OSN-SAbstraktOSN-E

CK MB bylo izoenzymem využívaným v minulosti v diagnostice akutních koronárních lézí. S nástupem stanovení myoglobinu a troponinu se význam stanovení výrazně snížil a indikační oblastí prakticky zůstává pouze stanovení CK MB (mass) při reinfarktu nebo pro retrospektivní posouzení velikosti nekrotického ložiska.

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

CK

CK BB

CK MM

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Koncentraci CK MB v krvi zdravých osob ovlivňuje (analogicky jako u CK) především objem svalové hmoty a její aktivita. Fyziologické rozmezí CK MB je proto rovněž poměrně široké, hodnoty v oblasti horní hranice referenčního rozmezí mohou být sice již projevem poškození myokardu, stejně dobře však i odrazem rozsahu a aktivity kosterního svalstva. Řada autorů proto udává referenční hodnoty, které s definovanou pravděpodobností vylučují patologické změny, diagnosticky nespolehlivě hodnotitelnou oblast (šedou zónu) a hranici patologických hodnot (opět s definovanou pravděpodobností). Tato skutečnost se významným způsobem promítala v posledních dvou desítiletích dvacátého století (CK MB byl často označován jako „zlatý standard“ diagnostiky infarktu myokardu) do diagnostiky akutních ischemických poškození myokardu: dostatečně rozsáhlé změny (obvyklé u transmurálního infarktu, v menší míře u netransmurálního) se manifestovaly velmi často nepochybnými patologickými hodnotami CK MB s vzestupem za 3 - 4 hodiny po začátku onemocnění, kulminací kolem 24 - 36 hodiny a poklesem během 2 - 3 dnů. Rozsah vzestupu dobře koreloval s rozsahem infarktu.

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Za fyziologických okolností nepřekročí obsah CK MB v žádné tkáni 6 % celkové CK. Při hemodynamickém zatížení a přetížení myokardu a v anaerobních metabolických podmínkách se zvyšuje podíl CK MB v myokardu až na 20 - 30 %. Orgánová specifičnost CK MB je proto tím větší, čím déle a intenzivněji byl myokard před vyšetřením takovým podmínkám vystaven.

OSN-SOmezení stanoveníOSN-E

Při stanovení katalytické koncentrace CK MB běžně využívalo postupu, kdy byla specifickou protilátkou zablokována aktivita M podjednotky. Za předpokladu, že se v plazmě nevyskytuje izoenzym CK BB, pochází pak detegovaná aktivita z izoenzymu CK MB. Vzhledem ke způsobu výpočtu (naměřená aktivita odpovídá pouze polovině aktivity izoenzymu z podjednotky B, proto se změřený výsledek násobil dvěma) docházelo při výskytu CK BB v plazmě k situacím, kdy celková aktivita CK byla nižší než aktivita CK MB. Tento hendikep uvedený způsob stanovení katalytické koncentrace CK MB z repertoáru klinických laboratoří zcela vyřadil.

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

Koncentraci v plazmě lze využít pro stanovení velikosti infarktového ložiska, dnes ovšem pouze pomocí stanovení CK MB mass.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

V současnosti nemá stanovení katalytické koncentrace CK MB opodstatnění. Z diagnostiky rovněž vymizelo využití izoforem CK (posttranslační modifikace molekuly proteázami s odštěpením terminálních lysinových zbytků).

Zvýšení CK MB v plazmě se může projevit u

· postižení myokardu z různých příčin (akutní infarkt myokardu, myokarditida)

· muskulární dystrofie Duchennova typu

· maligní hypertermie

· polymyozitidy a dermatomyozitidy

· Reyova syndromu

· Rocky Mountain spotted fever

· vzácně u revmatoidní artritidy s vysokým titrem revmatoidního faktoru

Naopak CM MB v plazmě není obvykle zvýšeno u anginy pectoris, svalové zátěže, myxedému (kde je zvýšení celkové CK cca v polovině případů), intramuskulárních injekcí, centrální mozkové příhody, perikarditidy, pneumonie, plicní embolizace, epileptického záchvatu. Zvýšení CK MB u většiny těchto stavů je ale možné.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Miroslav Engliš, Antonín Jabor

recenzoval Jaroslav Racek