Abstrakt
Stanovení copeptinu v plazmě se využívá pro posouzení závažnosti zátěžové situace (sepse, akutní infarkt myokardu), případně jako marker intenzity sekrece vazopresinu.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Copeptin
jako součást prohormonu vazopresinu indikuje zvýšenou aktivaci hypothalamu
(například v rámci obecné zátěžové situace) nebo zvýšenou syntézu
vazopresinu. U
mužů se může projevit výrazně větší odpověď na zátěž vodou (pokles koncentrace
copeptinu) a potravou (zvýšení koncentrace). Po fyzické zátěži se koncentrace
copeptinu zvyšují, nepřesahují ale trojnásobek výchozích hodnot. U septických
pacientů se koncentrace zvyšují na hodnoty kolem 80 pmol/l s rozmezím 11 – 228
pmol/l. Korelace s plazmatickou koncentrací ADH je 0,78 (Morgenthaler, 2006).
Současné zvýšení copeptinu a troponinu s vyšší spolehlivostí identifikuje pacienty s nekrózou myokardu
(Reichlin, 2009, Staub, 2009).
Přímé následky abnormálních koncentrací
Peptid je bez biologické aktivity.
Referenční intervaly
Referenční hodnoty copeptinu nepřesahují 14 pmol/l (97,5. percentil 13,8 pmol/l), medián je 4,2 pmol/l ve věku 18 – 80 let (bez věkové závislosti) s nižšími hodnotami u žen (medián u mužů 5,2 pmol/l, medián u žen 3,7 pmol/l). Rozložení u mužů je v referenční populaci spíše gaussovské, u žen nikoli. Doporučený cut-off pro vyloučení infarktu myokardu je 14 pmol/l.
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Analyt je poměrně
stabilní, ztráta pod 20 % koncentrace je 7 dnů při pokojové teplotě, 14 dnů při
4 °C. Komerční souprava na stanovení copeptinu je rovněž k dispozici na
analyzátoru Kryptor (Cezanne, Francie), s použitím cut-off 14 pmol/l.
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Metoda stanovení (sendvičová imunoluminometrie) má uspokojivé analytické
znaky s mezí detekce 1,7 pmol/l, reprodukovatelností (mezilaboratorní) pod 20 %
při koncentraci nad 2,25 pmol/l.
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Používá se jako rule-out marker pro vyloučení akutního infarktu myokardu (Reichlin, 2009). Je možné kombinovat použití ultrasenzitivního stanovení troponinu T a copeptinu i v populaci s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, ale dosud bez ajutníhio koronárního syndromu (Franeková, 2010). Další možností je sledovat intenzitu septického procesu (Morgenthaler, 2006), případně provádět diferenciální diagnostiku hyponatremie.
Literatura
Franeková, J., Kettner, J., Jabor, A.: Odhad rizika kardiovaskulárních
obtíží u pacientů bez akutního koronárního syndromu. Labor Aktuell, 04/10,
2010, s. 19 – 23.
Reichlin, T., Hochholzer, W., Stelzig, C. et al.: Incremental value of
copeptin for rapid rule-out of acute myocardial infarction. J. Am. Col.
Cardiol., 54, 2009, č. 1, s. 60-68.
Staub, D., Morgenthaler, N.G., Buser, C. et al.: Use of copeptin in the detection of myocardial ischemia. Clin. Chim. Acta, 399, 2009, č. 1-2, s. 69-73.
Poznámky
Appendixy
Autorské poznámky
Janka Franeková, 2011-01-03