  

 

Další informace:

Aminokyseliny

Peptidy

 

Rejstřík

 

 

Literatura

·         Musil, J.; Nováková, O.: Biochemie v obrazech a schématech, 2. vyd. Avicenum, Praha, 1989.

·         Urban, J.: Lékařská chemie. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 1995. ISBN 80-85121-04-2

·         Pacák, J.: Stručné základy organické chemie. SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., Praha, 1978.

·         Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky. Espero Publishing, s.r.o., Ústí nad Labem, 1998. ISBN 80-902906-0-4

·         Koolman, J.; Röhm, K., H.: Color Atlas of Biochemistry. Thieme, Stuttgard, 1996. ISBN 3-13-100371-5

 

Vladimíra Kvasnicová, Jaroslava Vávrová